Míra inflace v Turecku v lednu zrychlila na 64,86 procenta z prosincové hodnoty 64,77 procenta, oznámil dnes turecký statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny v restauracích a kavárnách, dražší byla také zdravotní péče. Zlevnily naopak oděvy a obuv. Meziměsíčně pak ceny v Turecku zrychlily růst na 6,70 procenta.
Zpřísňování měnové politiky
Zástupci turecké centrální banky minulý měsíc avizoval ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová však minulý týden na svůj post překvapivě rezignovala, tak je další postup tvůrců měnové politiky nejistý, uvedla agentura Bloomberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně do čela banky jmenoval Fatiha Karahana, který dosud působil jako viceguvernér. Karahan v neděli uvedl, že centrální banka bude připravena jednat, pokud se výhled inflace zhorší.
Loňským jmenováním Erkanové do funkce guvernérky centrální banky Erdogan ustoupil od svého dlouhodobého odporu ke zvyšování úrokových sazeb, který vedl k prudkému růstu inflace a k odchodu investorů z Turecka. Za jejího působení banka zvýšila základní úrokovou sazbu postupně až na 45 procent z počátečních 8,5 procenta, aby srazila inflaci, která je v Turecku zdaleka nejvyšší v Evropě.
Růst cen
Nejvyšší meziroční růst cen statistici registrují za prosinec v kategorii hotely, kavárny a restaurace, kde se ceny meziročně zvýšily o 92,3 procenta. Následuje vzdělání, zdravotní péče a doprava, ceny v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly o 69,7 procenta.
Inflace v Turecku prudce vzrostla po měnové krizi na konci roku 2021 a v říjnu následujícího roku se dostala na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let. Turecká lira loni vůči dolaru oslabila přibližně o 37 procent.
Další postup centrální banky by se mohl vyjasnit tento čtvrtek, kdy bude Karahan prezentovat čtvrtletní zprávu o inflaci. Bude přitom odpovídat na dotazy ekonomů a novinářů.
Zdroj: ČTK