Český startupový ekosystém v posledních letech dospívá. Pryč je doba, kdy investorům často stačil silný příběh. Dnes se mnohem více řeší reálná čísla, schopnost startupu růst i dlouhodobá udržitelnost byznysu. O tom, v jaké kondici se aktuálně nachází český venture kapitálový trh, kam směřují investice a proč už kapitál neteče „za každou cenu“, jsme mluvili s Tomášem Ditrychem, managing partnerem technologicky zaměřené advokátní kanceláře Ambit, která patří mezi nejaktivnější právní poradce pro venture kapitálové transakce ve střední a východní Evropě. Ditrych se dlouhodobě věnuje startupům, investičním kolům i právnímu nastavení venture kapitálových transakcí, přednáší také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a podílel se na vzniku Venture Capital Deals Reportu mapujícího český startupový trh.
Když se ohlédneme za rokem 2025, jak byste popsal celkovou kondici českého venture kapitálového trhu?
Český venture kapitálový trh v roce 2025 prokázal poměrně velkou odolnost, a to navzdory náročnému globálnímu ekonomickému prostředí. Uskutečnilo se přibližně sto venture kapitálových investic a největší transakce roku ukázaly, že český trh už dokáže podporovat i skutečně velké technologické společnosti. Nejde tedy o trh, který by zamrzl. Spíše se posunul do střízlivější fáze, ve které investoři mnohem více řeší kvalitu byznysu, reálnou trakci a schopnost startupu dlouhodobě růst.
Z této střízlivější fáze trhu se dá nejspíš vyčíst i změna v tom, kam kapitál směřuje. Které trendy a oblasti podle vás českému startupovému prostředí v roce 2025 nejvíce dominovaly?
Jednoznačně pokračovala dominance umělé inteligence, ale zároveň rostl zájem také o deeptech a healthtech. Zároveň se změnila samotná investiční logika. Doba, kdy se často financoval růst za každou cenu, je pryč. Investoři dnes hledají firmy, které mají udržitelný byznys, jasnou přidanou hodnotu, konkrétní zákazníky a reálný potenciál generovat cash-flow. Trh je opatrnější, ale ne pasivní. Kvalitní projekty s globální ambicí mají kapitál stále k dispozici.
TIP: TOP 10 investičních strategií, které by měl znát každý investor
Umělá inteligence je dnes téměř všudypřítomné investiční téma. Vnímáte AI startupy jako skutečnou technologickou revoluci, nebo už se kolem nich začíná vytvářet i investiční módní vlna?
AI skutečně představuje fundamentální technologický přelom, který mění celá odvětví od zdravotnictví po průmysl, a i firmy v českém kontextu ukazují, že jde o reálnou hodnotu, nikoli jen buzzword. Na druhou stranu každá velká technologická vlna s sebou přináší i přehřáté valuace, projekty postavené primárně na hype a investory, kteří skáčou na vlnu bez hlubšího porozumění. Klíčovým filtrem proto zůstává otázka, zda startup řeší konkrétní reálný problém s prokazatelnou trakcí, nebo jen AI jako nálepku přilepuje na průměrný produkt.
Když se podíváme za samotnou AI, existují dnes segmenty, do kterých investoři vstupují obzvlášť rádi, protože v nich vidí dlouhodobý růstový potenciál?
Na českém i globálním trhu je v roce 2025 jasně patrný zájem o tři hlavní oblasti: AI a aplikace umělé inteligence ve vertikálních odvětvích (B2B SaaS s AI vrstvou, automatizace procesů, služby samotné), healthtech a medtech – kde kombinace stárnoucí populace, přetížených zdravotních systémů a technologického pokroku vytváří obrovský nevyužitý potenciál – a deeptech projekty s těžko kopírovatelnými technologickými bariérami vstupu. Společným jmenovatelem atraktivních investic je dnes jasný path to revenue, prokazatelná trakce a globální ambice – geograficky malé projekty zaměřené výhradně na český trh zájem fondů dle našich zkušeností příliš nevzbuzují.
A naopak, jsou oblasti, které byly ještě před několika lety pro investory velmi atraktivní, ale dnes o ně zájem spíše ochlazuje?
Výrazně ochladl zájem o e-commerce a marketplace modely bez jasné diferenciace. Podobně na ústupu je growth at all costs SaaS bez cesty k ziskovosti, který byl ještě před třemi lety snadno financovatelný – investoři dnes chtějí vidět zdravou ekonomiku jednotky a realistický plán na cashflow pozitivitu.
Zmiňujete, že investoři jsou dnes opatrnější a selektivnější. Co to v praxi znamená pro startupy, které hledají kapitál? Co jim už při jednání s investory nestačí?
Už nestačí jen dobrý pitch deck, silný příběh a ambiciózní vize. Investoři dnes mnohem důkladněji zkoumají fundamenty firmy, kvalitu týmu, reálnou trakci, zákaznická data, cash-flow a schopnost plnit nastavené milníky. Valuace se také výrazně zrealističtily. Už se nestaví jen na slibu budoucího růstu, ale na konkrétních číslech. Neznamená to, že by kapitál pro startupy zmizel, ale velká investiční kola si dnes firmy musejí lépe zasloužit.
Dá se tedy říct, že získat investici je dnes pro startupy obtížnější než v době levnějších peněz, nebo je kapitál stále dostupný, jen si mnohem pečlivěji vybírá?
Ano i ne. Pro slabší nebo nedotažené projekty je to určitě těžší, protože investoři už nejsou ochotni financovat jen vizi bez důkazů. Na druhou stranu silné startupy s jasným produktem, kvalitním týmem a globálním potenciálem se ke kapitálu dostanou. Vidíme spíše menší počet investičních kol, ale zároveň vyšší investované částky. Peníze na trhu jsou, jen se koncentrují do projektů, které mají větší šanci uspět.
Startupy se v posledních letech dostaly mnohem víc do povědomí veřejnosti. Rozumí jim dnes investoři i širší veřejnost lépe, nebo kolem nich stále přetrvává určitá romantická představa rychlého úspěchu?
Porozumění startupovému světu se za posledních pět let prokazatelně prohloubilo – jak mezi investory, kteří jsou výrazně selektivnější a méně náchylní financovat pouhý příběh bez trakce, tak i v širší veřejnosti, kde se témata jako ESOP, valuace nebo seed kolo dostala do mainstreamové debaty. Zároveň je ale fér říct, že určitá vrstva romantizování garážového startupu, který změní svět, přetrvává a může vést lidi k podceňování skutečného rizika i tvrdé práce, která za každým úspěšným příběhem stojí. Zdravá skepse kombinovaná s reálným porozuměním fundamentům firmy je proto stále cennější než nadšení samotné.
Velká část investic se odehrává už v raných fázích života firmy. Jak dnes v Česku vypadá financování startupů ve fázi pre-seed a seed a kde mezi nimi vlastně vede hranice?
V českém prostředí je hranice mezi pre-seed a seed fází méně ostrá než na vyspělejších trzích. Často do obou fází investují stejné fondy a terminologie ještě není úplně ustálená. Obecně se ale pre-seed transakce pohybují zhruba mezi 50 tisíci a 500 tisíci eur, s mediánovou investicí kolem 260 tisíc eur a mediánovou pre-money valuací 2,9 milionu eur. Seed kola jsou už výrazně větší – mediánová investice dosahuje přibližně 1,4 milionu eur a mediánová valuace 14 milionů eur. Zajímavé je, že zhruba 80 procent všech VC transakcí v roce 2025 proběhlo právě ve fázích pre-seed a seed, což ukazuje, že early-stage ekosystém je stále velmi živý.
U raných investic se často mluví také o konvertibilních nástrojích, jako jsou CLA nebo SAFE. Pro běžného investora to může znít technicky – proč se tyto nástroje tak rozšířily a jakou roli dnes hrají?
Konvertibilní nástroje, zejména CLA nebo SAFE, se prosadily hlavně proto, že umožňují rychlejší a jednodušší uzavření transakce bez nutnosti okamžitě stanovovat valuaci startupu. To je v raných fázích často praktické, protože firma ještě nemusí mít dost dat na přesné ocenění. Investice se pak při dalším kole převede na podíl, obvykle s diskontem nebo valuačním stropem. V roce 2025 bylo v Česku více než 65 procent pre-seed a seed transakcí uzavřeno právě tímto způsobem. Nejde přitom o českou zvláštnost, ale o trend, který odpovídá vývoji v USA i západní Evropě.
Když se podíváme na smluvní podmínky, exity i zapojení zahraničního kapitálu, dá se už říct, že český startupový trh dospěl a začíná se přibližovat západním standardům?
Ano, v mnoha ohledech už český trh standardům západní Evropy a USA odpovídá. Ve smlouvách se běžně objevuje tří – až čtyřletý founders vesting, broad-based anti-dilution ochrana nebo 1x non-participating likvidační preference. To už nejsou výjimky, ale tržní standard. Zralost trhu potvrzují také úspěšné exity, například u společností Vocalls, ROI Hunter, Roger nebo Macaly, i schopnost přitahovat mezinárodní kapitál do větších investičních kol. Pozitivním signálem je rovněž větší pozornost ze strany státu, například jmenování zmocněnce pro startupy nebo posun v debatě o ESOPech.
S vyspělejším trhem souvisí i férovost vztahů mezi investory a zakladateli. Jak jsou dnes v Česku nastavené podmínky, například pokud jde o likvidační preference?
V tomto ohledu je český trh poměrně „founder-friendly“. Většina transakcí obsahuje 1x likvidační preferenci a ve většině případů jde o neparticipující preferenci. To znamená, že investor má při exitu nárok na návrat své investice, ale zároveň nedostává navíc ještě podíl ze zbývajících výnosů, které náleží zakladatelům. Vyšší násobky, než 1x jsou u nás vzácné a participující preference, která je pro foundery výrazně méně výhodná, se objevuje jen výjimečně. To ukazuje, že čeští investoři většinou neusilují o tvrdé jednostranné podmínky, ale spíše o dlouhodobý partnerský vztah.
Jak český trh vypadá z pohledu zahraničních investorů? Je pro ně Česko stále zajímavé, nebo se velký kapitál soustředí hlavně na větší evropské a americké trhy?
Zájem zahraničních investorů o český trh pokračuje. Největší transakce roku 2025 se bez mezinárodního kapitálu často neobešly a zároveň platí, že české fondy samy čím dál aktivněji investují v zahraničí. Pro zahraniční investory jsou důležité reference z úspěšných exitů i fakt, že v Česku vznikají globálně ambiciózní firmy, zejména v oblastech jako AI, fintech nebo SaaS. U některých startupů může výrazně pomoci kombinace evropského základu a postupného otevření se americkému trhu, kde je například v AI nebo biotechnologiích snazší najít early kapitál i správné kontakty.
Které konkrétní investice, exity nebo nová investiční kola podle vás nejlépe ukazují, kam se český startupový ekosystém posouvá?
Mezi nejvýznamnější investice roku 2025 patřily transakce do společností Mews, Exaforce a Flowpay. Ty ukázaly, že český trh už má firmy, které mohou růst do opravdu velkých technologických hráčů. Trend pokračoval i na začátku roku 2026, kdy například Valka.ai oznámila rekordní pre-seed investici ve výši 12 milionů eur, Theorema získala 3,3 milionu dolarů a Choice uzavřel Series A investici ve výši 7,1 milionu dolarů. Důležité byly také exity firem Vocalls, ROI Hunter, Roger a Macaly, protože právě exity vracejí kapitál i know-how zpět do ekosystému.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Karlem Janečkem
V čem mají české startupy podle vás největší konkurenční výhodu a kde naopak stále narážejí na limity, které jim mohou bránit v rychlejším globálním růstu?
Česko má velmi silné technické talenty, kvalitní univerzity a stále ambicióznější foundery. To jsou přednosti, které oceňují i zahraniční investoři. Slabinou zůstává menší velikost domácího trhu, která startupy nutí velmi rychle přemýšlet mezinárodně. Další výzvou je regulatorní a legislativní prostředí, historicky například nedostatečně přívětivá úprava ESOPů nebo nová zátěž spojená s evropským AI Actem. Dobrou zprávou ale je, že startupová komunita o těchto problémech mluví a snaží se je řešit společně se státem, například prostřednictvím České startupové asociace nebo Czech Founders.
Startupové investice se tradičně spojovaly hlavně s fondy, andělskými investory nebo velmi majetnými jednotlivci. Má dnes šanci se k nim dostat i menší investor, který nemá k dispozici milionové částky?
Startupové investice dnes nejsou výhradní doménou velkých fondů a milionářů – drobný investor má v zásadě tři reálné cesty. První jsou tzv. investiční platformy pro crowdfunding, kde lze vstoupit i s nižšími částkami v řádu tisíců korun, druhou jsou andělské sítě a kluby, kde se menší investoři sdružují a investují společně, třetí pak nepřímá expozice prostřednictvím venture kapitálových fondů. Zároveň je ale důležité říct na rovinu, že i přes tuto dostupnost zůstávají startupové investice ze své podstaty vysoce rizikovým aktivem vhodným jen pro tu část portfolia, o jejíž případnou ztrátu se investor neobává.
Pokud o podobném typu investice uvažuje běžný investor, jak by měl přemýšlet o riziku? Co by si měl ujasnit dříve, než do startupového projektu vloží peníze?
Startupové investice mají velmi specifický rizikový profil – statisticky velká část projektů selže, ale jeden výjimečný exit může kompenzovat mnoho neúspěchů, proto má smysl diverzifikovat napříč více projekty, nikoli vsadit vše na jednu kartu. Klíčová otázka pro každého investora tedy je, zda rozumím tomu, co kupuji, a jsem schopen psychologicky i finančně unést scénář, kdy přijdu o celou investici.
Když zůstaneme u praktické stránky trhu, jakou hlavní radu byste dnes dal founderům, kteří se chystají oslovit investory a připravují se na fundraising?
Začít dřív, než peníze skutečně potřebují. Fundraising je práce na plný úvazek a téměř vždy trvá déle, než founder čeká. Startup by měl mít jasný plán na dalších 18 až 24 měsíců, konkrétní metriky, milníky a srozumitelný příběh, proč má právě tento tým šanci uspět. Stejně důležité je ale vybírat si investory stejně pečlivě, jako si oni vybírají startup. Investor není jen zdroj kapitálu, ale dlouhodobý partner, který má být oporou i ve chvílích, kdy se firmě nedaří podle plánu.
Jak podle vás bude český venture kapitálový trh vypadat v nejbližším období? Čeká ho další opatrnost, nebo se pro kvalitní startupy otevírá nová fáze příležitostí?
Navzdory globální konsolidaci je výhled českého VC trhu solidní. Trh je dnes zdravější, střízlivější a profesionálnější než před několika lety. Už nejde o období levných peněz a rychlého růstu za každou cenu, ale o fázi, ve které mají šanci uspět především kvalitní startupy s jasnou vizí, silným týmem a globálním potenciálem. Pro dobré projekty tedy příležitosti zůstávají velmi reálné.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Petrem Šedivým z Venture Club
Foto: archiv Tomaše Ditrycha
