EU a USA dosáhly nové obchodní dohody, která by měla stabilizovat hospodářské vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dohoda stanovuje pevnou celní sazbu ve výši 15 % pro většinu zboží vyváženého z EU. Vztahuje se na klíčová odvětví – automobilový průmysl, farmaceutiku a výrobu mikročipů – a představuje „strop“ bez dodatečných poplatků, což zajistí předvídatelnost pro podniky na obou stranách Atlantiku. Ale jde zatím jen o obecné porozumění dohodě. Každopádně mnozí odborníci čtou mezi řádky a vidí určité „skryté kameny“ i pro samotné USA.
Obsah článku:
Jaký je objem obchodu mezi EU a USA?
Podle údajů Evropské unie mají EU a Spojené státy americké nejrozsáhlejší dvoustranné obchodně-investiční vztahy na světě a zároveň jsou jejich ekonomiky nejvíce provázané. Dohromady představují téměř 30 % světového obchodu se zbožím a službami a 43 % světového hospodářského objemu.
V roce 2024 byli EU a USA pro sebe navzájem nejdůležitějšími obchodními partnery: objem obchodu se zbožím a službami činil přibližně 1,7 bilionu eur.
Mezi hlavní položky exportu EU do USA patří farmaceutické přípravky, automobily, letadla, chemikálie, lékařské nástroje a také víno a lihoviny.

Mohlo by se Vám líbit: Alternativní investice
Co získají USA
Spojené státy v rámci dohody získají stabilní clo ve výši 15 % na evropský export. Zároveň však zůstávají v platnosti již existující 25% cla na evropské automobily a také 50% cla na dovoz oceli a hliníku.
Trump rovněž prohlásil, že EU investuje do americké ekonomiky dalších 600 miliard dolarů.
V dohodě je zvlášť zdůrazněno, že se nevztahuje na produkty farmaceutického průmyslu: USA plánují poskytnout společnostem čas na přesun výroby do země.
Trumpovy plány jsou velmi rozsáhlé, ale není jisté, zda po této dohodě nepřijde další – tentokrát s určitými změnami ze strany EU.
Dokonce i Petr Musil, ekonom a člen Národní rozpočtové rady, sdílel svůj komentář pro Seznam Zprávy ohledně celní dohody mezi EU a USA.
Fakticky EU slíbila nákup amerických zbraní, ale vůbec to není v její kompetenci zasahovat do obranné sféry. EU nemůže žádnému členskému státu nařídit, aby pořizoval americké zbraně, a proto tato slova mohou zůstat i nadále jen „slovy“.
Co získá Evropská unie
Místo hrozícího 30% cla bude zavedeno jednotné clo ve výši 15 % na většinu evropského zboží, včetně automobilů, polovodičů a farmaceutických výrobků.
EU se rovněž podařilo vyjednat zrušení cel na řadu strategicky významných produktů, jako jsou letadla a jejich náhradní díly, některé chemikálie, vybrané léky, zařízení pro výrobu mikročipů a některé zemědělské produkty.
Ursula von der Leyen zdůraznila, že dohoda „vytváří jistotu v podmínkách nejistoty, zajišťuje stabilitu a předvídatelnost“ pro podniky na obou stranách Atlantiku.
Kromě toho se Evropská unie zavázala nakoupit od USA zkapalněný zemní plyn, ropu a jaderné palivo v hodnotě 750 miliard dolarů během tří let. Tyto nákupy, jak uvedla von der Leyen, mají pomoci zajistit energetickou bezpečnost Evropy a snížit závislost na ruském plynu.
Čtěte zde: ePojisteni.cz
Americká cla jako zátěž pro Evropu i spotřebitele v USA
Clo, které Spojené státy uvalují na evropské výrobky, se často prezentuje jako ochrana domácí ekonomiky. V praxi to ale znamená, že dražší zboží nakonec zaplatí američtí spotřebitelé. Auta, elektronika nebo léky z Evropy jsou kvůli clům méně dostupné, takže zákazníci sahají hlouběji do kapsy. Tento efekt je patrný především v sektorech, kde Evropa tradičně drží silnou pozici – automobilový průmysl či farmacie.
Na evropské straně to bude mít také dopad, ale není důvod to brát jako negativní prognózu. Pokud evropské výrobky v USA zdraží, část poptávky jednoduše zmizí. Firmy pak musejí omezovat výrobu a snižovat počet zakázek, což se následně odráží i na zaměstnanosti. Dohoda o jednotném 15% tarifu sice přináší určitou jistotu, že cla neporostou ještě výš, ale samotnou bariéru neodstraňuje. Konkurenceschopnost Evropy vůči domácím producentům z USA i levnějším dodavatelům z jiných regionů tím zůstává narušena.
Tento „tlak“ pociťuje také Česká republika. Její ekonomika je silně orientovaná na export, a to zejména v automobilovém průmyslu a dodávkách komponentů. Pokud velké evropské automobilky dostávají méně objednávek z USA, promítá se to okamžitě i do českých továren. Dopad pak není jen na průmysl samotný, ale i na zaměstnanost a daňové příjmy státu.
Mezinárodní důsledky Trumpovy politiky
Celní politika administrativy Donalda Trumpa ve druhé polovině roku 2025 se stala katalyzátorem změn vztahů s klíčovými obchodními partnery, mezi nimiž je Evropská unie, Mexiko a Indie. V řadě světových metropolí je tento krok vnímán jako pokus změnit dosavadní pravidla globálního obchodu.
Nabízí se proto logická otázka: nestojíme právě na prahu eskalace rozsáhlých obchodních konfliktů?
Tímto způsobem se cla proměnila v nástroj hlubšího přehodnocení mezinárodního řádu.




