Indie se dneska nachází na docela zajímavém ekonomickém zlomu. Země s víc než 1,4 miliardy obyvatel a rychle rostoucí střední třídou se docela snadno může tát technologickou supervelmocí. Klíčovou oblastí, kde se to vlastně může odrazit, je výroba polovodičů, tedy čipů. Tyhle čipy jsou dneska úplně všude. Najdeme je od smartphonů přes auta až po datová centra a umělou inteligenci. Indie se teď snaží stát jedním z hlavních světových hráčů v tomhle sektoru do konce téhle dekády. Do roku 2032 chce být mezi čtyřmi největšími výrobci a do roku 2035 úplně na vrcholu. Možná to není úplně reálné, ale na druhou stranu – Indie má lidí dost. Takže, co kdyby? Je lepší být připraven, než zaskočen.
Obsah článku:
Indická vláda jede naplno a chce transformovat zemi
Základem tohohle plánu je India Semiconductor Mission, který schválila vláda už v prosinci 2021 s rozpočtem ₹76 000 crore, teda asi 10 miliard USD. Tenhle program fakt nabízí firmám až 50 % podpory od státu na výstavbu továren, zařízení pro balení a testování, a taky na design čipů. Tohle všechno snižuje riziko a počáteční náklady, které jsou v tomhle byznysu normálně obrovské. Firmy tak můžou investovat rychleji. A snáz.
Dneska Indie ještě nemá žádnou plně funkční komerční fab, tedy továrnu na výrobu čipů, ale už se staví nebo byly schváleny projekty, které jsou fakt reálným krokem vpřed. Největší z nich je fab v Dholera v Gudžarátu. Budují ji Tata Electronics s taiwanskou PSMC, s kapacitou 50 000 waferů měsíčně a investicí ₹91 000 crore, což je přes 11 miliard USD. Tenhle závod má vyrábět čipy na 28 nm a víc. Budou se hodit hlavně pro auta, síťová zařízení a průmyslovou elektroniku.
Nepřehlédněte: InvestingFox pod lupou
V zapadlých indických regionech, o kterých jste nikdy neslyšeli, se vyrábí miliony čipů denně
Vedle toho vznikají i další zařízení na balení a testování čipů, což jsou důležité části celého řetězce. Například TSAT v Assam s investicí ₹27 000 crore má kapacitu 48 milionů čipů denně a zaměří se na auta, telekomy a spotřební elektroniku. V Gujarátu pak vznikají projekty jako CG Power s Renesas a Stars Microelectronics, kapacita 15 milionů čipů denně, investice ₹7 600 crore. A taky Kaynes Semicon, který zvládne 6 milionů čipů denně.
Mezi velké novinky patří i HCL‑Foxconn joint venture v Uttar Pradéši. To bylo schválené s investicí ₹37,06 billion a kapacitou 20 000 waferů měsíčně. To je asi 36 milionů čipů měsíčně, hlavně pro displeje v telefonech, noteboocích a autech.
Celé tyhle projekty dávají Indii první skutečné výrobní schopnosti, protože doposud byla spíš designovým centrem než místem, kde se čipy vyrábějí. Indie má totiž kolem 20 % světových návrhářů čipů, ale výrobně byla závislá na Tchaj-wanu, Jižní Koreji a Japonsku.
Mohlo by Vás zajímat: Zetano recenze

Jak je na tom ekonomicky indický trh s čipy?
Z pohledu trhu je tohle obrovský byznys. Indický trh s polovodiči se v roce 2023 pohyboval kolem 38 miliard dolarů. To už není malinkatý hráč. A navíc se čeká, že roky 2024-2025 na tom budou ještě líp (kolem 40-50 miliard). A to znamená, že trh se může do příštích sedmi let víc než zdvojnásobit. Pro Indii je tu prostor pro domácí výrobu i export.
Ekonomický dopad je už dnes patrný. Každý z nových závodů vytvoří tisíce pracovních míst, rozvíjí dodavatelské sektory a přitahuje technologické investice. To má násobný efekt na HDP. Například fab v Gudžarátu by při plném provozu mohla dát desítky tisíc nových pracovních míst. Přitom podpoří vzdělání, výzkum a vývoj. Globálně je tohle obrovský trh. Tchaj-wan, Jižní Korea, Japonsko a USA.Očekává se, že globální průmysl polovodičů přesáhne 1 bilion dolarů do roku 2030. Indie se snaží chytit aspoň část toho růstu a stát se stabilním hráčem v řetězci. Dnes dominují
Indická strategie se hodí do dnešní doby a může být úspěšná
Strategie Indie nejde jen o samotnou výrobu čipů. Vláda se snaží rozvíjet R&D centra, školit talenty, dělat partnerství s globálními firmami a budovat design a softwarovou infrastrukturu. Tak země pokryje celý řetězec od návrhu přes výrobu až po testování a balení. I když většina schválených projektů jsou OSAT a ATMP zařízení, tedy balení a testování, tak jsou vlastně ideální pro rychlý start. Nevyžadují tak obrovské investice jako plné faby. Ale umožňují rychleji vstoupit do výroby, vytvořit pracovní místa a budovat technologické know-how.
Celkově je tohle kombinace, která má Indii postupně proměnit z importéra čipů na významného výrobce a exportéra. Není to hned. Ale díky velikosti investic, růstu trhu a jasnému zaměření je tohle reálný ekonomický příběh. A v následujících letech se bezpochyby projeví na globální technologické mapě.




