Londýn 28. listopadu (ČTK) – Čistě z ekonomického hlediska by pro Británii bylo setrvání v Evropské unii lepší než jakákoli podoba vystoupení z evropského bloku. Novinářům to dnes řekl britský ministr financí Philip Hammond. Jeho slova potvrzuje následně zveřejněná vládní analýza ekonomických dopadů různých brexitových scénářů. Po odchodu z EU na základě plánu premiérky Theresy Mayové by podle zprávy britský hrubý domácí produkt mohl v roce 2035 zaostávat až o 3,9 procent.
„Ano, vaše analýza je správná,“ odpověděl Hammond na otázku zpravodajské stanice BBC, zda bude po brexitu HDP Británie nižší, než při setrvání v EU. „Pokud by byla jediným kritériem ekonomika, pak analýza jasně ukazuje, že setrvání v Evropské unii by bylo pro ekonomiku lepším vyústěním, ale ne o moc,“ pokračoval.
Deník The Guardian v této souvislosti připomněl Hammondův výrok z října 2016: „Zdá se mi jasné, že Britové 23. června (v referendu o brexitu) nehlasovali pro to, aby se stali chudšími.“ Nyní ale ministr financí přiznává, že učinili právě to, napsal list. Podle Hammonda by nicméně negativní hospodářské dopady současného brexitového plánu v dlouhodobém horizontu měly být minimální.
Jakékoli odhady v tomto směru jsou nanejvýš ošemetné, neboť budoucí vztahy Británie s EU, nemluvě o třetích zemích, nejsou v tuto chvíli zdaleka jasné. Vládní analýza se proto nesnaží přesně předpovědět dopady stávajících dohod, píše zpravodajský web BBC. Dokument o 83 stránkách pouze porovnává pravděpodobné důsledky aktuálních vládních plánů s alternativami v podobě partnerství podle norského či kanadského modelu a brexitu bez dohody.
Za každého z těchto scénářů by v roce 2035 byl HDP Británie nižší než v případě pokračujícího členství v EU, uvádí analýza. Při nespořádaném brexitu by údajně rozdíl v závislosti na dalších okolnostech činil kolem sedmi až devíti procent. Do dvou procent by se podle vládního odhadu vešel za předpokladu, že Londýn nebude nijak měnit migrační politiku. V opačném případě by mohla ztráta dosáhnout až 3.9 procent HDP, což by v daném období mohlo odpovídat 100 miliardám liber (téměř tři biliony korun).
„Předpovědi vládní ekonomické služby zveřejněné dnes jsou ve skutečnosti bezvýznamné, protože neexistuje žádná dohoda, podle níž by se dalo modelovat, pouze 26stránkový seznam přání,“ řekl v dolní komoře parlamentu lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn s odkazem na politickou deklaraci o budoucích vztazích Británie s EU. „Analýza ukazuje, že tato dohoda, kterou jsme dojednali, je nejlepší volbou pro náš pracovní trh a ekonomiku, která zároveň respektuje výsledek referenda (z roku 2016),“ reagovala premiérka Mayová.
Předchozí vyjádření ministra financí vyvolalo kritiku i od dalších britských poslanců. „Je to poprvé, co britský ministr financí otevřeně přiznal, že hodlá poškodit britskou ekonomiku?“ napsal na twitteru zástupce liberálních demokratů Tom Brake. Podle labouristického poslance Owena Smithe je Hammondovo „přiznání jistě první v našich dějinách, vyjma válečných časů, kdy britský ministr financí obhajoval politiku, která nevyhnutelně přinese škrty ve zdravotnictví, školství, obraně atd.“.
„Po brexitu budeme chudší. Jak moc, bude záležet na dohodě, kterou vyjednáme,“ shrnul vládní analýzu ekonomických dopadů zpravodaj televize Sky News. „Theresa Mayová se snaží prodat vizi Spojeného království, v níž je země až o 100 miliard liber chudší. Docela obtížný kšeft, pokud ovšem nevěříte, že alternativa je více než dvakrát tak špatná,“ komentuje BBC.
