Afrika dneska stojí uprostřed obrovské proměny. Dá se to možná dokonce srovnat s tím, co se dělo po pádu koloniálních režimů v půlce 20.století. Není to jen kosmetická změna, jde o fakt zásadní přeskupení ekonomických vztahů, výroby i vlivu. Do tohohle procesu hodně vstoupila Čína, která se za posledních dvacet let posunula mezi úplně klíčové investory, věřitele a obchodní partnery afrických států. A nejde jen o plány na papíře. V reálu to znamená stovky projektů, desítky miliard dolarů v přímých investicích a obrovskou výstavbu továren, dolů, železnic, přístavů a celých měst. A právě tyhle změny si v dnešním článku rozebereme na příkladu několika afrických zemí, kde uvidíte, že Čína má všude trochu odlišnou taktiku.
Obsah článku:
- Etiopie ví, jak se nenechat Čínou vydrancovat, ale použít investice pro lidi
- Jihoafrickou republiku chce Čínu jako svůj přístav pro šíření vlivu v Africe
- Kongo pokračuje ve svém prokletí – Nechává se drancovat Čínou, aby vznikala další elektronika
- Angola ví, jak si od Číny nechat zaplatit urbanizaci měst – Ale platí za to ropou
- Keňa je vyspělý stát, který využívá Číny pro svou dopravní infrastrukturu
- Egypt není pro Čínu důležitý kvůli pyramidám nebo písku – Je to brána mezi Evropou, Afrikou a Asií
- Čína rozjela svou africkou tour a jen tak se nezastaví
Etiopie ví, jak se nenechat Čínou vydrancovat, ale použít investice pro lidi
Etiopie je v tomhle skoro učebnicovým příkladem toho, jak Čína postupuje. Průmyslové investice tady nejde oddělit od přesunu výroby a dlouhodobého plánování. Polovina všech zahraničních investic je z Číny. Její firmy tady mezitím rozjely víc než čtyři a půl tisíce projektů, které sahají od výroby přes logistiku až po energetiku a služby. Takže se fakt zapojují do celé ekonomiky.
V Etiopii nejde o to, že by vyrostla jedna továrna a tím to haslo. Spíš je to taková propojená síť projektů. Staví se průmyslové parky, silnice nebo železnice. Zároveň se země dost modernizuje a celé regiony se díky tomu napojují na globální řetězce. Vlastně vzniká taková africká obdoba toho, co se dělo u nás, když sem přišly supermarkety. Až na to, že oni nebudou mít zboží z Ameriky, ale z Číny. Projekty se díky tomuhle vyšplhaly už na 8,5 miliard dolarů a daly vznik víc než 325 tisícům pracovních míst. Proto se Etiopie stala jedním z hlavních terčů čínské výrobní strategie a zároveň patří mezi nejrychleji se industrializující státy regionu.
Nepřehlédněte: Ozios recenze
Jihoafrickou republiku chce Čínu jako svůj přístav pro šíření vlivu v Africe
Jihoafrická republika je úplně jiný typ příběhu. I tak je ale pro Čínu důležitá. Je to ekonomicky nejsilnější země kontinentu s rozvinutým finančním trhem. Statistiky ukazují, že čínský FDI stock tu v roce 2022 dosahoval asi 5,7 miliardy dolarů. To ji řadí mezi vůbec největší africké příjemce čínského kapitálu. Čína tady hraje fakt velkou roli.
Investice se tu táhnou od těžby surovin přes energetiku až po zpracovatelský průmysl a montážní závody. Působí tu firmy zaměřené na elektroniku, auta a obnovitelné zdroje energie. Jihoafrická republika tak pro Čínu není jen trh, ale taky základna, ze které se firmy rozšiřují do dalších států jižní Afriky.
Kongo pokračuje ve svém prokletí – Nechává se drancovat Čínou, aby vznikala další elektronika
Demokratická republika Kongo je zase trochu jiný případ. Čínské investice tu na první pohled často nejsou vidět, ale jejich dopad je ohromný. Narozdíl od Etiopie se tu nestaví parčíky nebo dálnice, ale těží se tu. Kongo má totiž jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě. Tyhle suroviny jsou dnes klíčové pro baterie, elektromobily i moderní elektroniku. Čínský FDI stock tu v roce 2022 dosahoval asi 4,1 miliardy dolarů, což ukazuje, jak moc je Kongo pro Čínu strategické.
Čínské firmy tu kontrolují nebo spoluvlastní řadu klíčových těžebních projektů. Díky tomu mají dlouhodobý přístup ke strategickým surovinám, které pak míří do globálního průmyslu. To dělá z Konga jeden z pilířů čínské surovinové bezpečnosti. Ukazuje se tady, jak silně jsou africké ekonomiky napojené na světové výrobní řetězce.
Angola ví, jak si od Číny nechat zaplatit urbanizaci měst – Ale platí za to ropou
Angola je další příklad, kde čínský vliv sahá hodně daleko. Investice jsou hlavně v ropném sektoru, infrastruktuře a velkých stavebních projektech. Čína se řadí mezi největší investory a zároveň věřitele angolské ekonomiky. A to může občas být docela nezáviděníhodná role.
Kromě energetiky se symbolem čínské přítomnosti stala i výstavba celých městských čtvrtí. To má vyřešit nedostatek bydlení a podpořit rychlou urbanizaci. To ukazuje, že čínské projekty často zasahují mnohem hlouběji než jen do ekonomiky. Mění i životy lidí a podobu měst.
Mohlo by Vás zajímat: Spojené státy povolily Nvidii prodávat do Číny pokročilé čipy umělé inteligence
Keňa je vyspělý stát, který využívá Číny pro svou dopravní infrastrukturu
Keňa má hlavně zájem o to, aby jí Čína transformovala dopravu v zemi. Nejznámějším projektem je nová železnice mezi Mombasou a Nairobi. Stála asi 4 miliardy dolarů. A financovaly to hlavně čínské banky. Nebylo to ale určitě z nějakého milosrdenství. Čína si na tom taky slušně vydělala, protože zadala projekty svým firmám. Takže si vlastně strčila peníze zpátky do kapsy.
Nové přímé čínské investice v Keni sice poslední roky klesly, v roce 2023 činily asi 192 milionů dolarů. Dopad starších projektů ale zůstává zásadní. Železnice a navazující investice změnily způsob přepravy zboží a posílily roli Keni jako logistického centra pro celý region východní Afriky.
Egypt není pro Čínu důležitý kvůli pyramidám nebo písku – Je to brána mezi Evropou, Afrikou a Asií
Egypt patří v severní Africe mezi klíčové ekonomiky a zároveň mezi největší příjemce investic. V roce 2024 tu celkový příliv FDI činil asi 46,6 miliardy dolarů.
Strategická poloha Egypta u Suezského průplavu dává projektům velký význam. Propojuje africkou výrobu s evropskými a asijskými trhy. Proto tu vznikají rozsáhlé průmyslové parky a přístavní projekty. Mají sloužit domácímu trhu i mezinárodnímu obchodu a Egypt tak funguje jako důležitý uzel globální ekonomiky.
Čína rozjela svou africkou tour a jen tak se nezastaví
Celkově Čína investovala v Africe od začátku spolupráce v rámci FOCAC asi 43,8 miliardy dolarů. Peníze šly do desítek zemí a stovek projektů. Zahrnovaly průmysl, infrastrukturu, energetiku i služby. Postupně mění ekonomickou strukturu kontinentu a jeho napojení na svět.
Čínské investice v Africe tedy nejsou jen izolované projekty. Je to dlouhodobý proces, který ovlivňuje výrobu, obchod i geopolitické vztahy mezi Afrikou a Asií. Právě proto patří mezi nejzásadnější ekonomické fenomény dneška.
Čtěte dále: MadisonSix
