Pokud svět nebude řešit nejen dopady, ale i prevenci změny klimatu, může to globální ekonomiku stát až čtyř procenta ročního hrubého domácího produktu. Nejvíce by dopady pocítily nejméně ekonomicky rozvinuté státy.
Takové odhady přinesla ratingová agentura S&P Global, která dopady klimatických změn odhadovala na 135 zemích světa. Ztrátu čtyř procent globálního hrubého domácího produktu by světová ekonomika zaznamenávala nejméně do roku 2050.
Nejhůře by byly zasaženy země třetího světa
Škody plynoucí z klimatických změn by nejčastěji vznikaly v důsledku zvyšování hladiny světového oceánu, častějších vln veder, sucha nebo bouří. V základním scénáři by mnohem větší dopady pocítily nejméně rozvinuté země. Ty by dopady klimatických změn trpěly asi 3,6krát více než průměrně bohaté a nejvíce rozvinuté státy.
Vliv na jednotlivé regiony se různí
Mezi nejvíce postižené země by podle odhadu patřily Bangladéš, Indie, Pákistán a Srí Lanka. Jihovýchodní Asie by mohla v důsledku klimatických změn přijít o 10 až 18 procent své ekonomické výkonnosti, což by bylo až desetkrát více než nejméně postižený region, kterým by byla Evropa.
