Inflace v Česku po několika měsících relativního klidu znovu zrychlila. Spotřebitelské ceny byly v září podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vyšší o 2,5 procenta. Za růstem stojí především energie. Nová čísla zároveň mohou zkomplikovat rozhodování České národní banky o úrokových sazbách – a nepřímo ovlivnit také spoření nebo hypotéky.
Česká inflace se znovu dostala nad dvouprocentní cíl České národní banky. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v září meziročně o 2,5 procenta. V srpnovém předběžném odhadu přitom jejich meziroční růst činil 1,9 procenta.
Na první pohled jde o poměrně výrazné zrychlení. Čísla ale mají jeden důležitý detail – oproti srpnu se celková cenová hladina v září prakticky nezměnila. Inflace tedy nevyskočila proto, že by během jediného měsíce ceny plošně prudce zdražily. Výsledek ovlivňuje také srovnávací základna z loňského roku a výrazný pohyb některých částí spotřebního koše. Definitivní údaje za září zveřejní Český statistický úřad 13. října.
Obsah článku – Inflace v Česku:
Inflaci táhnou především energie
Nejvýraznější pohyb je vidět u energií, kam statistici započítávají také pohonné hmoty. Podle aktuálního odhadu ČSÚ byly jejich ceny v září meziročně vyšší o 5,9 procenta, zatímco v srpnu rostly o 2,3 procenta. Jen proti předchozímu měsíci energie zdražily o 2,7 procenta.
Pro domácnosti je zároveň příznivé, že opačným směrem pokračují ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ty byly podle předběžných dat meziročně o 3,5 procenta nižší. Ve srovnání se srpnem klesly o dalších 0,4 procenta.
Výraznější problém ale zůstává u služeb. Jejich ceny meziročně rostou o 4,6 procenta, tedy více než dvojnásobným tempem oproti inflačnímu cíli centrální banky. Inflace po vyloučení energií, potravin, alkoholu a tabáku přitom podle bleskového odhadu statistiků dosahuje 3,3 procenta.
Právě přetrvávající zdražování služeb patří k faktorům, které centrální bankéři sledují obzvlášť pozorně. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v září označila setrvale vysoký růst cen ve službách za jedno z nejvýznamnějších strukturálních proinflačních rizik. Podle ní je vývoj inflace ve službách pro centrální banku relativně nepříjemný.
Mohlo by Vás zajímat: Státní dluhopisy se vrací do hry
ČNB už letos sazby jednou zvýšila
Nová inflační čísla přicházejí v citlivém okamžiku. Česká národní banka v červnu zvýšila základní dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Na srpnovém i zářijovém zasedání ji následně ponechala beze změny.
Na posledním měnovém jednání 17. září přitom bankovní rada upozornila, že jádrová inflace nadále zůstává zvýšená a že zesílila proinflační rizika spojená s vývojem na komoditních trzích. ČNB zároveň otevřeně uvedla, že na příštím jednání bude rozhodovat mezi ponecháním sazeb a jejich zvýšením.
Další měnověpolitické jednání bankovní rady je naplánované na 5. listopadu. Zářijová inflace ve výši 2,5 procenta sama o sobě automaticky neznamená, že ČNB sazby zvýší. Pro centrální banku ale představuje další argument pro opatrnost.
Důležitější, než samotné celkové číslo bude především to, zda vyšší ceny energií začnou postupně prosakovat také do ostatních částí ekonomiky. Dražší paliva a energie totiž zvyšují náklady firem na dopravu, výrobu i služby. Pokud by podniky začaly tyto náklady ve větší míře přenášet na zákazníky, mohl by krátkodobý energetický šok přerůst do širších inflačních tlaků.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Janou Brodani
Co vyšší inflace znamená pro úspory
Návrat inflace nad dvě procenta je důležitý také pro lidi, kteří drží peníze na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech.
Jednoduché pravidlo zůstává stejné – pokud je čistý výnos z úspor nižší než inflace, jejich kupní síla v reálném vyjádření klesá. Vyšší inflace proto zvyšuje hranici, kterou musí úročení překonat, aby peníze alespoň přibližně uchovávaly svou hodnotu.
Zároveň ale může mít současný vývoj pro střadatele i opačný efekt. Pokud ČNB ponechá základní úrokovou sazbu delší dobu na současné úrovni – nebo ji dokonce znovu zvýší –, komerční banky budou mít menší prostor pro rychlé snižování úroků na spořicích produktech.
Éra mimořádně vysokých úroků na spořicích účtech z doby dvouciferné inflace je pryč. Rychlý návrat prakticky nulového úročení ale při současném nastavení měnové politiky také není příliš pravděpodobný.
Přečtěte si také: Recenze XTB
Hypotéky mohou na levnější peníze čekat déle
Méně příznivá je situace pro lidi, kteří čekají na další pokles hypotečních sazeb.
Úročení hypoték není přímo navázané pouze na základní sazbu ČNB. Významnou roli hrají také delší tržní úrokové sazby, cena financování bank nebo konkurence na hypotečním trhu. Samotná měnová politika centrální banky ale zůstává jedním z faktorů ovlivňujících cenu peněz v ekonomice.
ČNB na zářijovém zasedání upozornila, že růst delších úrokových sazeb vedl ke zpřísnění finančních podmínek, což by mělo přispět ke stabilizaci růstu nových úvěrů. Také viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že vývoj hypotečních sazeb významně ovlivňují právě dlouhé tržní sazby.
Pokud by se ukázalo, že inflační tlaky znovu sílí a centrální banka skutečně přistoupila k dalšímu zvýšení sazeb, mohlo by to očekávání rychlejšího zlevňování hypoték ještě více oddálit. Naopak návrat inflace blíže ke dvěma procentům by v dalších měsících ČNB poskytl větší prostor k uvolnění měnové politiky.
Pro zájemce o nové bydlení tak zářijová čísla nejsou zprávou o okamžitém zdražení hypoték. Spíše naznačují, že cesta k výrazně levnějším úvěrům může být delší, než se ještě před několika měsíci zdálo.
Důležitější bude, co přijde dál
Zářijová inflace ve výši 2,5 procenta sama o sobě neznamená návrat inflační vlny, kterou Česko zažívalo v předchozích letech. Celková cenová hladina se proti srpnu nezvýšila a ceny potravin a nealkoholických nápojů jsou dokonce meziročně o 3,5 procenta nižší.
Struktura inflace ale ukazuje dvě riziková místa: rychle rostoucí ceny energií a stále vysoké zdražování služeb. Právě jejich další vývoj rozhodne o tom, zda je současné zrychlení jen dočasným výkyvem, nebo začátkem delšího období vyšší inflace.
Pro domácnosti a investory tak bude důležitý především listopad. ČNB už totiž předem naznačila, že při příštím rozhodování budou na stole dvě možnosti – sazby ponechat, nebo je znovu zvýšit. Zářijová čísla argumenty pro rychlé uvolňování měnové politiky rozhodně neposílila.
Čtěte dále: MadisonSix
Zdroj fotky: Adobe Stock
