Vklady obyvatel ČR v bankách v únoru dále rostly. Meziroční nárůst vkladů obyvatelstva dosáhl 167 miliard korun, tedy 5,7 procenta. Vyplývá to ze statistik České národní banky.
V srpnu 2021 podle nich překonaly vklady hranici tří bilionů korun, ke konci letošního února jí překonaly o 66,6 miliardy korun.
Pokračující zájem o úvěry
Zhruba dvojnásobným tempem rostl v únoru meziroční zájem Čechů o úvěry (10,9 procenta). Přes zjevně opadající hypoteční vlnu dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva na 1,972 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak meziměsíčně stouplo a dosáhlo 1,095 bilionu korun, vyplývá z dat.
V únoru podle nich meziměsíčně panovala čilá aktivita u podnikových úvěrů, které stouply o více než 49 miliard korun (4,14 procenta), meziročně jde o nárůst o 9,14 procenta. Zároveň rostla i depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, 1,324 bilionu korun. Výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na 87,4 miliardy Kč.
Nový český fenomén
„Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví od nepaměti, a živnostníci jsou v ‚netto pozici‘ od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až během pandemie, poprvé v červenci 2020,“ uvedl poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Jde podle něj o projev opatrnosti.
„Firemní sektor jako celek by byl schopen vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by mu více než 87 miliard Kč na vkladových účtech zůstalo. Nyní je podstatné, jak se bude vyvíjet situace v následujících měsících, kdy budou cítit nejen inflační tlaky na energetických a materiálových vstupech, ale i další problémy související s válečným konfliktem na Ukrajině a rozsáhlými omezeními v ekonomických vztazích s Ruskem,“ dodal Zámečník.
