Investice do nemovitostí v České republice v druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 23 procent. Celková hodnota za toto období činila zhruba 11,1 miliardy korun (440 milionů eur), za celé první pololetí přesáhla 22 miliard korun (800 milionů eur). Nejvíce se za druhé čtvrtletí investovalo do kancelářského sektoru a následně do rezidenčních nemovitostí. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank, kterou má ČTK k dispozici. Podle ní by letošní investice do nemovitostí měly být vyšší než v loňském roce, budou se ale držet pod dlouhodobým průměrem.
Tuzemský kapitál
Ve druhém čtvrtletí tvořily investice do kanceláří podíl 39 procent, a to zejména díky prodeji budovy Václavské náměstí 42. Podle analýzy se potvrdil také vysoký zájem o rezidenční sektor. Podíl investic do rezidenčních nemovitostí vystavěných za účelem pronájmu (takzvaný sektor built to rent) dosáhl 26 procent, industriální nemovitosti představovaly 17 procent z celkového objemu investic ve druhém čtvrtletí.
Dlouhodobě většina investic z ČR pochází z tuzemského kapitálu. V polovině letošního roku to bylo 81 procent, po ČR následovaly investice z Izraele. Čeští investoři stáli také za největší transakcí v Polsku, kdy společnost Star Capital Finance koupila portfolio šesti obchodních center od Cromwell Group za zhruba 7,2 miliardy korun (285 milionů eur).
Nárust investic
„Předpokládám, že celkový objem investic by letos mohl dosáhnout hodnoty mezi 1,6 až 1,8 miliardami eur (40 až 45 miliard korun). V loňském roce se zobchodovaly nemovitosti za 1,45 miliardy eur (37 miliardy korun). Dlouhodobý roční průměr investičních objemů je však vyšší, a to 2,6 miliardy eur (65,6 miliardy korun). V jednání jsou pro tento rok jak transakce celých portfolií, tak prémiové kancelářské, hotelové a retailové nemovitosti v Praze,“ řekla vedoucí oddělení průzkumů v Knight Frank Lenka Šindelářová.
Podle analýzy výnosy pro kancelářské, industriální prostory a nákupní centra zůstaly v druhém čtvrtletí stabilní. Další vývoj výnosů podle Knight Frank bude záviset na rychlosti a intenzitě dalšího případného snižování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky. Ta letos v červnu poprvé od roku 2019 snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,25 procenta. Vzhledem k tomu, že se podle analýzy očekává spíše pomalejší tempo snižování sazeb, měly by být výnosové míry v tomto roce spíše stabilní.
zdroj: ČTK