Washington 9. října (ČTK) – Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují čím dál větší rozpory ohledně budoucího vývoje měnové politiky. Po zveřejnění zápisu ze zářijového zasedání, na kterém Fed snížil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 1,75 až 2,00 procenta, to dnes uvedla agentura Reuters.
„Většina účastníků považovala snížení o čtvrt procentního bodu za přiměřené,“ uvedl Fed v zápisu.
Pohled na další vývoj sazeb se však podle zápisu různí. Někteří činitelé se domnívají, že Fed by měl dalším snižováním úroků chránit ekonomiku před riziky, mezi která patří eskalující obchodní válka s Čínou, zpomalování růstu globální ekonomiky či připravovaný odchod Británie z Evropské unie. Jiní si však myslí, že současné hospodářské vyhlídky USA další snížení úroků nevyžadují.
Fed v září společně s rozhodnutím o snížení sazeb zveřejnil prognózy, podle kterých ještě jedno snížení úroků v letošním roce předpokládá sedm ze 17 předních činitelů Fedu. Pět podle těchto prognóz očekává, že úroky už letos zůstanou beze změny, a dalších pět dokonce počítá s jejich zvýšením.
Americký prezident Donald Trump se snaží Fed přimět k výraznějšímu snižování úroků, které by podle něj kromě podpory ekonomiky přineslo i pokles nákladů na správu státního dluhu. Minulý měsíc vyzval ke snížení úroků „na nulu, nebo ještě níže“.
Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve druhém čtvrtletí zpomalilo na dvě procenta z 3,1 procenta v prvním kvartálu. Fed už koncem července přikročil k prvnímu snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let minulého století. Základní sazbu Fed v červenci zredukoval rovněž o čtvrt procentního bodu.
