Pět členských zemí EU poslalo Evropské komisi dopis s výzvou k zavedení celoevropské daně z mimořádných zisků energetických firem. Důvod je jednoduchý – ceny paliv letí nahoru kvůli válce s Íránem. Americko-izraelský útok začal 28. února a od té doby se trhy nevzpamatovaly. Dopis ministrů financí, adresovaný klimatickému komisaři Wopke Hoestrovi, byl zveřejněn v pátek 4. dubna.
Obsah článku:
Plyn zdražil o 70 procent
Evropské ceny plynu vzrostly od vypuknutí konfliktu o více než 70 procent. Jde o šok srovnatelný s energetickou krizí po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 – i přes to, že dnes obnovitelné zdroje pokrývají větší část evropské spotřeby než tehdy.
Ministři v dopise upozornili na „tržní distorze“ a vyzvali Komisi, aby rychle připravila nový příspěvkový nástroj s pevným právním základem. Daň by podle nich financovala úlevu pro spotřebitele a tlumila inflaci – bez dalšího zatížení veřejných rozpočtů. Konkrétní sazba ani seznam dotčených firem zatím stanoveny nebyly.
Brusel zatím neřekl ne. Energetický komisař Dan Jorgensen v úterý připustil, že se krizová opatření z roku 2022 znovu zvažují – včetně zastropování síťových tarifů a daní z elektřiny. Tehdy EU zavedla celoevropský strop na ceny plynu, windfall tax i závazné cíle pro snižování spotřeby.
Nenechte si ujít: „Ceny ropy mají přímý dopad na inflaci i růst, největším rizikem je stagflace,“ říká analytik Jakub Rochlitz z eToro. Jak vážná hrozba to pro investory je?
Česko to pocítí v peněžence
Zdražování se v Česku propisuje do cen dopravy, potravin i průmyslové výroby. Nafta na pražských čerpacích stanicích je výrazně dražší než v průměru posledních dvou let. Podobná situace panuje i mimo hlavní město – a podle analytiků může být hůř, pokud se konflikt na Blízkém východě dále rozhoří.
Česká vláda zatím spoléhá na tržní mechanismy a cílené příspěvky pro nejohroženější domácnosti. Velká plošná opatření nepřipravuje. Klíčové bude, jak rychle Brusel zareaguje a zda se podaří sestavit dostatečně širokou politickou koalici napříč členskými státy.
Windfall tax ale pro Česko není nové téma. Ministerstvo financí ji zavedlo už v roce 2023 – tehdy se týkala elektráren a dalších výrobců elektřiny. Výnosy šly částečně na kompenzace pro domácnosti. Zda bude podobný nástroj znovu aktivován nebo rozšířen, závisí právě na výsledku bruselských jednání.
Přečtěte si také: Recenze XTB
Průmysl se brání, spotřebitelé čekají
Firmy nesouhlasí. Německý svaz paliv a energetiky odmítl, že by energetické společnosti neodůvodněně profitovaly. Prioritou prý je udržet zásobování za stále těžších podmínek. Obdobné hlasy zaznívají i od části českých průmyslových svazů, které varují před tím, že vyšší daňová zátěž se nakonec přenese zpět na spotřebitele.
Spotřebitelé mezitím čekají. Domácnosti i firmy sledují vývoj cen a vyčkávají, zda přijde nějaká forma státní nebo evropské pomoci. Podle ekonomů je klíčové, aby případná opatření byla dočasná a cílená – jinak hrozí, že místo stabilizace trhu situaci ještě zkomplikují.
Výsledek bruselské debaty může přímo ovlivnit účty českých domácností i firem v nadcházejících měsících. Situaci průběžně sleduje například Česká tisková kancelář.
Mohlo by Vás zajímat: InvestingFox pod lupou
