Evropa chce po desetiletích závislosti na Asii znovu vyrábět čipy. Investice jsou rekordní, očekávání vysoká. Ale dokáže kontinent dohnat světové lídry?
Obsah článku:
Evropa zjišťuje, jak moc zaspala
Nedostatek čipů v době pandemie odhalil něco, co si dřív uvědomoval málokdo – že Evropa už dávno nevyrábí to, na čem stojí její průmysl. Automobilky zastavovaly linky, logistika kolabovala a politici poprvé mluvili o čipech stejně naléhavě jako o ropě.
Na rozdíl od Asie nebo Spojených států se Evropa v posledních dekádách spoléhala spíš na dovoz. Tchaj-wan, Jižní Korea nebo Japonsko vybudovaly celé průmyslové řetězce, zatímco evropské firmy se držely spíš vývoje a specializovaných segmentů. To se teď má změnit. Cíl je ambiciózní: zdvojnásobit podíl Evropy na světové výrobě čipů do roku 2030.
Mohlo by se Vám líbit: NVIDIA a Palantir
Evropský čipový plán: stovky miliard a nový začátek
Základem je tzv. European Chips Act – program, který má spojit veřejné i soukromé investice v objemu přes 40 miliard eur. Evropská komise chce, aby se část výroby vrátila domů a aby kontinent nebyl v technologicky klíčové oblasti závislý na dovozu z Asie.
Zatím to nevypadá jen jako politická fráze. V Německu se rozjíždí stavba tchajwanské TSMC i amerického Intelu, Itálie a Francie připravují vlastní projekty, a rozšiřují se i kapacity firem jako STMicroelectronics, Infineon nebo Bosch.
Evropa se nesnaží vyrábět nejmenší čipy na světě, ale chce získat kontrolu nad výrobou těch, které pohánějí její největší odvětví – automotive, energetiku a průmysl.
Z výzkumu do praxe
Kontinent nikdy netrpěl nedostatkem know-how. Silný výzkum, kvalitní univerzity a desítky firem zaměřených na návrh čipů – to všechno Evropa má. Chyběla ale schopnost přenést výsledky výzkumu do reálné výroby.
Nové programy mají tento most konečně postavit. Brusel chce, aby výzkumné instituce spolupracovaly přímo s továrnami, a aby Evropa vychovala novou generaci inženýrů. Jen v Německu se má do roku 2030 vytvořit několik tisíc pracovních míst právě v polovodičovém sektoru.
Německý motor a evropská mozaika
Těžko si představit, že by evropský čipový plán fungoval bez Německa. Právě tam proudí nejvíc investic a právě tam má Evropa nejvyspělejší průmyslovou základnu. Sasko se už dnes označuje za „čipové údolí“, a není to nadsázka – kromě nových továren zde sídlí i rozsáhlé výzkumné parky.
Podobně aktivní je i Francie, kde se soustřeďuje vývoj čipů pro automobilový a energetický sektor. Itálie plánuje investice do balení a testování, Nizozemsko zůstává klíčové díky firmě ASML, která vyrábí nejmodernější litografické stroje na světě.
Evropa se tak nesnaží kopírovat Asii, ale stavět síť provázaných specializací – někde vývoj, jinde výroba, jinde testování a integrace.
Čtěte více: PlnáPeněženka.cz
Česko zatím zůstává v pozadí
Česká republika zatím v hlavních čipových investicích nefiguruje, přesto má co nabídnout. Tuzemské firmy dodávají měřicí a testovací zařízení, robotiku i optické technologie, které jsou součástí každé moderní čipárny.
Výzkumná centra na ČVUT a v Brně spolupracují na evropských projektech mikroelektroniky a materiálových věd. Pokud bude Evropa v rozvoji pokračovat, může Česko zaujmout pozici dodavatele know-how a přesného strojírenství – podobně, jako tomu je v automobilovém průmyslu.
Překážky na cestě
Nadšení z investic brzdí realita. Největšími problémy jsou dlouhá povolovací řízení, vysoké ceny energií a nedostatek lidí. Postavit továrnu je otázka let, ne měsíců, a Evropa není známá svou pružností.
Dalším faktorem je samotná technologie. Nové evropské závody budou vyrábět čipy o velikosti 12 až 28 nanometrů – moderní, ale nikoli špičkové. Tchaj-wan a Korea už zvládají 3 nanometry, a tím se Evropa prostě srovnávat nemůže.
To ale neznamená, že nemá šanci. Právě tyto „větší“ čipy jsou základem průmyslu, energetiky i obrany – tedy oblastí, kde je soběstačnost klíčová.
Evropa mezi ambicí a realitou
Evropský čipový plán je víc než jen průmyslový projekt. Je to pokus o technologickou emancipaci – o návrat sebevědomí, které kontinent ztratil.
Bude to drahé, pomalé a plné překážek. Ale pokud se podaří vybudovat funkční síť továren, dodavatelů a výzkumu, může mít Evropa konečně něco, co se nedá dovézt – vlastní technologickou páteř.
A jestli se z ní nestane čipová velmoc? Možná ne hned. Ale aspoň přestane být jen závislým odběratelem. A to už bude obrovský krok vpřed.
Nenechte si ujít: Wonderinterest
