Čínské ceny v říjnu nečekaně vzrostly. Po měsících, kdy se druhá největší ekonomika světa potýkala s hrozbou deflace, přinesly státní statistiky překvapivý obrat – především díky silnější poptávce během svátečních dnů.
Podle údajů čínského Národního statistického úřadu stoupl index spotřebitelských cen (CPI) meziročně o 0,2 %, zatímco v září ještě klesl o 0,3 %. Očekávání analytiků přitom mířila spíše k dalšímu poklesu. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísající položky, dosáhla 1,2 %, což naznačuje, že domácí poptávka sice zůstává slabá, ale zcela se nezastavila.
Služby a cestovní ruch, které o svátcích zažily boom, přispěly k růstu více než jiné sektory. Statistický úřad uvedl, že ceny dopravy, ubytování a potravin se zvedly zhruba o dvě desetiny procenta.
Obsah článku – Čínské ceny:
Krátký nádech po měsících poklesu
Ekonomové ale upozorňují, že tento vývoj může být jen přechodný. Analytik Eric Zhu z Bloomberg Economics k tomu uvedl, že „návrat inflace odráží sezónní efekt svátků, který rychle odezní“. Jinými slovy, deflační tlak v Číně nikam nezmizel a v posledním čtvrtletí roku se může opět projevit naplno.
Průmyslové ceny zůstávají v červených číslech už více než tři roky, i když tempo poklesu se mírně zpomalilo. Index cen výrobců (PPI) klesl v říjnu o 2,1 % po zářijovém snížení o 2,3 %.
Nenechte si ujít: Wonderinterest Trading Ltd. Recenze
Deflace jako čínský strašák
Čína se s poklesem cen potýká delší dobu. Slabá důvěra spotřebitelů, klesající poptávka po nemovitostech a pomalý růst vývozu dohromady vytvářejí prostředí, kde se nákupy odkládají a firmy tlačí ceny dolů, aby udržely odbyt. Tento začarovaný kruh – méně utrácení, menší zisky, méně investic – je pro vládu velkým problémem.
Peking se proto snaží tento trend zlomit. Spustil takzvanou „anti-involution“ kampaň, která má omezit cenové války v sektorech, jako jsou elektromobily, doručovací služby nebo elektronika. Stát ale zatím postupuje opatrně, protože se obává ztráty pracovních míst a zpomalení růstu.
Přestože ekonomika má letos dosáhnout reálného růstu kolem pěti procent, nominální růst – tedy ten, který zohledňuje i cenovou hladinu – je výrazně slabší. Takzvaný deflátor HDP, nejširší měřítko cen v ekonomice, se snižuje už více než dva roky, což je nejdelší období od roku 1993.
Mohlo by Vás zajímat: Akcionáři Tesly schválili desetiletý plán odměn pro Muska až za 878 miliard USD

Dopad na Evropu i Českou republiku
Změny v čínských cenách přitom nezůstávají pouze domácí záležitostí. Přestože říjnový růst inflace byl mírný, může mít dopad i na evropské trhy – a to několika cestami.
Pokud se čínské výrobní ceny stabilizují, mohou se lehce zvednout i náklady na dovoz zboží, které míří do Evropy. Český maloobchod, silně závislý na čínských dodávkách elektroniky či spotřebního zboží, by tak mohl v příštích měsících zaznamenat mírný tlak na růst cen. Pravděpodobně však půjde jen o symbolický nárůst, spíše v řádu desetin procent.
Nepřímý vliv se může projevit také přes evropský průmysl. Česká ekonomika je úzce napojená na německé výrobce, kteří využívají čínské komponenty i suroviny. Pokud čínské ceny surovin nebo polotovarů přestanou klesat, mohou se zastavit i deflační tlaky v evropském průmyslu. To by paradoxně mohlo pomoci centrálním bankám, včetně České národní banky, udržet stabilitu bez potřeby dalšího zvyšování sazeb.
Dalším faktorem je energie a komodity. Kdyby čínská poptávka začala znovu růst, mohla by se zvednout i světová cena ropy a kovů. To by pro Evropu znamenalo pomalejší pokles inflace, protože náklady na dopravu a energie by přestaly klesat. Český trh, který dováží většinu energetických surovin, by tak mohl čelit mírně vyšším nákladům.
A v neposlední řadě tu je měnový efekt. Pokud by posílil čínský jüan, evropské dovozy z Číny by zdražily. V takovém případě by ČNB pravděpodobně postupovala opatrně při snižování úrokových sazeb, aby nepodpořila další oslabení koruny.
Svět sleduje čínský signál
Říjnová čísla z Číny sama o sobě světovou ekonomiku nezmění. Přesto jde o signál, který naznačuje, že i krátkodobý růst spotřebitelských cen v Asii může ovlivnit náladu na trzích od Prahy po Paříž. Pokud se čínská poptávka udrží, mohlo by to v Evropě mírně zbrzdit pokles inflace, zejména u dováženého zboží a energií.
Ekonomové se shodují, že čínské oživení je zatím křehké a vychází hlavně z jednorázového efektu svátků. Přesto ukazuje, jak propojený je dnešní svět: i drobný pohyb v čínských statistikách může změnit očekávání v evropských ekonomikách, které se samy snaží najít rovnováhu po dvou letech inflačních otřesů.
Pokud se tedy čínská poptávka skutečně začne zvedat, Evropa i Česká republika mohou v příštím roce zažít znovu mírný tlak na růst cen. Zda půjde o vítanou stabilizaci, nebo o nové inflační riziko, ukážou až příští měsíce.





