Zatímco v srpnu se ceny v zemích platících eurem meziročně snížily o 0,2 procenta, zářijová deflace byla ještě o desetinu procentního bodu hlubší. Na vině jsou podle Eurostatu především ceny energie, které meziročně propadly o více než osm procent.
Meziroční míra inflace měřena změnou harmonizovaného indexu spotřebitelských cen dosáhla v září v eurozóně –0,3 procenta. Oproti srpnu ceny však o 0,1 procenta vzrostly. Přesto to nestačilo k tomu, aby se eurozóna nepropadla do ještě hlubší deflace než v srpnu, kdy ceny meziročně klesaly o 0,2 procenta.
Nejvíce cenovou hladinu táhnou dolů ceny energií, které se meziročně snížily o 8,2 procenta. Ostatní průmyslové zboží rovněž zlevnilo, ale jen o 0,3 procenta. Na meziměsíční bázi nejvíce klesaly ceny služeb, které odepsaly více než jedno procento.
Z hlediska jednotlivých zemí se ceny meziročně nejvíce propadly v Řecku, a to o 2,3 procenta. O necelá dvě procenta cenová hladina klesla také na Kypru, přes jedno procento ceny odepsaly také v Irsku a Estonsku. Naopak nejrychleji v rámci eurozóny ceny rostly na Slovensku, kde meziročně připsaly 1,5 procenta.