ČNB: Debata o investování se v posledních letech výrazně proměnila. Vedle tradičních produktů se do popředí dostávají kryptoměny, online investiční platformy i nové formy alternativních aktiv, které lákají na vysoké výnosy, ale často skrývají rizika, jež běžní investoři podceňují. Současně roste počet sofistikovaných podvodů, které využívají sociální sítě, umělou inteligenci i důvěru ve známé značky a instituce.
Jaká rizika dnes Česká národní banka sleduje, kde investoři chybují nejčastěji a podle čeho lze poznat podezřelou nabídku ještě dříve, než člověk pošle první peníze? Na to v rozhovoru odpovídá mluvčí České národní banky Jaroslav Krejčí.
Zdroj fotky: archiv ČNB
Česká národní banka (ČNB) dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s některými investičními produkty. Pokud byste měl vymezit aktuálně nejrizikovější segmenty pro drobné investory, které by to byly a proč právě tyto?
Za nejrizikovější segmenty bych označil produkty, které jsou pro běžného investora složité na pochopení, spekulativní, případně takové, které využívají pákový efekt. Ten v závislosti na velikosti páky znásobuje zisky, ale i ztráty. Klient tak může rychle přijít o peníze, a to i při malém pohybu ceny podkladového aktiva. Takže pokud nějakému produktu nerozumíte nebo závisí na páce, určitě bych se mu vyhnul.
Liší se podle vás rizikovost samotného produktu od rizikovosti způsobu, jakým je prodáván či prezentován? Jinými slovy – může být problém spíše v distribuci a marketingu než v produktu samotném?
Určitě. Při nabízení cenných papírů či jiných investičních produktů se může stát, že retailovým investorům nejsou dostatečně zmíněna rizika, která jsou s investicí spojená. Nebo jsou zmíněna jen okrajově a místo toho prodejce zdůrazňuje výhodnost investice. Takže i když může jít o rizikovou investici již od počátku, investor si toho nemusí být vědom a o to více je pak překvapen, když o celou investici či její podstatnou část přijde.
Nenechte si ujít: Kryptoráje – Žebříček TOP 10 zemí, které dávají své peníze do krypta
Objevují se v posledních letech nové typy investičních nabídek, které jsou podle vás pro běžné investory obzvlášť problematické – například v oblasti kryptoměn, tokenizovaných aktiv či alternativních investic?
Určitě ano. Právě digitální aktiva, kryptoměny či různé tokenizované produkty bývají často vysoce rizikové a spekulativní. V EU, a tedy i v Česku, donedávna nebyly tyto produkty regulované tak jako jiné, tradičnější části finančního trhu. K nabízení různých tokenů nebo jiných kryptoaktiv nebyla potřeba licence, a tak na trhu působila i řada pochybných subjektů. To se změnilo loni s příchodem regulace MiCA. Pro služby spojené s poskytováním kryptoaktiv je už potřeba povolení ČNB či jiného dohledového úřadu v EU. V únoru ČNB udělila prvních šest povolení.
Zaznamenává ČNB v posledních letech nárůst počtu podvodů či stížností ze strany investorů? Pokud ano, jde spíše o větší objem případů, nebo o vyšší finanční škody?
V současnosti nesledujeme rostoucí trend v počtu podnětů. Situace spíše odpovídá dlouhodobějšímu průměru s tím, že ke změnám dochází v dlouhodobém horizontu spíše v typech podvodných investičních projektů, které se vyvíjejí ruku v ruce s novými trendy na poli investování.
Pro konkrétní statistiky bych doporučil obrátit se na policii, která takové případy řeší v trestní rovině. Často se lidé, kteří se stali obětí podvodu, obracejí právě na ni.
Přečtěte si také: Recenze XTB
Velkou roli dnes hrají sociální sítě a online reklama. Setkáváte se s případy, kdy jsou podvodné nabídky maskovány například falešnými rozhovory, zneužitím identity známých osobností či institucí? Jak tyto praktiky fungují?
Jsou zde případy, kdy se podvodníci zaštiťují autoritou ČNB jakožto dohledového orgánu. U „lákání“ na investice obětem například předkládají zfalšovaná rozhodnutí o udělení licence. Jiné případy mohou spočívat ve vylákání finanční hotovosti pod záminkou napadení bankovního účtu oběti. V takových případech podvodníci vydávající se za zaměstnance centrální banky obětem nabízejí převod peněz na „chráněné“ účty u ČNB. ČNB však žádnou takovou službu nenabízí, stejně tak ani zaměstnanci ČNB nikomu ohledně investic či údajně napadených bankovních účtů nikdy nevolají.
Z poslední doby bych zmínil i případ, kdy podvodníci zneužili jméno skupiny EPH českého miliardáře Daniela Křetínského. Objevují se také podvodné nabídky vytvořené AI, které k nabízení „investic“ využívají významné politiky a jiné známé osobnosti.
Na podvody se snažíme veřejnost upozorňovat. Na našem webu ostatně máme například sekci věnovanou podvodům.
Jak může běžný investor v praxi ověřit, zda je konkrétní investiční platforma legální a regulovaná? Jaké konkrétní kroky by měl udělat ještě předtím, než pošle první peníze?
Určitě je dobré si ověřit, zda má daná firma či investiční platforma potřebné povolení pro poskytování investičních služeb. Tuto informaci lze nalézt na stránkách ČNB. Tady bych doplnil, že skutečnost, že subjekt je oprávněn poskytovat služby v ČR, automaticky neznamená, že je dohlížen zrovna Českou národní bankou. Může se jednat o dohledový úřad z jiné země EU. Z toho mohou vyplývat komplikace, pokud budete chtít například podat stížnost. Tu je pak potřeba směřovat na dohledový úřad z dané země.
Co by měl investor dělat v situaci, kdy subjekt nenajde v registrech ČNB, ale platforma působí profesionálně a nabízí „garantované“ výnosy?
Takové investici bych se vyhnul. Vytvořit profesionálně vyhlížející internetový web v dnešní době není žádný problém, to však neznamená, že nabízené investiční služby jsou poskytovány legálně. A ještě více bych zpozorněl, pokud někdo nabízí garantované výnosy. To je oblíbené marketingové slovo, často však nic neznamená.
V této souvislosti bych upozornil, že ČNB na svém webu průběžně upozorňuje veřejnost na subjekty či platformy, jejichž činnost může nést znaky nabízení nebo poskytování služeb na finančním trhu v České republice a které v současnosti nedisponují příslušným povolením ČNB.
Existují podle vás typické varovné signály, které se u nelegálních platforem opakují – například tlak na rychlé rozhodnutí, nereálné zhodnocení nebo komplikované podmínky výběru prostředků?
Takové varovné signály zde obvykle jsou. A zmíněný tlak na rychlé rozhodnutí je jedním z nich. Takže bych si dal pozor mimo jiné na různé „neopakovatelné investiční nabídky“ či všelijaké přísliby vysokých nebo garantovaných výnosů.
Pokud se podvod již stane a investor přijde o peníze, jaké má reálné možnosti obrany? Jakou roli v takové situaci může sehrát ČNB a kdy už jde primárně o záležitost orgánů činných v trestním řízení?
ČNB sama o sobě nemá pravomoc vynucovat vrácení peněžních prostředků investorům. Z toho důvodu musí poškození primárně spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Každopádně pravděpodobnost získání peněz může být velmi nízká až nulová, zvláště pokud poškození poslali peníze mimo Českou republiku či dokonce mimo EU.
Když se podíváme na samotné investory – jaké chyby podle vašich zkušeností dělají nejčastěji? Je to nedostatečné pochopení rizika, podcenění diverzifikace, nebo spíše emocionální rozhodování?
Velkým nepřítelem investorů bývají emoce. Častým jevem je takzvané FOMO (Fear of Missing Out), kdy lidé do nějakého investičního produktu investují zbrkle jen proto, že jim finanční poradce tvrdí, že nabídka je časově omezená a oni se bojí, že jim uteče investiční příležitost. Často si lidé také neseženou dostatek informací a nakoupí cenný papír jen proto, že jim to zrovna někdo zavolal a nabídl. Je důležité nerozhodovat se okamžitě, ale vždy si vzít čas na rozmyšlenou a pořádně se s nabídkou investice seznámit.
V neposlední řadě si lidé nedávají pozor na poplatky, které bývají s investicemi spojené. Různé vstupní a průběžné poplatky mohou mít výrazný vliv na výsledné zhodnocení. Takže před investičním rozhodnutím je důležité věnovat čas studiu dostupných informací o dané investici či třeba emitentovi cenného papíru.
Vidíte rozdíly v chování různých věkových skupin investorů? Dopouštějí se mladší investoři jiných chyb než starší generace?
Hlavní rozdíl vidím v tom, že mladší generace více experimentuje s různými online platformami. Také bývají mladší lidé více otevření investicím do nových typů aktiv, zde mám na mysli hlavně kryptoměny jako bitcoin či jiná digitální aktiva.
Mladší generace může také více dát na doporučení různých finfluencerů působících na sociálních sítích nebo jiných digitálních platformách. Zde může nastat problém v tom, že finfluenceři leckdy nemají potřebné odborné znalosti či mohou být například ve střetu zájmů. Ten může spočívat v tom, že doporučují nějakou investiční platformu či konkrétní investici a už nezmiňují, že s platformou spolupracují a že jsou finančně motivováni provizemi. Tedy nejde o nezávislé doporučení.
Zde bych zmínil, že v souvislosti s činností finfluencerů proto ČNB loni vydala sadu upozornění namířenou na veřejnost, samotné finfluencery a také poskytovatele investičních služeb, kteří s finfluencery spolupracují.
Jak důležitá je podle vás finanční gramotnost při ochraně před podvody? Máte pocit, že se situace v Česku zlepšuje, nebo stále narážíte na stejné problémy?
Finanční gramotnost je důležitá proto, aby lidé rozuměli tomu, jaké nástrahy na ně mohou číhat. A podle mě by se s její výukou mělo začínat už v dětství. I sama ČNB je v tomto ohledu aktivní, ať už na svém webu či na sociálních sítích. Důležitou roli v šíření finanční gramotnosti hraje i naše Návštěvnické centrum otevřené v roce 2022. Expozice poskytuje veřejnosti informace o ekonomických tématech či historii naší měnové politiky. Ve velké míře tam chodí školní skupiny dětí především ve věku 12 až 16 let. Expozice je interaktivní a výuku finanční gramotnosti dále posunuje.
Na druhou stranu, typy podvodů se v čase mění, taktéž mohou být často poměrně sofistikované, a tak naletět mohou i lidé, kteří si myslí, že se jim něco takového stát nemůže. Jak už jsem zmínil, nesledujeme rostoucí trend v počtu podnětů. Ale v delším časovém horizontu dochází ke změnám spíše v typech podvodných investičních projektů, které se vyvíjejí ruku v ruce s novými trendy na poli investování, například v oblasti kryptoaktiv.
Jaké tři základní zásady byste doporučil čtenářům Tradeinfo.cz dodržovat, aby minimalizovali riziko, že naletí nelegální nabídce nebo podcení rizikovost investice?
Určitě bych si vždy ověřil, kdo investici nabízí, zda se jedná o firmu či investiční platformu spadající pod dohled ČNB či jiného dohledového úřadu v EU. Také bych se vyhnul zbrklým rozhodnutím. A v neposlední řadě bych si dal pozor na různé nabídky vysokých, garantovaných nebo bezrizikových výnosů.
Pokud byste měl pojmenovat jednu největší iluzi, které dnes retailoví investoři podléhají, co by to bylo?
Za největší iluzi bych asi označil představu, že lze investovat bez rizika a zároveň dosáhnout vysokých výnosů. Právě tato iluze je často využívána při nabízení rizikových investic. Často to vidíme například u různých nabídek firemních dluhopisů. Lidé se zaměří na výnos, který bývá atraktivní například v porovnání se spořicími účty, ale už je nenapadne podívat se na to, zda je emitent bonitní a zda je vůbec schopen v budoucnu svým závazkům dostát.
Čtěte dále: MadisonSix
