Brasília 23. ledna (ČTK) – Brazílie zařadí část Transamazonské dálnice na seznam projektů určených k privatizaci, aby si zajistila finance na její vyasfaltování. S odkazem na úterní prohlášení brazilského ministerstva infrastruktury o tom dnes informovala agentura Reuters. Dálnice z doby vlády vojenské junty je kritizována za rozsáhlé odlesňování okolního pralesa.
Koncese na provoz dálnice bude zařazena na seznam prioritních projektů k privatizaci příští měsíc, řekl brazilský ministr infrastruktury Tarcísio Freitas. Vláda připojí 40kilometrový úsek Transamazonské dálnice, označované též jako BR-230, ke koncesi na provoz o poznání delšího úseku silnice BR-163. Ta představuje klíčovou dopravní tepnu pro přepravu brazilského obilí vedoucí z jihu na sever. Privatizovaný úsek BR-230 spojuje silnici BR-163 u města Miritituba ve státě Pará, řekl ministr.
Nový prezident Jair Bolsonaro má v úmyslu modernizovat zastaralou dopravní infrastrukturu, která zvyšuje náklady a zpomaluje export komodit, jenž je tahounem brazilského hospodářství. Docílit toho chce mimo jiné tak, že do silničních, železničních či letištních projektů nechá vstoupit soukromé investory.
Vládní tajemník pro infrastrukturní projekty s účastí státního a soukromého sektoru Adalberto Vasconcelos v pondělí uvedl, že vláda hodlá prodat letiště, aby mohla financovat modernizaci železnice. V případě silnic se vláda chce ubírat cestou udělování koncesí. V první fázi jich v dražbě udělí pět, množství dalších má přijít na řadu později.
Transamazonská dálnice byla zprovozněna začátkem 70. let v dobách vlády vojenské junty. Vede z pobřežního státu Paraíba směrem na západ do nitra Amazonie. Původní plány na dovedení dálnice až k hranicím s Peru nebyly nikdy realizovány. Jen zlomek z jejích 3000 kilometrů má asfaltový povrch a velké úseky jsou dnes značně poškozeny. Termín dálnice je používán spíše kvůli jejímu významu než kvalitě či rychlosti přepravy.
Výzkum brazilské vesmírné agentury i dalších vědců našel souvislost mezi stavbou dálnice a následným kácením pralesa, neboť snazší přístup po komunikaci do Amazonie způsobuje odlesňování v jejím bezprostředním a posléze i vzdálenějším okolí.