Praha 21. února (ČTK) – Při přípravě nového jaderného bloku se stát zaměří na jednu lokalitu, a to v Dukovanech. Smlouva státu s dceřinou společností ČEZ Dukovany II by měla být uzavřena v letošním roce. Na dnešní konferenci k budoucnosti tuzemské jaderné energetiky v Praze to uvedl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Dokončení výběrového řízení na stavbu nového dukovanského bloku může podle něj ovlivnit jednání s Evropskou komisí. Předpokládá, že první etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky výběrového řízení, projekt bude mít územní povolení i souhlas k umístění stavby.
„Cílem smlouvy je zajistit energetickou bezpečnost,“ uvedl dnes Míl. Stejně jako premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že díky smluvnímu zabezpečení nebude stát hradit náklady, které vyplynou z případného neefektivního řízení stavby a bude mít možnost elektrárnu převzít ve všech fázích výstavby. „Smlouva je efektivní cestou uvádění elektrárny do provozu, zajistit, že nedochází ke zvyšování nákladům,“ dodal zmocněnec. Její výhoda podle něj tkví v mimo jiné v tom, že půjčuje-li si na stavbu podobného zařízení soukromý investor, tak rozdíl proti investorovi, který má „jištění“ od státu činí až 50 eur (asi 1280 Kč) na megawatthodinu ve výrobních nákladech.
Babiš novinářům řekl, že detail smlouvy ještě domluven není. „Hledáme nějaký model, aby minoritní akcionáři ČEZ neměli pocit, že jsou poškozeni. Zásadní chyba se stala hned po revoluci, kdy jsme dali ČEZ do kuponové privatizace. To se nemělo nikdy stát. Mohla to být naše stoprocentní dcera, a potom bychom si byli ušetřili plno problémů,“ dodal.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva a tak povinnosti ČEZ jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí. „Dnes je ten správný a nejvyšší čas najít shodu na tom, jakým způsobem v České republice obnovu a další výstavbu jaderných bloků realizovat a financovat,“ uvedl Beneš.
„To nám umožní pokračovat v práci na první etapě výstavby, která v horizontu roku 2023 či 2024 skončí získáním územního rozhodnutí, získáním povolení k umístění jaderného zařízení a výběrem toho správného dodavatele či skupiny dodavatelů a ve výsledku to povede k zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti České republiky,“ dodal.
Míl předpokládá dlouhá jednání s Evropskou komisí o podpoře ze strany EU. „Bez dohody s komisí se výsledku těžko přiblížíme,“ uvedl. Samotný tendr na stavbu by podle něj mohl být vypsán koncem roku 2020, vše ale záleží na rychlosti jednání s Bruselem. Odhaduje proto, že zahájení výběrového řízení může být posunuto na rok 2021. Zhruba po třech letech, tedy v roce 2024 by měla vláda měla dostat výsledek tendru a rozhodnout o zhotoviteli stavby.
„V letech 2024 až 2029 by to pak bylo o podepsání smlouvy, procesu získání stavebního povolení a rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které umožňuje zahájení výstavby,“ dodal.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Podle Míla je podmínkou stavby nového jaderného bloku v ČR široká politická podpora.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.