Ropa znovu překonala 100 dolarů za barel. Hrozí Čechům další zdražování benzinu a nafty?

Světové ceny ropy znovu rostou a severomořský Brent překonal hranici 100 dolarů za barel. Za zdražováním stojí především pokračující napětí na Blízkém východě, útoky na ropné tankery a obavy z narušení dodávek. Pro české motoristy přichází další nepříjemná zpráva v době, kdy jsou pohonné hmoty výrazně dražší než před rokem a stát musel obnovit jejich cenovou regulaci. Pokud současná situace přetrvá, drahá ropa se navíc nemusí projevit pouze u čerpacích stanic, ale také v cenách dopravy, potravin a dalších výrobků.

Světový ropný trh se znovu dostává pod tlak. Cena severomořské ropy Brent ve čtvrtek 8. října vzrostla až na 102,28 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI se obchodovala přibližně za 89,94 dolaru. Za aktuálním růstem cen stojí především obavy z narušení dodávek z Perského zálivu a omezení těžby ve Spojených státech.

Pro běžné spotřebitele přitom nejde jen o výkyvy cen jedné z nejdůležitějších světových komodit. Ropa představuje základní surovinu pro výrobu benzinu a nafty, její zdražování ale ovlivňuje také náklady dopravců, průmyslových podniků nebo zemědělců. Pokud by současné vysoké ceny přetrvávaly delší dobu, mohly by se postupně promítnout do širšího zdražování zboží a služeb.

Obsah článku – Ropa znovu překonala 100 dolarů za barel:

Blízký východ znovu otřásá světovým trhem s ropou

Hlavním zdrojem nejistoty zůstává konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který pokračuje již osmým měsícem. V posledních dnech navíc zesílily útoky na obchodní lodě a ropné tankery pohybující se v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu.

Právě Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější dopravní tepny světového energetického trhu. Před vypuknutím konfliktu jím procházela přibližně pětina světových dodávek ropy. Jakékoliv omezení dopravy v této oblasti tak může mít dopad na ceny pohonných hmot prakticky po celém světě.

Rozsah současných problémů ukazují také nejnovější údaje o lodní dopravě v Hormuzském průlivu. V úterý 6. října jím proplulo pouze sedm nákladních plavidel, což představovalo nejnižší počet za více než dva měsíce. Objem přepravované ropy se snížil přibližně na 10,1 milionu barelů denně.

Část omezených dodávek se sice daří nahrazovat alternativními přepravními trasami, ty však bývají nákladnější a logisticky složitější. Ropné společnosti navíc musí počítat s rostoucími náklady na pojištění tankerů a rizikem dalších útoků.

Právě tato nejistota se promítá do cen. Obchodníci totiž nereagují pouze na skutečné výpadky dodávek, ale také na možnost, že by se situace mohla dále zhoršit.

Čtěte také: Rozhovor s Ondřejem Kozlem

Situaci komplikuje také omezení těžby v USA

Problémy se přitom neomezují pouze na Blízký východ. Těžbu ropy ve Spojených státech narušil také hurikán Isaias, kvůli kterému musely některé energetické společnosti dočasně omezit provoz v Mexickém zálivu.

Omezení se podle dostupných informací dotklo přibližně čtvrtiny tamní těžby ropy a části produkce zemního plynu. To ještě zvýšilo obavy, že na trhu může v nejbližším období chybět dostatek suroviny.

K růstu cen přispívají rovněž klesající americké zásoby. Ve Spojených státech se během týdne končícího 2. října snížily o 3,2 milionu barelů na 424,1 milionu barelů. Pokles byl přitom výraznější, než trh původně očekával.

Nepříznivý vývoj již přiměl americký Úřad pro energetické informace (EIA) k dalšímu zvýšení výhledu cen ropy. Podle jeho říjnové prognózy by se průměrná cena Brentu ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku mohla pohybovat kolem 105 dolarů za barel.

To naznačuje, že současné vysoké ceny nemusí být pouze krátkodobým výkyvem. Výhled je však spojen s výraznou nejistotou a bude záviset především na dalším vývoji konfliktu i dostupnosti ropy na světových trzích.

Benzin a nafta v Česku výrazně zdražily. Vláda už musela zasáhnout

Dopady napjaté situace na ropném trhu jsou patrné také v České republice. Tuzemští motoristé platí za pohonné hmoty podstatně více než před rokem, přičemž zejména nafta v posledních měsících výrazně zdražila.

Na konci září se podle údajů společnosti CCS průměrná cena benzinu Natural 95 pohybovala kolem 45,86 koruny za litr, zatímco nafta stála přibližně 49,44 koruny. V meziročním srovnání tak řidiči platili za benzin o více než 11 korun a za naftu o více než 16 korun na litr více.

V reakci na rostoucí ceny se vláda rozhodla od začátku října znovu zavést regulaci pohonných hmot. Její součástí je stanovování maximálních přípustných cen benzinu a nafty, které Ministerstvo financí vyhlašuje na základě vývoje velkoobchodního trhu.

Pro čtvrtek 8. října stanovilo ministerstvo maximální cenu benzinu Natural 95 na 46,07 koruny za litr a nafty na 47,23 koruny. Čerpací stanice mohou základní paliva prodávat levněji, stanovenou hranici však nesmějí překročit.

Vláda současně přistoupila ke snížení spotřební daně z nafty. Od 1. října se daň snížila o 1,939 koruny na litr, což po započtení DPH odpovídá zlevnění o 2,35 koruny za litr oproti situaci bez tohoto opatření.

Stát si od těchto kroků slibuje především zmírnění dopadů drahých pohonných hmot na domácnosti a podnikatele. Regulace má zatím platit do konce října.

Pro řidiče to znamená, že další růst světových cen ropy se nemusí okamžitě a v plné míře projevit na stojanech čerpacích stanic. Dlouhodobé zdražování suroviny však může zvýšit tlak na celý trh, protože samotná regulace nezlevňuje nákup ropy ani její zpracování.

Čtěte také: Ropa Brent a WTI v portfoliu

Proč zdražuje hlavně nafta a co to znamená pro české domácnosti?

Přestože benzin i nafta vznikají z ropy, jejich ceny se nevyvíjejí vždy stejným tempem. Významnou roli hraje dostupnost jednotlivých paliv, kapacita rafinerií i poptávka.

Nafta je přitom mimořádně důležitá pro nákladní dopravu, zemědělství a řadu průmyslových odvětví. Zatímco zdražení benzinu pociťují především domácnosti využívající osobní automobily, vyšší ceny nafty zasahují podstatně širší část ekonomiky.

Pokud například dopravní společnosti musí platit více za palivo, rostou jim náklady na přepravu zboží. Tyto náklady se mohou následně promítnout do cen, které obchodníci účtují svým zákazníkům.

Podobná situace nastává také v zemědělství, kde se nafta využívá při provozu zemědělských strojů, nebo ve stavebnictví a logistice.

Zdražování pohonných hmot proto může postupně ovlivnit nejen cenu dopravy, ale také potravin, spotřebního zboží či některých služeb.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že ceny hotových ropných produktů se mohou vyvíjet výrazně odlišně od samotné ropy. Významnou roli totiž hrají také náklady na přepravu, dostupnost rafinérských kapacit nebo regionální nedostatek konkrétních paliv. I proto může nafta zdražovat rychleji než benzin.

Důležité je však rozlišovat mezi krátkodobým zdražením ropy a dlouhodobým cenovým trendem. Jednorázový výkyv na světových trzích ještě automaticky neznamená, že obchodníci začnou zvyšovat ceny svého zboží. Pokud ale drahá ropa přetrvá několik měsíců, riziko širších inflačních dopadů roste.

Nenechte si ujít: Cena ropy pod lupou

Dražší ropa může zkomplikovat také boj s inflací

Vývoj cen ropy bedlivě sledují rovněž centrální banky. Drahé energie totiž mohou představovat jeden z faktorů, které znovu zvyšují inflaci.

Vyšší ceny pohonných hmot se do spotřebitelských cen promítají přímo, protože benzin a nafta jsou součástí spotřebního koše. Vedle toho mají také nepřímý dopad prostřednictvím rostoucích nákladů firem.

Právě dlouhodobější růst nákladů na přepravu ropy a ropných produktů může znamenat, že se cenové tlaky budou přenášet ekonomikou i v situaci, kdy se samotná cena barelu na světových burzách stabilizuje.

Pro Českou republiku by tak případné dlouhodobé zdražování energií mohlo představovat problém také z pohledu měnové politiky. Česká národní banka by při rozhodování o úrokových sazbách musela zohlednit riziko, že vyšší náklady na dopravu a výrobu povedou k dalšímu růstu spotřebitelských cen.

Dražší ropa však současně může oslabovat spotřebu domácností a hospodářský růst. Celkový dopad na úrokové sazby proto není jednoznačný a závisí na délce cenového šoku i na tom, zda se vyšší náklady promítnou do cen dalších výrobků a služeb.

Neodcházejte! Další článek zde: eToro – Recenze burzy

Mohou ceny benzinu a nafty dále růst?

Pro další vývoj bude rozhodující především situace na Blízkém východě. Pokud by se podařilo omezit útoky na tankery a obnovit plynulejší dopravu Hormuzským průlivem, mohlo by to přinést určité uklidnění světového ropného trhu.

Naopak další eskalace konfliktu, omezení těžby nebo narušení přepravy by mohly ceny ropy znovu vytlačit vzhůru.

Zajímavé přitom je, že některým blízkovýchodním producentům se již podařilo obnovit značnou část vývozu prostřednictvím alternativních tras. Přesto zůstávají ceny vysoko, protože obchodníci nadále počítají s rizikem dalších výpadků a zvýšenými přepravními náklady.

Pro české řidiče bude důležitá také situace na evropském trhu s pohonnými hmotami. Cena ropy totiž není jediným faktorem, který ovlivňuje konečnou částku na čerpacích stanicích. Významnou roli hraje rovněž kurz koruny vůči dolaru, cena zpracování ropy v rafineriích, distribuční náklady a daňové zatížení.

Vysoké ceny ropy navíc nemusí znamenat okamžité zdražení benzinu nebo nafty. Čerpací stanice prodávají paliva vyrobená a nakoupená dříve a jejich ceny tak reagují se zpožděním. Současná vládní regulace případné zdražování základních paliv dále omezuje.

Hranice 100 dolarů za barel tak sama o sobě neznamená, že české motoristy čeká další dramatické zdražení. Je ale připomínkou, jak výrazně zůstává domácí ekonomika závislá na událostech ve světě.

Pokud se nepodaří napětí na Blízkém východě zmírnit, mohou se rostoucí náklady na ropu a její přepravu postupně projevit nejen u čerpacích stanic, ale také v cenách dopravy, zboží a služeb. A právě to by mohlo představovat pro české domácnosti podstatně větší problém než samotná cena jednoho litru benzinu.

Čtěte dále: MadisonSix

Zdroj fotky: Adobe Stock