Páteční odchod Británie z Evropské unie výrazně promluví do vyjednávání o budoucím dlouhodobém rozpočtu společenství. Po ostrovní zemi zůstane jako po čistém plátci v unijní kase pro příštích sedm let mezera v řádu desítek miliard eur, kterou budou muset zaplnit ostatní země. Zmizí patrně i systém finančních korekcí pro velké plátce, který si Londýn vybojoval a těžily z něj i další ekonomicky silné země.
Unijní státy jsou zatím nesmiřitelně rozděleny v názorech na rozpočet pro roky 2021 až 2027, jehož celková výše by se podle představ Evropské komise neměla bez ohledu na chybějící britské peníze příliš lišit od toho dosavadního. Brusel navrhl, aby objem rozpočtu odpovídal 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND), což činí více než 1,1 bilionu eur. Členské státy však při začínajících jednáních vycházejí z listopadového návrhu finského předsednictví, který počítá s úrovní 1,07 HND. Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí v čele s Německem dokonce nechce, aby rozpočet překročil jednoprocentní hranici. To by vyžadovalo další škrty například v kohezní politice, čemuž oponuje více než desítka států včetně Česka profitujících ze strukturálních fondů.
Británie by letos měla do unijní kasy naposledy přispět plnou částkou ve výši přibližně 12,7 miliardy eur. Poté sice bude na základě brexitové dohody ještě několik desítek let hradit drobnější sumy za finanční závazky, které EU učinila za jejího členství či například přispívat na důchody zaměstnanců unie. Tyto částky v celkové výši necelých 25 miliard eur však nebudou mít na nový dlouhodobý rozpočet vliv a podíl ostatních zemí na celkových výdajích v souvislosti s britským odchodem vzroste.
Příspěvky sice stoupnou všem zemím, největší nárůst se však podle současného návrhu dotkne nejsilnějších ekonomik v čele s Německem. Někteří politici v Berlíně tvrdí, že jejich země bude v příštích sedmi letech posílat do rozpočtu téměř dvojnásobek nynější částky. Podle výpočtů Bruselu by nárůst měl dosáhnout maximálně třetiny nynější sumy, která činí přibližně 26 miliard eur ročně. Komise zároveň uvádí, že podíl brexitu na zvýšení nominální hodnoty příspěvků členských zemí bude přibližně deset procent, zásadnější vliv než odchod Británie ale bude mít inflace, hospodářský růst či nové priority vyžadující další peníze.
První bitva o úvodní postbrexitový rozpočet se očekává na mimořádném summitu, který svolal na 20. února předseda Evropské rady Charles Michel. Její součástí bude patrně i střet o budoucnost rozpočtových korekcí. Nástroj, který některým čistým plátcům částečně kompenzoval jejich příspěvky do rozpočtu, si na Bruselu před více než třemi desetiletími vyvzdorovala britská premiérka Margaret Thatcherová. Dlouhodobě z něj těžila hlavně Británie, po jejímž odchodu chce EK odpočty z příspěvků zrušit. Proti je však německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž zemi korekce stejně jako například Nizozemsku či Švédsku rovněž vylepšovaly celkovou bilanci. Skupinu zemí usilujících o zrušení instrumentu, který podle nich zbytečně komplikuje výpočet celkových příspěvků, vede Francie a patří do ní řada postkomunistických států.
Zdroj: ČTK