Nordická aliance – Pravidelně vám přinášíme pohled do zákulisí protidronové obrany. Každý měsíc se situace vyvíjí a ukazuje, že investice do protivzdušné obrany raketově rostou. Dneska se proto podíváme na to, jak se v oblasti dronů a protidronové obrany daří našim severským sousedům. Ti se totiž nehodlají vzdát bez boje.
Obsah článku:
- Dronové začátky na Severu – Jak to celé začalo
- Skandinávie ví, že je další na řadě – A připravuje se
- Švédsko chce vyrábět svou vlastní protivzdušnou obranu
- Norsko jde cestou protidronové obrany – A NATO jim pomáhá
- Norsko a Ukrajina – Spojenectví do války
- Finsko se soustředí na profesionální výcvik
- Skandinávie společně – Vzestup nordické aliance
- Co si ze skandinávského přístupu vzít?
Dronové začátky na Severu – Jak to celé začalo
Ještě před pár lety byly drony ve Skandinávii brané spíš jako taková zajímavost, něco pro armádní experimenty, průzkum nebo civilní využití. V roce 2019 si Švédsko pořídilo první testovací sérii malých průzkumných dronů, asi 35 kusů, prostě aby mělo nějakou zkušenost. Dneska už je to úplně jiná liga. Události po roce 2022, hlavně ruská invaze na Ukrajinu, změnily pohled na bezpilotní systémy v Norsku, Švédsku i Finsku fakt okamžitě. Drony se z okrajového tématu přesunuly do samotného jádra obranného plánování a jejich počet v rámci armád rapidně roste – jen Finsko plánuje pořídit až 500 nových dronů do roku 2027. A vlastně se z nich stala i jedna z největších hrozeb, se co musí státy reálně vypořádat. Právě tenhle dvojí charakter, tedy útočný i obranný, dneska hodně ovlivňuje, jak se plánuje bezpečnost celé severní Evropy.
Mohlo by Vás zajímat: InvestingFox pod lupou
Skandinávie ví, že je další na řadě – A připravuje se
Skandinávské země mají k obraně dlouhodobě celkem specifický přístup. Nejde jen o zbraně nebo rozpočty, ale taky o historickou zkušenost a geografii. Blízkost Ruska tady hraje zásadní roli a vlastně se promítá do všeho. Finsko má v tomhle extrémně silnou paměť, protože jeho moderní historie je přímo spojená s konflikty se Sovětským svazem a ztrátou Karelie, tedy oblasti o rozloze 40 000 km². Švédsko se dlouho prezentovalo jako neutrální stát, ale doba se mění a s ní i tenhle postoj. Norsko je zase pevně zakotvené v NATO. Ruska i jiných predátorských států se očividně bojí, a má důvod. Není úplně snadné ochránit 120 000 km² ropných a plynových polí na norském kontinentálním šelfu. Tenhle mix historie a geografie vlastně dává dohromady konkrétní kontext pro drony a protidronovou obranu, co je dneska fakt důležitý.
Švédsko chce vyrábět svou vlastní protivzdušnou obranu
Ve Švédsku je ten posun možná vidět úplně nejvíc. V říjnu 2025 vláda schválila investici 5 miliard SEK (asi 450 milionů eur) právě na protidronovou a protivzdušnou obranu. Ještě kolem roku 2017 nebo 2018 byla protidronová obrana spíš taková teorie, co se řešila na konferencích nebo při cvičeních, a tehdy bylo ve službě jen 12 testovacích jednotek dronů. Dneska je to jedna z hlavních investičních priorit švédských ozbrojených sil. Švédská vláda otevřeně říká, že hrozba levných a těžko odhalitelných dronů vlastně mění podstatu možného konfliktu. Dron už není jen létající kamera. Může nést výbušninu, rušičku nebo senzory a dokáže paralyzovat základny i civilní infrastrukturu. Proto Švédsko uvolnilo miliardy korun na senzory, radary, rušicí systémy a další technologie, co mají dron nejen najít, ale i ihned vyřadit. Celkem by měly nové protidronové systémy pokrýt kolem 85 % klíčových vojenských lokalit do roku 2028, což je opravdu hodně.
Zajímavé je, že ve Švédsku nejde jen o nákup hotových řešení ze zahraničí. Velký důraz se klade na domácí vývoj a na propojení protidronové obrany s už existujícími systémy protivzdušné obrany a s letouny Gripen, kterých má armáda 70 kusů. Cílem je, aby všechny tyhle vrstvy spolu mluvily a fungovaly jako jeden celek. Tenhle celek má zvládnout klasická letadla i malé autonomní stroje letící nízko nad terénem. Politicky to zapadá do širší změny švédské bezpečnostní doktríny, co dneska už otevřeně počítá s možností ozbrojeného konfliktu v oblasti Baltského moře, který zahrnuje přes 20 strategických ostrovů a ostrovních základen.
Norsko jde cestou protidronové obrany – A NATO jim pomáhá
Norsko k celé věci přistupuje trochu jinak, ale výsledek je vlastně hodně podobný. Norská obrana je silně ovlivněná členstvím v NATO, ale taky specifickou geografií. Dlouhé pobřeží (přes 25 000 km) se spoustou zranitelných cílů je noční můra každého generála. A nejde tu jenom o letecké a námořní základny, ale taky o energetickou infrastrukturu. Právě drony jsou v tomhle prostředí ideální nástroj pro špionáž, sabotáže nebo testování reakcí obrany. Norsko proto investuje do protidronových systémů hlavně tam, kde chrání klíčové vojenské objekty a alianční základny. Rámcové kontrakty na protidronové systémy mají hodnotu zhruba 938 milionů NOK (asi 91 milionů USD) a zahrnují dodávky pro osm vojenských základen v letech 2025–2029.
Finančně se to projevuje hlavně rámcovými smlouvami v řádech stovek milionů norských korun. Ty umožňují rychlé nákupy techniky podle aktuální potřeby. Norský přístup je hodně pragmatický a zaměřený na kompatibilitu se spojenci. Protidronové systémy musí fungovat v rámci aliančních operací a nesmí být technologicky izolované. Zároveň ale Norsko myslí i dopředu a investuje do experimentů s autonomními roji dronů – první testy zahrnovaly skupiny až 15 dronů najednou. Tahle technologie dneska může působit futuristicky, ale na reálných bojištích se už prostě pomalu objevuje.
Norsko a Ukrajina – Spojenectví do války
Specifickou kapitolou je norská spolupráce s Ukrajinou. Právě Ukrajina je dneska takovým živým testovacím polem moderní války založené na dronech. Norsko otevřeně říká, že chce přenášet bojově ověřené zkušenosti do vlastní armády. Zároveň se zapojuje do výrobních projektů, co mohou v budoucnu sloužit jak Ukrajině, tak aliančním armádám. Například norská firma Operational Solutions dodala do Ukrajiny přes 60 rušiček dronů. Tady je vidět, že drony nejsou vnímány jen jako obranný nástroj, ale jako strategická technologie s průmyslovým i politickým přesahem.
Nepřehlédněte: Walmart překonal tržní ohodnocení bilion USD, hlavní akciové indexy v USA klesly
Finsko se soustředí na profesionální výcvik
Finsko má v celé téhle skandinávské mozaice možná nejtvrdší bezpečnostní reflex. Dlouhá hranice s Ruskem, skoro 1 300 km, a čerstvé členství v NATO vytvořily kombinaci, co ihned urychlila investice do obrany. Finské ozbrojené síly se soustředí hlavně na ochranu kritické infrastruktury a schopnost reagovat na malé, těžko odhalitelné hrozby v nízkých výškách. Proto Finsko pořizuje stovky detekčních a rušicích zařízení, například 320 kusů zařízení SkyWiper a Airfence, co lze rychle rozmístit kolem letišť, základen nebo strategických uzlů.
Zároveň se ve Finsku hodně řeší lidský faktor. Výcvik operátorů dronů je kolikrát důležitější než samotná technika. K čemu vám bude ultra-schopná a předražená hračka, když jí nikdo neumí pořádně ovládat? Finská armáda počítá s tím, že drony budou hrát klíčovou roli nejen ve válce, ale i v mírových krizových situacích. Může jít o ochranu hranic nebo reakce na hybridní hrozby. Politicky se to promítá do širší debaty o připravenosti celé společnosti, co je ve Finsku dlouhodobě dost otevřená. Letos v roce 2025 plánuje armáda vyškolit až 500 nových specialistů.
Skandinávie společně – Vzestup nordické aliance
Je jasný, že Skandinávie stála vždycky trochu stranou. Proto se všechny 3 státy snaží spolupracovat v rámci svého poloostrova. Díky ruským invazím a Trumpovu nepředvídatelnému chování si čím dál víc uvědomují nutnost dalšího vývoje. Nákup dronových i protidronových systémů je sice extrémně drahý, ale tyhle státy v rámci nordické obranné spolupráce sdílejí výzkum a koordinují nákupy. Nepokouší se tím vytvořit jedinou armádu. Prostě jen chtějí být secvičení a synchronizovaní, kdyby se něco semlelo. A taky je výhodnější, když tyhle 3 sousední státy postupují jednotně. Třeba společný nákup dronů a protidronových systémů ušetří až 20 % rozpočtu jednotlivých armáa, což není úplně zanedbatelná částka.
Finančně se to projevuje dlouhodobým růstem obranných rozpočtů a jasným vyčleňováním peněz právě na bezpilotní technologie. I když přesná čísla nejsou vždycky veřejná, trend je naprosto jasný. Drony a obrana proti nim patří mezi nejrychleji rostoucí položky vojenských výdajů ve Skandinávii. Nejde přitom jen o reakci na válku na Ukrajině, ale o hlubší změnu v tom, jak státy dneska přemýšlejí o bezpečnosti.
Co si ze skandinávského přístupu vzít?
Z geopolitického pohledu je skandinávský přístup zajímavý hlavně tím, že kombinuje technologický realismus s politickou střízlivostí. Nikdo tady nemluví o zázračných řešeních. Drony jsou chápány jako jedna z vrstev komplexního obranného systému.
Celkově se dá říct, že Skandinávie bere drony smrtelně vážně. Ne jako módní trend, ale jako realitu moderní války, co už teď mění způsob, jakým státy uvažují o obraně, suverenitě a bezpečnosti. A právě v tom je tenhle region dneska pro zbytek Evropy důležitým příkladem toho, jak se dá na novou vojenskou realitu reagovat systematicky, bez iluzí a s chladnou hlavou.
Přečtěte si další článek: MONETA MONEY BANK
