Trump – Obchod mezi USA a Jižní Korejou byl dlouho považovaný za základ světového obchodu. Byla to jistota, stejně jako to, že bude KLDR spolupracovat s nástupcem Sovětského svazu, Ruskem. Jenomže spolupráce, která dřív fungovala hladce, se teď zadrhává. Co dřív fungovalo jako prakticky bezcelní režim díky dohodě o volném obchodu KORUS FTA, to se během roku 2025 a začátkem 2026 proměnilo ve složitou směsici celních opatření, politických tvrzení a diplomatického vyjednávání. A to pochopitelně dopadá na všechny. Zajímá vás, které segmenty budou nejvíce postiženy? Tak si určitě púřečtěte tento článek.
Obsah článku:
- Bývala to americká pohádka – Ale probuzení do Trumpovy reality bylo tvrdé
- Trump si nedá pokoj ani v tomto roce – A už zase vyhrožuje tarify
- Tarify se okamžitě propisují do ekonomiky – A slabí protihřáči se tomu snadno poddají
- Celé je to politická bitva, kterou Trump válčí na světovém poli
- Postihne to hlavně automobilky – Ale u nich to nekončí
- Korejská média a veřejnost jsou v pozoru – A všechno bedlivě sledují
- Co nám tedy přinese budoucnost? A jak se Jižní Korea rozhodne?
Bývala to americká pohádka – Ale probuzení do Trumpovy reality bylo tvrdé
Po desetiletích snadné spolupráce začaly Spojené státy v reakci na svůj rostoucí schodek ve výměně se zemí a kvůli obavám o bezpečnost uvalovat na mnoho korejských výrobků vyšší cla. Tenhle trend vedl k tomu, že v roce 2025 byly některé jihokorejské vývozy, jako ocel a hliník, zatíženy clem 25 %. A to byl pro korejské výrobce šok. Všichni byli zvyklí na to, že většina tohoto zboží šla do USA téměř bez poplatků.
Následně se obě strany snažily najít kompromis a uklidnit situaci. Výsledkem bylo, že během léta 2025 Soul a Washington uzavřely novou dohodu. Podle ní se původní 25% cla na auta a některé další věci snížila na 15 %. Na oplátku se Jižní Korea zavázala, že do americké ekonomiky vloží přibližně 350 miliard dolarů v příštích letech. Toto snížení se prezentovalo jako ústupek a snaha uklidnit obchod. Pro korejské firmy to ale pořád znamenalo horší podmínky než za staré dohody, kdy spousta věcí šla do USA bez cla. Dohoda však měla jeden háček: aby mohla plně začít platit, musel jihokorejský parlament schválit potřebné zákony. Ty by umožnily splnit slíbené investice. Právě toto schvalování se stalo hlavním jablkem sváru. Washington zpoždění vnímala jako neochotu Soulu dohodu dodržet. To otevřelo cestu k politickému nátlaku ze strany USA, aby se zákony přijaly rychle.
Mohlo by se Vám líbit: Alpho – Objevte novou dimenzi obchodování
Trump si nedá pokoj ani v tomto roce – A už zase vyhrožuje tarify
Na začátku roku 2026 se situace znovu vyhrotila. Americký prezident Donald Trump veřejně oznámil, že zvýší cla zpátky na 25%. A to včetně automobilů, dřeva, léků a dalších položek. Učinil tak jako reakci na to, že Jižní Korea dosud nepřijala zákon, který USA považují za klíčový pro naplnění dohody. Podle amerických úředníků měl tenhle krok donutit Soul k urychlení schvalování zákona.
Z jihokorejského pohledu bylo toto oznámení šokující. Vláda v Soulu opakovaně tvrdila, že na legislativních krocích pracuje a že jejím cílem je ratifikaci co nejdříve dokončit. Korejské úředníky hlavně překvapilo, že Trumpova veřejná prohlášení přišla dříve, než bylo formálně zveřejněno jakékoli rozhodnutí v oficiálním americkém věstníku. Ten je přitom nutným krokem před skutečným zvýšením cel. Pro jihokorejskou stranu to vypadalo spíš jako politický signál než jako hotové administrativní opatření.
Tarify se okamžitě propisují do ekonomiky – A slabí protihřáči se tomu snadno poddají
Už během dubna 2025 se přitom čekalo, že americká cla začnou mít měřitelný dopad. Průzkumy z té doby ukázaly, že vývoz do USA začal klesat. Stalo se tak, jakmile se projevil tlak z vyšších cel. To signalizovalo, že i samotná hrozba vyšších cel může ovlivnit obchodní toky a rozhodování firem.
Pod tlakem této situace jihokorejský parlament koncem ledna 2026 vytvořil zvláštní výbor s lhůtou 30 dní. Jeho úkolem bylo urychlit legislativní proces kolem investiční dohody a snížit tak riziko, že USA skutečně obnoví vyšší tarify. Tenhle krok získal výraznou podporu a odrážel naléhavost, s jakou Soul chtěl udržet stabilní vztahy a předejít ekonomickým škodám. Americký prezident Trump během jednání také naznačil, že je ochoten s Jižní Korejí „nějak to vyřešit“ a že by obě země měly pracovat na kompromisu. To ukázalo, že i přes ostrá veřejná prohlášení existuje na obou stranách vůle uchránit širší obchodní vztahy a pokračovat v diplomacii.
Celé je to politická bitva, kterou Trump válčí na světovém poli
Současná fáze sporu se neodehrává jen v politice, ale také v médiích a mezi veřejností Jižní Koreje. Tam se celní otázka stala jedním z nejžhavějších témat. Korejská média situaci často popisují jako „celní šok“. Návrat vysokých 25% cel by totiž znamenal zásadní změnu oproti době, kdy většina vývozu do USA čelila nízkým tarifům díky staré dohodě. Vysoké clo by ohrozilo konkurenceschopnost klíčových výrobků, jako jsou automobily, elektronika nebo petrochemické produkty, na důležitém americkém trhu.
Tento obchodní nátlak přímo dopadá na život jihokorejských firem a regionů. Například v průmyslových centrech jako Gwangju a Jeonnam, která jsou silně závislá na vývozu oceli, aut a součástek, bylo zavedení vysokých cel považováno za „alarmující událost“. Tyto regiony jsou totiž orientovány přesně na výrobu produktů, které by vysoká cla postihla nejvíc.
Postihne to hlavně automobilky – Ale u nich to nekončí
Analýzy v médiích ukazují, že 25 % clo by mohlo hodně zvýšit ceny korejských aut v USA. To by snížilo jejich konkurenceschopnost proti americkým a jiným zahraničním značkám. Některé firmy by to mohlo přimět k zamyšlení, jestli nemají část výroby přesunout přímo do USA, aby se vysokým celům vyhnuly. Takový tlak na ceny není jen teorie. V roce 2025 některá auta a jejich díly skutečně čelila 25% clu. To vedlo k úvahám, že se seznam zatíženého zboží ještě rozšíří. Mohly by k němu patřit i další součástky a díly, které by se v budoucnu také mohly stát cílem 25% cel, pokud by se politika nezměnila.
Problémy se netýkají jen aut. Vysoká cla na ocel a hliník zavedená už v roce 2025 měla velký dopad i na firmy, které tyto materiály dodávají dál, a na celé výrobní řetězce. Ocel je základní surovinou pro autoprůmysl, loděnice, stavby a další obory. I když se některé sazby později upravily, zůstalo velké napětí kolem toho, jak tyto poplatky ovlivní dlouhodobé plány firem.
Nenechte si ujít: Zonky Rentiér recenze
Korejská média a veřejnost jsou v pozoru – A všechno bedlivě sledují
Korejská média také poukazují na širší souvislosti. Spor se netýká jen cel, ale i jiných překážek jako pravidel pro data, digitální služby nebo podmínek pro investice. Tyto věci byly součástí širšího vyjednávání mezi Washingtonem a Soulem. Celní spor je tedy jen jedním kusem složité skládačky.
Veřejnost v Jižní Koreji tyto události bedlivě sleduje. Výsledek totiž může mít přímé důsledky pro každého Korejce. Mluvíme tu nejen o pracovních místech ve výrobě, ziscích exportních firem, ale i celkového ekonomického růstu. Některé komentáře připomínají, že předchozí zkušenosti s vysokými cely už vedly k poklesu vývozu konkrétních komodit, a to i během roku 2025.
Co nám tedy přinese budoucnost? A jak se Jižní Korea rozhodne?
Zatímco jihokorejský parlament pracuje na dokončení legislativy, obchodní vyjednavači a ekonomové upozorňují, že je stále možné, aby obě strany našly kompromis. Ten by udržel snížená cla, ochránil obchod a umožnil oběma ekonomikám těžit z výhod vzájemného trhu. Aniž by se muselo vracet k vysokým 25% tarifům.
Jenže klíčovou proměnnou je čas. Zatímco Soul postupuje legislativními kroky, rozhodnutí o tom, jestli a kdy se zvýšená cla skutečně uplatní, leží částečně v rukou americké administrativy. Záleží také na tom, jaké priority budou obě země mít. Tenhle obchodní spor bude ještě chvíli hodně zajímavý. A jeho výsledek bude mít dalekosáhlý vliv na mezinárodní politiku i každodenní život spotřebitelů.
Čtěte dále: Wonderinterest Trading Ltd. Recenze
