Severní Korea se díky masivní krypto loupeži zařadila mezi největší státní držitele bitcoinu. Hackeři napojení na tamní režim ukradli kryptoměny za 1,4 miliardy dolarů, čímž překonali dosud největší známou krádež, kterou spáchal Saddám Husajn. Získané prostředky pravděpodobně financují vojenské programy včetně vývoje jaderných zbraní.
Největší krypto loupež v historii
Severní Korea se po USA a Velké Británii stala třetím největším státním držitelem bitcoinu. Stalo se tak po masivním kybernetickém útoku na burzu Bybit, při němž hackeři napojení na severokorejský režim odcizili kryptoměny v hodnotě 1,4 miliardy dolarů (asi 32,11 miliardy korun). Velká část těchto prostředků byla převedena na bitcoin, čímž se severokorejské zásoby vyšplhaly na 13 562 bitcoinů (1,14 miliardy dolarů).
Podle Fintech Weekly stál za útokem nechvalně známý syndikát Lazarus Group, který dlouhodobě využívá bezpečnostních slabin kryptoplatform k rozsáhlým digitálním loupežím. Odborníci spekulují, že načasování útoku nebylo náhodné – jen několik dní poté oznámily USA vytvoření strategických bitcoinových rezerv, což naznačuje, že Severní Korea pečlivě sleduje globální kryptoměnové trendy.
Kim financuje armádu díky kryptu
Britský list The Times upozornil, že skupina Lazarus představuje jeden z nejúspěšnějších kyberzločineckých syndikátů na světě. Peníze získané tímto způsobem zajišťují financování severokorejského režimu, zejména jeho vojenských programů. Ukradená částka dokonce přesahuje vojenský rozpočet země za rok 2023.
Loupež navíc překonala dosud největší známý finanční únik – Saddám Husajn v roce 2003 krátce před invazí do Iráku odčerpal 770 milionů liber z centrální banky. Kryptoměny se tak pro diktátorské režimy ukazují jako efektivnější a bezpečnější cesta k obcházení mezinárodních sankcí.
Bitcoin jako obrana proti sankcím
Severní Korea čelí přísným sankcím a má omezený přístup k mezinárodnímu finančnímu systému. Bitcoin a další kryptoměny se proto staly klíčovým nástrojem, jak režim získává finanční prostředky. Jejich decentralizovaná povaha totiž znemožňuje zmrazení nebo zabavení těchto aktiv.
Ačkoliv burza Bybit tvrdí, že se jí podařilo získat zpět téměř všechny odcizené prostředky, BBC to zpochybnila. Podle jejích zdrojů hackeři stále drží nejméně 300 milionů dolarů v nenávratných digitálních úložištích.
