V roce 2025 se japonská Ósaka stala dějištěm jedné z největších světových výstav současnosti – Expo 2025. Na umělém ostrově Yumeshima se rozprostírá pavilon za pavilonem, v nichž se 161 zemí snaží zaujmout 30 milionů návštěvníků. Mezi giganty a architektonickými zázraky však září i jeden nečekaný šperk: Český pavilon, přezdívaný Spirála vitality. A jak se ukazuje, právě tenhle “malý” národ z Evropy dokáže v Asii zanechat hlubokou stopu.
Odvaha, co se rodila pod tlakem
Za úspěchem českého pavilonu ale nestojí jen elegance designu nebo propracovaný kulturní program – je to příběh o odvaze, vizi a houževnatosti. Vše začalo v roce 2022, kdy Ondřej Soška, dnes generální komisař, přišel s vizí prezentovat Česko jako zemi talentu a kreativity pro život. Nešlo jen o další výstavu skla nebo hudby, ale o komplexní příběh: propojení tradic, inovací a současného byznysu.
Architektonický návrh od studia Apropos Architects, pod vedením Michala Gabaše a Tomáše Beránka, čelil mnoha výzvám – od japonských normativních pekel, přes přísné bezpečnostní standardy proti zemětřesením a tajfunům, až po tlak neúprosného termínu. Když se k tomu přidalo navýšení rozpočtu z původních 193 milionů na 286 milionů korun, projekt málem narazil na zeď. Ale nezlomil se. Stavba se dokončila, pavilon otevřel a dnes sklízí obdiv.
Čtěte také: EXPO 2025 v Ósace: Český pavilon jako brána na japonský trh
Spirála vitality: Klenot z českého lesa a skláren
Dominantou českého pavilonu je 150 metrů dlouhá skleněná spirála, která se vine budovou jako příběh české identity. Kombinace smrkového dřeva z českých lesů a křišťálového skla ze severních Čech tvoří harmonii, která návštěvníky doslova hypnotizuje. Celý objekt působí jako organická forma – teplá, lidská, a přitom moderní.
Tato spirála však není jen estetickým prvkem – je to i návštěvnická cesta, která přehledně a interaktivně představuje příběh českého národa: od tradičního sklářství, přes vědecké objevy, až po startupové hvězdy digitální éry. Každý krok návštěvníka se tak stává poznáváním příběhu, který začíná u rukodělné tradice a končí u robotiky nebo umělé inteligence.
Součástí pavilonu je také maskot René – plastika ze skla, jejímž autorem byl legendární René Roubíček. Jeho dílo „Mrak–Voda“ slavilo úspěch už na Expu v Ósace roku 1970. Dnes se René vrací v plyšové i skleněné podobě a okouzluje další generaci.
Umění, co nenechá chladným
Pavilon není jen o architektuře – je to živý kulturní organismus. Čtyři tuny uměleckého skla, svítící instalace, dynamické projekce a večerní světelná show na fasádě mění český pavilon ve vizuální magnet. Do programu se zapojilo přes 210 umělců – od České filharmonie, přes Cirk La Putyka, až po mladé talenty jako Katta Vox nebo tanečníky z Národního divadla.
Každý den pavilon nabízí návštěvníkům něco nového – koncerty, performance, workshopy, ochutnávky. Česká kultura tu není jen na odiv, je živá, hravá a přístupná.
Češi sází na inovace. A svět si všímá
Vedle kulturní a architektonické stránky pavilon oslavuje i české technologie. Návštěvníkům slouží mobilní aplikace vyvinutá českou firmou, která nabízí interaktivní mapu, informace o expozicích a dokonce i překlad menu pro japonské návštěvníky. Interaktivní obrazovky představují nejnovější české technologické úspěchy – od nanomateriálů, přes robotiku, po AI.
Právě tohle je oblast, která přitahuje zahraniční partnery. Japonci a další návštěvníci Indo-Pacifiku vidí, že Česko není jen o tradici, ale i o budoucnosti. A tahle kombinace zanechává silný dojem.
Byznysové dveře do Indo-Pacifiku
Expo 2025 je ale především ekonomická mise. Japonsko a širší Indo-Pacifik jsou regiony s obřím růstovým potenciálem – HDP tu roste až o 6 % ročně. Pro Česko, které je z 80 % závislé na exportu do EU, to znamená šanci rozšířit své obchodní pole působnosti.
Český pavilon tak funguje jako výkladní skříň byznysového talentu. Firmy jako 2N, Mavel nebo startupy z oblasti nanotechnologií ukazují, že Česko má co nabídnout – a to nejen po estetické, ale i technologické stránce. Zabezpečení pavilonu zajišťují české bezpečnostní systémy, energetiku řeší domácí turbínová technika, a interaktivní technologie demonstrují české know-how ve světovém měřítku.
Podle Ondřeje Sošky má právě osobní kontakt a možnost „ukázat partnera na místě“ zásadní vliv na to, jak vážně bude zahraniční trh českou firmu brát. A Expo takové příležitosti poskytuje každý den – s publikem milionů.
TIP: Práce z domova – Tipy, jak si vydělat z pohodlí domova
Kritikou se to neobešlo. Ale stojí to za to?
Navýšení rozpočtu o 93 milionů korun nenechalo chladnými ani kritiky. Objevily se hlasy, že jde o „plýtvání penězi“, nebo že pavilon příliš sází na inovace a zapomíná na symboly jako Smetana nebo Pražský hrad. Na druhou stranu – právě moderní pojetí výstavy dává českému pavilonu odlišitelnost a výjimečnost, která funguje. Sdílené fotografie, příspěvky na sociálních sítích a pozornost médií ukazují, že pavilon dokázal zaujmout i mezi globální konkurencí.
A hlavně – investice do exportních výstav má prokazatelnou návratnost. Ať už v podobě kontraktů, nových investorů, nebo zvýšení turistického zájmu o Českou republiku. Expo je pro český byznys mostem do nové éry, do nových trhů a do nových možností.
Malá země, velký tah na branku
Příběh českého pavilonu na Expu 2025 je příběhem o odvaze. O tom, že i malá země s omezeným rozpočtem a vnitřními spory dokáže vytvořit něco, co obstojí na světové scéně. A nejen obstojí – inspiruje, spojuje a otvírá nové dveře.
Česko na Expu ukazuje, že jeho síla nespočívá jen v historii, ale hlavně v tom, jak umí spojit kreativitu s technologií, umění s vědou, tradici s vizí budoucnosti.




