Bývalý šéf amerického Federálního rezervního systému varuje, že současné úrokové sazby nejsou dost vysoko na to, aby mohly být v případě příchodu další hospodářské krize sníženy s očekávaným účinkem.
Americký hospodářský růst už je nejdelší v historii, a tak je jen otázkou času, kdy tamní ekonomiku zasáhne další recese. A také, než se tato recese rozšíří do dalších zemí. Problém je ale v tom, že řada centrálních bank není na nic takového dobře připravena. Evropská centrální banka dokonce před časem poslala svou depozitní sazbu ještě o hlubších záporných hodnot, než na jakých úrovních se do té doby nacházela.
Ani sazby Federálního rezervního systému nejsou bůhvíjak vysoko na to, aby je členové Komise pro operace na volném trhu mohli poslat níže a současně čekat, že takové uvolnění měnové politiky přinese kýžené ovoce. To je hlavní poselství někdejšího šéfa Fedu Bena Bernankeho. Pokud se do USA v dohledné době skutečně recese dostaví, musel by podle něho Fed sáhnout k výraznému kvantitativnímu uvolňovaní, například po vzoru ECB.
Takový krok je prý ekvivalentní razantnímu snížení úrokových sazeb. „Kvantitativní uvolňování bude představovat asi polovinu arzenálu, který může Fed použít,“ řekl Bernanke s tím, že nechce vzbuzovat zbytečné obavy.