Ekonomiku Evropské unie těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise, která o dalších devět desetin procentního bodu zhoršila jarní odhad, při němž již komise počítala se zásadním výpadkem ekonomické aktivity. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta.
Příští rok naproti tomu čeká hospodářství EU růst o 5,8 procenta, v případě eurozóny pak 6,1 procenta, předpokládá komise.
„Ekonomický dopad omezení volného pohybu osob je závažnější, než jsme původně očekávali. Stále zdoláváme bouřlivou ekonomickou situaci a čelíme řadě rizik včetně rizika další velké vlny infekce,“ prohlásil dnes místopředseda EK Valdis Dombrovskis.
Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce, a u nichž bude pokles výrazně větší, než při jarních odhadech. Italská ekonomika se propadne o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta. Mezi další výrazně zasažené země bude patřit Francie (minus 10,6 procenta) či Slovensko (minus devět procent). Proti jarní prognóze komise výrazně zhoršila odhad i pro Česko, u něhož očekává, že hospodářství se místo původně předpokládaných 6,2 procenta propadne o 7,8 procenta. Německo jako nejsilnější unijní ekonomika se s odhadovaným poklesem o 6,3 procenta řadí k méně zasaženým zemím. S vůbec nejmenším poklesem o 4,6 procenta se pak bude muset vyrovnávat polská ekonomika.
Komise v květnovém odhadu vycházela z prvních údajů o dopadech opatření zaváděných od března. Ekonomové však tehdy netušili, jak dlouho budou unijní země omezení uplatňovat a neznali ani výši některých společných stimulů, na nichž se v průběhu jara shodly členské státy.
Zdroj: ČTK
