Geopolitické napětí na Blízkém východě se v posledních dnech promítá nejen do politických titulků, ale také do vývoje světových trhů. Růst cen ropy, nejistota investorů i otázky kolem inflace a úrokových sazeb znovu připomínají, jak citlivě globální ekonomika reaguje na bezpečnostní krize. O tom, jak by případná eskalace konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem mohla ovlivnit ceny energií, finanční trhy i investiční rozhodování, jsme mluvili s ekonomem Lukášem Kovandou. Hlavní ekonom Trinity Bank, bývalý člen Národní ekonomické rady vlády a dlouhodobý popularizátor ekonomie i kryptoměn v Česku vysvětluje, proč zatím trhy věří spíše v krátkodobou epizodu než ve vleklý konflikt – a co by se muselo stát, aby se situace dramaticky změnila.
Zdroj: archiv Lukáše Kovandy
Po americko-izraelských úderech na Írán už dnes víme, že ropa zdražila. Jak moc to může ovlivnit její další vývoj a třeba i akciové trhy? Co přesně se teď na trzích může dít?
Záleží především na tom, jak závažná a dlouhá celá krize nakonec bude. Stále nevíme, zda půjde o vleklý konflikt, nebo o vyhrocenou epizodu, která během několika dní odezní. Pokud by šlo o druhou variantu, nelze očekávat, že by Češi výrazně pocítili dopady například v cenách plynu, pohonných hmot, elektřiny nebo v inflaci.
Jestliže by ale konflikt přerostl v delší a intenzivnější fázi, pak už by dopady byly citelné. Projevily by se zejména skrze dražší energie a vyšší inflaci, což by se mohlo promítnout i do růstu hypotečních sazeb. V tuto chvíli je ale další vývoj nejistý.
Trhy zatím spíše naznačují, že očekávají krátkodobější záležitost, nikoli vleklý spor. Situace se však vyvíjí každou minutou a to, co platí dnes, nemusí platit zítra.
Nenechte si ujít: Práce z domova – Tipy, jak si vydělat z pohodlí domova
Byla by taková situace z pohledu případné inflace srovnatelná s válkou na Ukrajině?
Do určité míry ano, ale muselo by skutečně dojít k blokádě Hormuzského průlivu trvající alespoň několik týdnů. Osobně považuji za málo pravděpodobné, že by Írán měl v tuto chvíli vojenskou kapacitu takovou operaci dlouhodobě udržet. Samozřejmě to nelze vyloučit. Teoreticky by mohl položit tisíce námořních min, a i kdyby následně ztratil kontrolu, jejich odminování by mohlo trvat týdny či měsíce.
V takovém případě by došlo k vážnému narušení globální logistiky, zejména v oblasti energetiky. To by se výrazně promítlo do růstu cen ropy a zemního plynu.
Dokážete odhadnout, jak by případný delší konflikt ovlivnil hospodářský růst České republiky?
Pokud by krize byla krátkodobá, dopad by byl omezený. V případě delšího trvání by však šlo o negativní faktor. Lze předpokládat trvalejší nárůst cen energetických surovin, tedy ropy a zemního plynu.
Česká republika je jejich čistým dovozcem. Pokud by výrazně zdražily, zhoršila by se bilance zahraničního obchodu, což se promítá do hrubého domácího produktu. Ten by tak byl nižší, byť nyní nelze přesně odhadnout o kolik.
Současně by se zvýšila inflace nad očekávání, oslabila by koruna, což by dál zdražovalo dovozy. Slabší průmyslová produkce a pokles konkurenceschopnosti by mohly vést i k propouštění. Kombinace vyšší inflace, slabší koruny a nižší produkce by zpomalila růst ekonomiky. Ta přitom měla podle některých prognóz růst přes tři procenta. V kritickém scénáři by se tempo mohlo přiblížit ke dvěma procentům či ještě níže, stále by ale nešlo o dramatický propad.
Česká ekonomika tak má určitý „polštář“ a prostor pro zpomalení, aniž by automaticky sklouzla do recese.
Jak by současná situace mohla ovlivnit rozhodování centrálních bank o úrokových sazbách? Lze očekávat, že by například americký Fed začal sazby snižovat?
Jednoznačná odpověď neexistuje, protože působí protichůdné tlaky. Na jedné straně je tlak na růst cen skrze dražší energii. Pokud by došlo k blokádě Hormuzského průlivu, ropa by zdražila globálně, což by zvýšilo inflaci i ve Spojených státech. Americká centrální banka by s ní musela bojovat, a tedy by sazby spíše nesnižovala.
Na druhé straně, pokud by krize vedla k výraznému ochlazení globální ekonomiky či dokonce ke stagflaci, tedy kombinaci ekonomického poklesu a inflace, mohl by Fed v určité fázi upřednostnit podporu ekonomiky a sazby snížit.
Záleží na tom, čeho se bude obávat více – inflace, nebo propadu ekonomiky. Pokud převáží obavy z inflace, sazby zůstanou vysoko nebo mohou i růst. Pokud by ale hrozil hlubší ekonomický útlum, centrální banka by mohla zvolit jejich snížení. Je to skutečně vážení na velmi citlivých vahách.
Přečtěte si také: Recenze XTB
Pojďme teď k investicím. Jak současná situace ovlivňuje investory? Přesouvají už kapitál do bezpečnějších přístavů, jako je například zlato?
Pozorujeme přesun do zlata i do takzvaných bezpečných měn, především do amerického dolaru. Překvapivě ale zatím nefungují jako klasické bezpečné útočiště vládní dluhopisy, které jím obvykle bývají.
Důvodem je, že trhy zatím nepředpokládají vleklý konflikt. Převládají spíše obavy z inflačních tlaků než z hlubokého globálního ekonomického útlumu. Pokud by investoři očekávali recesi, viděli bychom výraznější růst cen dluhopisů, zejména amerických. Ty jsou ale momentálně spíše pod tlakem.
Nejde tedy o panický úprk do bezpečí. Investoři zatím sází na to, že krize bude přechodná a relativně rychle odezní. Trhy však často bývají příliš optimistické, takže je namístě určitá opatrnost.
Může současnou situaci investor nějak využít? Je teď výhodnější nakupovat, nebo prodávat?
Záleží na tom, jak investor situaci vyhodnotí. Pokud věří, že jde o krátkou epizodu, může dávat smysl nakupovat aktiva, která jsou nyní pod tlakem. Typicky například akcie leteckých společností nebo firem z oblasti cestovního ruchu.
Události v regionu, včetně útoků v oblasti Dubaje, výrazně ochromily leteckou dopravu a snížily očekávanou ziskovost aerolinek i cestovních kanceláří. Jejich akcie proto oslabily. Pokud by se ale situace rychle uklidnila, mohou se poměrně rychle vrátit na původní úrovně, zvlášť před letní sezonou.
Jestliže by však krize trvala měsíce, je na místě větší obezřetnost. V takovém případě by bylo rizikové sázet na rychlé oživení cestovního ruchu. V delším konfliktu by naopak mohly růst akcie zbrojařských nebo energetických společností, které by těžily z vyšší poptávky po zbrojení a z dražších energií.
Zmínil jste Dubaj, která byla dlouho symbolem bezpečí a stability, proto tam řada Čechů investovala do nemovitostí. Oslabí íránské dronové útoky důvěru v tamní realitní trh?
Pro Dubaj to představuje významné reputační riziko. Záleží opět na délce a intenzitě krize. Pokud by šlo o krátkodobý šok, může se situace postupně stabilizovat, přestože určitá ztráta pověsti bezpečného místa už zůstane.
V případě vleklého konfliktu by se Dubaj mohla potýkat s dlouhodobějším oslabením důvěry. Pokud by Írán zůstal silnou regionální mocností schopnou hrozit raketovými útoky, část investorů by mohla své nemovitosti prodávat. Pro někoho jiného by to ale naopak mohlo znamenat příležitost – pokud věří, že se situace uklidní, může nyní nakoupit výhodně.
Kdo o investici v Dubaji dlouhodobě uvažoval a je přesvědčen, že krize bude krátká, měl by situaci pečlivě sledovat. V takových chvílích se mohou objevit nabídky, které by za běžných okolností nebyly dostupné.
Jak současná situace ovlivňuje kryptoměny, zejména bitcoin?
Pokud by v důsledku inflačních tlaků nedošlo ke snižování úrokových sazeb v USA, je to pro bitcoin a další kryptoměny negativní zpráva. Bitcoin se dnes chová spíše jako rizikové technologické aktivum, kterému svědčí nízké sazby.
O víkendu navíc nefungoval jako bezpečné útočiště. Po oznámení útoků jeho cena nejprve klesla. Pokud by skutečně plnil roli digitálního zlata, očekávali bychom spíše růst. Pozdější částečné zotavení spíše odráželo uklidnění trhu než potvrzení jeho bezpečnostní role. Události tak znovu ukázaly, že bitcoin zatím v geopolitických otřesech nefunguje jako klasický uchovatel hodnoty.
Dokázal byste odhadnout, zda letos vůbec bitcoin překoná své loňské říjnové maximum?
Spíše bych byl opatrný. Pokud budou inflační tlaky přetrvávat a pravděpodobnost snižování sazeb klesne, může medvědí nálada na trhu s kryptoměnami trvat déle.
Bitcoin se navíc při geopolitických otřesech neosvědčil jako stabilní uchovatel hodnoty, na rozdíl od zlata či jiných drahých kovů. Proto považuji za pravděpodobnější, že letos zůstane pod hranicí 100 tisíc dolarů, případně i pod 90 tisíci. Vývoj však bude silně záviset na měnové politice a dalším průběhu konfliktu.
Čtěte dále: MadisonSix
A pro investory to znamená nakupovat, nebo vyčkávat?
Bitcoin je podle mého názoru vhodné dokupovat průběžně, tedy pravidelně investovat menší částky. Tento přístup dlouhodobě snižuje riziko špatného načasování a nelze ho považovat za zásadní chybu.
V tuto chvíli bych se ale vyhýbal jednorázovým větším investicím. Pokud někdo pravidelně každý měsíc investuje menší částku, může v tom pokračovat. Snažit se ale nyní „časovat trh“ a vsadit větší objem peněz na to, že nakoupí ve slevě, je podle mě velký hazard.
Vývoj je silně ovlivněn geopolitikou – záleží na tom, jak se bude dařit Spojeným státům a Izraeli, jaká bude reakce Íránu a zda konflikt přeroste do širšího regionálního střetu. To dnes nedokážou s jistotou odhadnout ani vojenští či geopolitičtí analytici. Tím méně to mohou spolehlivě vyhodnotit investoři.
Proto bych doporučoval spíše zdrženlivost. Samozřejmě je možné investovat například do zlata, ale i tam platí, že pokud se situace rychle uklidní, může jeho cena opět klesnout. Řada aktiv se nyní může vydat oběma směry podle toho, jak se konflikt vyvine.
Takže se situace vyjasní spíše v řádu dní či týdnů?
Přesně tak. Až čas ukáže, jaká je skutečná rovnováha sil mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé.
Je to trochu jako když si dva muži dávají páku – v první fázi mají oba ruce nahoře a není jasné, kdo získá převahu. Teď jsme právě v této fázi. Může se zdát, že navrch mají Spojené státy s Izraelem, ale stále jsme daleko od okamžiku, kdy by bylo možné říct, že je rozhodnuto.
