Inflace znovu zrychluje. Tohle Čechům zdražuje nejvíc, i když si toho nemusí všimnout

Inflace v Česku opět nabírá na síle. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v září meziročně o 2,5 procenta, nejrychleji za posledních pět měsíců. Za relativně příznivým číslem se však skrývají výrazné rozdíly. Zatímco některé potraviny zlevňují, bydlení, služby a pohonné hmoty dál zatěžují rodinné rozpočty. A podle České národní banky může být příští rok ještě hůř.

České domácnosti si v posledních letech zvykly sledovat inflaci téměř stejně pozorně jako ceny potravin nebo energií. Po období mimořádného zdražování se sice růst cen výrazně uklidnil, poslední čísla ale ukazují, že boj s inflací ještě zdaleka nemusí být u konce.

Podle Českého statistického úřadu dosáhla meziroční inflace v září 2026 hodnoty 2,5 procenta. Ještě v srpnu přitom činila 1,9 procenta. Růst spotřebitelských cen tak zrychlil již třetí měsíc po sobě.

Zajímavé je, že oproti srpnu se celková cenová hladina v září prakticky nezměnila. Meziměsíční inflace dosáhla nuly. Jak je tedy možné, že meziroční inflace zrychlila?

Vysvětlení spočívá především ve srovnávací základně. Zářijové ceny se totiž porovnávají se stejným obdobím loňského roku. Pokud byly tehdy relativně nízké, může meziroční inflace zrychlit, i když během posledního měsíce ceny celkově nerostly.

Pro běžného spotřebitele je však důležitější jiná skutečnost. Průměrná inflace totiž zdaleka neznamená, že všechno zdražuje stejným tempem.

Obsah článku:

Bydlení zdražuje mnohem rychleji než zbytek ekonomiky

Jedním z nejvýraznějších problémů českých domácností zůstávají náklady na bydlení. Zářijová statistika ukazuje, že nájemné meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. To představuje více než dvojnásobek celkové inflace.

Rozdíl přitom může být v konkrétních částkách velmi citelný. Pokud například domácnost před rokem platila nájemné 20 tisíc korun měsíčně a nyní by se jí zvýšilo o uvedených 6,1 procenta, znamenalo by to dalších 1 220 korun každý měsíc. Za rok by tak za bydlení zaplatila téměř o 15 tisíc korun více.

Jde samozřejmě o modelový příklad. Statistický růst nájemného neznamená, že se každému nájemníkovi automaticky zvýší platba právě o tuto hodnotu. Ukazuje však, jak výrazně mohou vyšší náklady na bydlení zasáhnout do rodinného rozpočtu.

Dražší je také údržba nemovitostí. Ceny materiálů a služeb pro drobné opravy vzrostly meziročně o 5,1 procenta, vodné zdražilo o 3,9 procenta a stočné o 3,8 procenta.

Naopak elektřina meziročně zlevnila o 10,6 procenta a zemní plyn o 4 procenta. Vývoj nákladů na bydlení tak není jednotný. Domácnostem mohou klesnout výdaje za energie, zatímco vyšší nájemné nebo další platby tuto úsporu převáží.

Samostatnou kategorií jsou náklady vlastnického bydlení, které statistici označují jako imputované nájemné. Ty vzrostly o 5,1 procenta. Nejde o skutečný nájem, který by vlastníci nemovitostí každý měsíc někomu platili, ale o statistické zachycení nákladů spojených s vlastním bydlením.

Čtěte také: Máte na účtu volných 100 000 Kč? Tři cesty, jak je letos ochránit

Služby zdražují téměř dvojnásobným tempem. Lidé si připlácejí i za běžné radosti

Zatímco ceny zboží vzrostly v září meziročně o 1,2 procenta, služby zdražily o 4,6 procenta. Právě tento rozdíl ukazuje, proč může být osobní zkušenost domácností s inflací podstatně horší, než naznačuje celkové číslo. Za návštěvu restaurace, dovolenou nebo různé volnočasové aktivity totiž lidé platí stále více.

Podle ČSÚ se ceny stravovacích služeb meziročně zvýšily o 3,8 procenta. Ubytovací služby zdražily dokonce o 7 procent. Rodina, která pravidelně cestuje, navštěvuje restaurace nebo využívá placené služby, tak může pociťovat podstatně výraznější růst výdajů než domácnost, která za tyto položky utrácí minimálně.

Zdražování se zároveň dotýká vzdělávání. Se začátkem školního roku vzrostly během září ceny v této kategorii meziměsíčně o 4,1 procenta. Poplatky v mateřských školách se zvýšily o 4,1 procenta, školné na soukromých gymnáziích a středních školách o 6,9 procenta a výuka jazyků o 3,9 procenta.

Nejde přitom o zanedbatelné položky. Právě opakované výdaje za služby, které domácnosti využívají pravidelně, mohou postupně ukrajovat stále větší část disponibilních příjmů.

Mohlo by Vás zajímat: Investování firemních peněz

Benzin a nafta jsou hlavním důvodem, proč inflace znovu roste

Zásadní podíl na zářijovém zrychlení inflace mají pohonné hmoty. Jejich ceny byly meziročně vyšší o 37,5 procenta, zatímco v srpnu dosahoval meziroční růst 26,2 procenta.

Podle komentáře České národní banky přispívaly ceny benzinu a nafty k celkové inflaci více než jedním procentním bodem. Za jejich zdražováním stojí především konflikt na Blízkém východě, který ovlivňuje světové ceny ropy i náklady na její zpracování.

Dopad přitom nekončí u řidičů. Pohonné hmoty představují důležitý náklad také pro dopravce, obchodníky a další firmy. Pokud se vyšší ceny paliv udrží delší dobu, mohou se postupně promítat také do cen přepravy a dalších výrobků či služeb. Nejde však o automatický ani okamžitý proces.

ČNB zároveň upozornila, že vládní opatření v podobě snížení spotřební daně a cenové regulace se projeví až v říjnových inflačních datech. Další statistika tak může přinést odlišný obrázek především v oblasti dopravy.

Mohlo by Vás zajímat: Státní dluhopisy se vrací do hry

Některé potraviny výrazně zlevnily. Proč přesto nákup nemusí působit levněji?

Překvapivě příznivější zprávy přicházejí z obchodů s potravinami. V září meziročně zlevnilo například máslo o 37,3 procenta, vejce o 12,6 procenta a vepřové maso o 15,5 procenta. Výrazně levnější bylo také polotučné trvanlivé mléko, jehož cena klesla o pětinu. Ne všechny potraviny ale následovaly stejný trend. Zelenina naopak meziročně zdražila o 8,1 procenta.

Právě rozdílný vývoj jednotlivých položek vysvětluje, proč spotřebitelé mohou statistiky o zlevňování potravin vnímat skepticky. Každý totiž nakupuje trochu jinak a složení jeho nákupního košíku se nemusí shodovat s průměrem, který sledují statistici.

Navíc je potřeba rozlišovat mezi poklesem cen a návratem k původní cenové hladině. Pokud nějaký výrobek během předchozích let výrazně zdražil a letos část tohoto růstu umazal, automaticky to neznamená, že stojí stejně jako před několika lety.

Nižší meziroční inflace tak nemusí znamenat návrat k cenám, na které byli lidé zvyklí před inflační vlnou.

Nenechte si ujít: Rozhovor s Janou Brodani

Proč může být vaše osobní inflace vyšší než oficiálních 2,5 procenta?

Oficiální inflace je výsledkem statistického výpočtu, který sleduje vývoj cen širokého spotřebního koše. Ten zahrnuje potraviny, bydlení, dopravu, oblečení, služby a řadu dalších položek. Jednotlivé domácnosti však za stejné věci neutrácejí stejné částky.

Mladý člověk žijící v pronájmu může například vydávat značnou část příjmu za nájemné. Rodina s dětmi může intenzivněji pociťovat zdražování školních aktivit, dopravy a služeb. Senior ve vlastním bytě může být naopak citlivější na ceny energií, potravin a zdravotních potřeb.

Proto se skutečný dopad zdražování na rodinný rozpočet může od oficiální inflace výrazně lišit. Podstatné je také to, že lidé často nejvíce vnímají výdaje, které musí hradit opakovaně a nemohou je jednoduše omezit. Zatímco nákup nového telefonu lze odložit, nájemné, dopravu do zaměstnání nebo pravidelné platby za služby domácnost obvykle odložit nemůže.

Růst cen těchto nezbytných položek tak může být pro každodenní život důležitější než změny cen některého zboží, které člověk nakupuje pouze výjimečně.

Nenechte si ujít: Rozhovor s Miroslavem Novákem

Co inflace znamená pro úspory? I relativně nízké zdražování stojí peníze

Inflace nepředstavuje problém pouze při každodenních nákupech. Důležitou roli hraje také při rozhodování, kde uchovávat úspory a jak je dlouhodobě zhodnocovat.

Pokud například domácnost ponechá 100 tisíc korun na neúročeném účtu a ceny během roku vzrostou o 2,5 procenta, bude na pořízení stejného průměrného spotřebního koše potřebovat přibližně 102 500 korun. Samotná částka na účtu se nezmění, její kupní síla však klesne.

Právě proto je důležité rozlišovat mezi nominálním a reálným výnosem. Spořicí účet nebo investice mohou vykazovat kladné zhodnocení, po započtení inflace a případných daní či poplatků ale může být skutečný výsledek výrazně nižší.

Neznamená to, že by domácnosti měly veškeré úspory okamžitě investovat. Krátkodobá finanční rezerva má své místo především v bezpečných a snadno dostupných prostředcích. U dlouhodobých úspor je však důležité zohlednit také riziko postupné ztráty kupní síly.

Neodcházejte! Další článek zde: eToro – Recenze burzy

ČNB varuje: Na začátku příštího roku může inflace překročit tři procenta

Současné zrychlení inflace navíc nemusí být poslední. Česká národní banka ve svém říjnovém komentáři uvedla, že ve zbývající části letošního roku očekává inflaci přibližně mezi dvěma a třemi procenty. Na začátku roku 2027 by však podle jejího odhadu mohla přechodně překročit tříprocentní hranici.

Vedle pohonných hmot zůstávají problémem také domácí cenové tlaky. Takzvaná jádrová inflace, která očišťuje vývoj cen o vybrané kolísavé a regulované položky, v září dosáhla 3,1 procenta. O měsíc dříve přitom činila 3 procenta.

To naznačuje, že zdražování není způsobeno pouze aktuálním vývojem na ropném trhu. Cenové tlaky přetrvávají také v dalších částech ekonomiky, zejména ve službách.

Další vývoj bude záviset mimo jiné na cenách energií, geopolitické situaci, domácí poptávce a měnové politice České národní banky. Předpověď vyšší inflace tak není jistotou, ale scénářem založeným na současných ekonomických podmínkách.

Pro české domácnosti z toho nicméně plyne důležitý závěr. Přestože inflace zůstává výrazně níže než během předchozího období prudkého zdražování, tlak na rodinné rozpočty nezmizel.

Rozhodující totiž není pouze to, jak rychle rostou ceny v celé ekonomice, ale především to, za co konkrétní domácnost každý měsíc platí. A právě u bydlení, dopravy a služeb zůstává zdražování citelně vyšší, než naznačuje průměrná inflace.

Čtěte dále: MadisonSix

Zdroj fotky: Adobe Stock (Generováno AI)