Britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro Evropskou unii po dalším kole rozhovorů o budoucích vztazích zklamáním. Británie nemůže odmítat prodloužení přechodného pobrexitového období a zároveň zpomalovat jednání o některých tématech. Prohlásil to dnes šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier poté, co se obě strany po více než měsíční pauze vynucené koronavirem na dálku vrátily k jednáním.
Složité rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po britském odchodu z EU, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či o obranné a bezpečnostní spolupráci.
Podle Barniera byla unijní strana během jednání trvajících celý tento týden zklamána britským přístupem například k otázce sladění podmínek hospodářské soutěže. Obě strany mají dlouhodobě rozdílné pohledy na to, jaké klimatické, sociální či daňové standardy by měla Británie dodržovat, aby získala přístup na unijní jednotný trh.
„Bez rovných pravidel hry nebude ambiciózní obchodní dohoda,“ zopakoval dnes Barnier svůj dřívější vzkaz Londýnu, který usiluje o co nejširší přístup na unijní jednotný trh. Pokrok podle Barniera nenastal ani v otázce dohledu nad budoucím dodržováním pravidel, který by EU chtěla svěřit unijnímu soudu, Británie však hodlá prosadit odlišný systém.
Stále stejně vzdálené jsou postoje obou stran i v otázce rybolovných práv pro rybáře EU v britských vodách, dodal Barnier.
Británie přitom podle něj dala jasně najevo, že přechodné období platící do konce roku nechce prodloužit. Obě strany by proto podle Barniera měly dosáhnout „hmatatelného pokroku“ do června, do kdy by Británie ještě mohla změnit názor.
Pokud by vyjednávací období nakonec nebylo prodlouženo a obě strany by nedospěly ke kompromisu, vzájemný obchod by od ledna příštího roku provázela cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.
Zdroj: ČTK