Vývoj a budoucí prognóza hrubého domácího produktu (HDP) ve čtyřech zemích Visegrádu v letech 2025 až 2027 odráží postupnou diferenciaci. Zatímco Polsko a Česká republika směřují ke stabilnímu střednědobému růstu, Slovensko a Maďarsko čelí viditelným strukturálním a cyklickým překážkám, které výrazně omezují jejich výkonnost. Tyto země však společně čelí rizikům typickým pro tento region, jako je vysoká závislost na průmyslové výrobě, citlivost na globální cla a dynamicky se měnící energetická situace.
Slovensko
Podle údajů Evropské komise se očekává, že Slovensko bude v příštích třech letech růst nejpomaleji ze všech zemí V4. Od letošního roku se reálný meziroční růst HDP pro rok 2025 odhaduje na 0,8 %, přičemž situace se v příštích dvou letech postupně zlepší – HDP v letech 2026 a 2027 pravděpodobně vzroste na 1,0 % a 1,4 %. Za relativně nízkými čísly stojí specifická kombinace faktorů. Ačkoli veřejné investice hrají důležitou roli, jejich účinek je v současné době oslabován negativním dopadem čistého vývozu, zejména v důsledku vyšších amerických cel, na které je slovenský průmysl, zejména automobilový sektor, obzvláště citlivý, a oslabením soukromé spotřeby, která klesá v reakci na fiskální konsolidaci a vyšší daně. Prognóza předpokládá, že export se nezotaví až do roku 2027, kdy se očekává zahájení výroby v nové automobilce.
Česká republika
Na druhé straně, na základě evropské ekonomické prognózy, vykazuje Česká republika v rámci V4 výrazně stabilnější vývoj, přičemž její primární síla spočívá v rovnováze mezi domácí poptávkou, tj. spotřebou domácností, a investiční aktivitou. Reálný růst HDP v roce 2025 by měl oproti loňskému roku dosáhnout 2,4 %, poté by se tempo mělo zpomalit na 1,9 %, ale v roce 2027 by se mělo opět zrychlit a dosáhnout 2,4 %. Jak bylo uvedeno výše, česká ekonomika bude v roce 2025 poháněna hlavně soukromou spotřebou, a to především díky růstu reálných mezd a klesající míře úspor domácností. S ohledem na příští rok se očekává, že tempo růstu v krátkodobém horizontu zpomalí, ale o rok později prognóza opět naznačuje možné zrychlení růstu díky fiskálním stimulům a vyšším výdajům na obranu ze strany obchodních partnerů.
Maďarsko
Maďarská ekonomika jako celek vstupuje do prognózovaného období s nejslabšími makroekonomickými fundamenty. Pro aktuální kalendářní rok se odhaduje růst HDP pouze o 0,4 % ve srovnání s loňským rokem, což je nejslabší výkon v regionu. V roce 2026 by měla nastat diametrálně odlišná situace, kdy by Maďarsko mělo zrychlit na 2,3 %, ale tím by pozitivní vlna měla skončit, protože tempo by se mělo v roce 2027 opět zpomalit, konkrétně na 2,1 %. Hlavními faktory slabého výkonu v roce 2025 jsou nízká investiční aktivita a oslabený export, zejména v důsledku poklesu exportu průmyslových výrobků. Naopak oživení v roce 2026 bude podpořeno fiskálními stimuly vlády a růstem mezd. Očekává se také nárůst exportu díky spuštění nových závodů v automobilovém průmyslu a celkovému zlepšení zahraniční poptávky.
Polsko
V neposlední řadě Polsko dominuje středoevropskému regionu a udržuje si relativně silnou dynamiku růstu. Reálný HDP by měl letos meziročně vzrůst o 3,2 %, v roce 2026 o 3,5 % a v roce 2027 mírně poklesnout na 2,8 %. Výkonnost Polska je založena na silné soukromé spotřebě, která těží z růstu reálného disponibilního příjmu, a vysokých veřejných investicích, zejména do obrany a projektů financovaných z fondů Evropské unie. V návaznosti na to bude rok 2027 pravděpodobně představovat krátkodobou korekční fázi, kdy dojde k přirozenému zpomalení ekonomiky. Polsko však zůstává nejrobustnější ekonomikou v regionu, podporovanou stabilním trhem práce a rostoucími příjmy.
Různé trajektorie, společné výzvy
Nejnovější ekonomická prognóza pro země Visegrádské čtyřky na období 2025–2027 potvrzuje, že region na jedné straně funguje jako efektivnější spolupráce, ale na druhé straně odhaluje, že jednotlivé země se vyvíjejí relativně odlišným způsobem. Polsko se stává jedním z hlavních motorů růstu, Česká republika si udržuje stabilní vývoj, zatímco Slovensko a Maďarsko čelí systémovým výzvám, které omezují jejich růstový potenciál. Pro ty, kteří určují budoucí směr hospodářské politiky, zůstává klíčové sledovat, jak rychle mohou sousední země reagovat na měnící se globální prostředí.
David Matulay, analytik InvestingFox
Upozornění! Tento marketingový materiál není a neměl by být považován za investiční poradenství. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Investice v cizích měnách mohou ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést jak k ziskům, tak ke ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo jsou založena na současném ekonomickém prostředí, které se může změnit. Tyto prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. InvestingFox je ochranná známka společnosti CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s., regulované Národnou bankou Slovenska.
