Bitcoin a bankovnictví mohou na první pohled znít jako dva světy, které k sobě přirozeně příliš nepatří. Jeden vyrostl z myšlenky finanční nezávislosti a možnosti držet hodnotu bez prostředníků, druhý stojí na regulaci, důvěře a institucionální infrastruktuře. Právě propojování těchto dvou světů ale dnes patří k nejviditelnějším trendům v oblasti digitálních aktiv.
I o tom se mluvilo na letošní konferenci BTC Prague 2026, která se v Praze konala od 11. do 13. června a přivedla na jedno místo zástupce bitcoinového světa, technologických firem, investory i finanční instituce. Jedním z hostů byl také Pascal Eberle, Chief of Staff ve švýcarské bance Sygnum.
Sygnum patří mezi nejznámější regulované banky zaměřené na digitální aktiva. Instituce vybudovaná na švýcarsko-singapurských základech o sobě mluví jako o bance, jejímž cílem je dělat digitální aktiva bezpečnější, dostupnější a srozumitelnější pro institucionální a kvalifikované privátní investory.
S Pascalem Eberlem jsme proto na BTC Prague mluvili o tom, co vlastně znamená být bankou pro digitální aktiva, proč mohou někteří investoři u bitcoinu dávat přednost regulované instituci před vlastní správou aktiv, jak se mění vztah bank ke kryptoměnám a zda se bitcoin může stát běžnou součástí finanční nabídky podobně jako akcie, dluhopisy nebo ETF.
Na úvod byste mohl našim čtenářům stručně vysvětlit svou roli. Jaká je přesně vaše pozice v Sygnum a čemu se v bance věnujete?
V Sygnum působím jako Chief of Staff, což znamená, že podporuji našeho CEO při každodenní realizaci strategie. Zároveň vedu tým CEO Office, který pracuje na strategických projektech, umělé inteligenci a datové analytice. Kromě toho spoluvyvíjím iniciativu s názvem Bitcoin@Sygnum, což je strategický program zaměřený na rozvoj bitcoinových témat, produktů a technologií v rámci naší banky pro digitální aktiva.
Nepřehlédněte: Rozhovor s Jakubem Rychlým z Nekrachni
Sygnum se prezentuje jako regulovaná banka pro digitální aktiva. Pro běžného čtenáře to ale může znít poměrně abstraktně. Co to v praxi vlastně znamená a čím je Sygnum výjimečná ve srovnání s tradičními bankami?
V první řadě jsme banka jako každá jiná. Ve Švýcarsku existuje pouze jeden typ bankovní licence a my máme stejnou licenci jako jakákoli jiná švýcarská banka.
To, čím jsme výjimeční, je naše jasné zaměření na digitální aktiva už od samotného začátku, tedy od našeho založení v roce 2018. Naším původním cílem bylo propojit to, čemu říkáme budoucnost financí, tedy kryptoměny a bitcoin, s tradičním finančním světem. Naši spoluzakladatelé vždy věřili, že budoucnost má své dědictví. Proto pro nás dávalo smysl fungovat v rámci stávajícího regulatorního prostředí jako regulovaná banka a zároveň do něj integrovat nové technologie. To byla zakladatelská myšlenka Sygnum.
V praxi fungujeme jako jakákoli jiná švýcarská banka, ale máme specifické zaměření na klienty. Neobsluhujeme retailové klienty, spíše jsme srovnatelní se švýcarskou privátní bankou, protože mnoho našich privátních klientů tvoří velmi majetní jednotlivci. Zároveň obsluhujeme řadu institucionálních klientů, family office, fondy, hedgeové fondy a společnosti působící v oblasti digitálních aktiv, které hledají banku, jež jejich prostředí skutečně rozumí.
Když se podíváme přímo na služby, v čem se banka pro digitální aktiva liší od tradiční banky, jak ji většina lidí zná?
Pod povrchem je hlavním rozdílem rozsah aktiv, která nabízíme v rámci jedné integrované platformy. U nás můžete mít fiatové účty ve švýcarských francích, amerických dolarech, eurech nebo dalších měnách. Zároveň můžete držet tradiční cenné papíry, tedy dluhopisy, akcie a podobná aktiva.
Současně u nás můžete držet digitální aktiva, například bitcoin, další kryptoměny, stablecoiny, tokenizovaná aktiva a další. To vše je dostupné prostřednictvím našeho e-bankingu jako jedna integrovaná nabídka. Tradiční banky tuto úroveň integrace obvykle neposkytují, protože nemají infrastrukturu, odbornost ani regulatorní schválení k úschově digitálních aktiv. My jsme to celé vybudovali od základů.
U bitcoinu se často zdůrazňuje princip self-custody, tedy možnost držet jej bez banky, bez prostředníka a plně pod vlastní kontrolou. Proč by tedy měl někdo vůbec využívat banku?
To je výborná otázka a dotýká se něčeho, co na bitcoinu považuji za nejkrásnější: existuje mnoho různých způsobů, jak jej držet, a různé přístupy vyhovují různým lidem.
Osobně jsem velkým zastáncem self-custody. Myslím si, že je to skvělé, protože poskytuje výbornou uživatelskou zkušenost. Když ji člověk praktikuje, přichází do přímého kontaktu se samotnou technologií, a to považuji za velmi posilující. Zároveň to ale nemusí být správný přístup pro každého.
Někteří klienti, zejména institucionální investoři, fungují podle konkrétních pravidel a omezení. Mnoho institucí musí spolupracovat s regulovanými protistranami, které jsou auditované a dokážou poskytnout bezpečnostní záruky. V takových případech dává větší smysl držet bitcoin prostřednictvím regulovaného správce než samostatně.
Mohlo by Vás zajímat: Rozhovor s Lucienem Bourdonem z Trezoru
Když mluvíte o institucionálních a privátních klientech, jaký typ klientů obvykle do Sygnum přichází? Jsou to hlavně velké instituce, nebo také jednotlivci, kteří se zajímají o bitcoin jako investoři?
Obsluhujeme pět typů klientů. První skupinu tvoří privátní klienti a family offices, tedy majetní jednotlivci, kteří investují do bitcoinu a digitálních aktiv buď proto, že sami pocházejí z kryptosvěta, nebo proto, že mají zájem si vůči této oblasti vybudovat expozici.
Druhou skupinou jsou externí správci aktiv a multi-family offices. Třetí skupinu tvoří společnosti z kryptoměnového ekosystému, například market makeři, těžaři nebo kryptoměnové nadace, které hledají banku, jež mluví jejich jazykem, rozumí jejich fungování a dokáže správně posoudit související rizika. Historicky je mnoho jiných bank jednoduše nepřijímalo, i když se to postupně mění.
Čtvrtou skupinu tvoří fondy a hedgeové fondy, tedy sofistikovaní profesionální investoři, kteří hledají institucionální expozici. Pátou skupinou jsou vlastně jiné banky. Působíme jako sub-custodian a technologický poskytovatel, díky čemuž jim umožňujeme nabízet digitální aktiva jejich vlastním klientům. Spolupracujeme s více než dvaceti bankami ve Švýcarsku a Evropě. Výrazným švýcarským příkladem je PostFinance, velká, částečně státem vlastněná banka, která obsluhuje více než milion retailových klientů. Pokud používáte jejich aplikaci, můžete si jednoduše aktivovat kryptoměny a obchodovat je nebo je držet. V pozadí infrastrukturu poskytuje právě Sygnum.
Myslíte si, že banky mohou bitcoin a další digitální aktiva přiblížit lidem, kteří se stále bojí kryptoměnových burz, nerozumějí jim nebo chtějí jasnější právní a regulatorní rámec?
Ano, myslím si to. Zejména ve Švýcarsku je banka nejvíce a nejpřísněji regulovaným typem poskytovatele finančních služeb. To s sebou sice přináší důkladný dohled, ale klientům to zároveň poskytuje vysokou míru bezpečí a právní jistoty. Jako švýcarská banka našim klientům jasně ukazujeme, jakým právním a regulatorním rámcem se naše činnost řídí, a to je velmi důležité jak pro jednotlivce, tak pro instituce.
Co podle vás může regulovaná banka přinést bitcoinovému světu, co kryptoměnové burzy nabídnout nemohou?
Myslím, že pomáháme především určitým institucionálním klientům získat expozici vůči bitcoinu způsobem, který odpovídá jejich konkrétním potřebám. Tito klienti často nemohou pracovat přímo s burzou, protože jejich interní pravidla a omezení vyžadují spolupráci s regulovanými protistranami, tedy subjekty, které jsou auditované a nabízejí právní ochranu v případě insolvence, jak jsem už zmínil.
V posledních letech sledujeme, jak bitcoin postupně vstupuje do nabídky velkých finančních institucí. Myslíte si, že se z něj v budoucnu může stát standardní bankovní produkt podobně jako z akcií, dluhopisů nebo ETF?
Věřím, že ano, a tento trend už dnes vidíme velmi jasně. Velcí američtí finanční hráči do tohoto prostoru postupně vstupují. BlackRock, největší správce aktiv na světě, spustil první bitcoinové ETF a nejnovější podání pocházejí od těžkých vah, jako jsou Morgan Stanley a Goldman Sachs. Další velké instituce, například Charles Schwab a Fidelity, začaly svým klientům doporučovat alokace do bitcoinu.
To vše ukazuje, že bitcoin skutečně směřuje k tomu, aby se stal mainstreamovým finančním produktem. Podle mého názoru to odráží jasný trend institucionální adopce, který dnes sledujeme.
Kdybyste měl stručně vysvětlit, proč by měl klient, který se zajímá o bitcoin a digitální aktiva, zvažovat právě Sygnum, co byste mu řekl?
Myslím, že Sygnum představuje jedinečné spojení dvou světů. Jsme švýcarská banka, takže nabízíme důvěru a reputaci regulované švýcarské instituce, a zároveň toto dědictví propojujeme se vzrušujícím a inovativním světem bitcoinu a digitálních aktiv.
Pokud chcete důvěru a infrastrukturu švýcarské banky a zároveň možnost zkoumat bitcoin a využít jeho potenciál, může to být velmi přesvědčivá kombinace. Podle mého názoru je bitcoin skutečně zajímavé aktivum a součást budoucnosti financí.
Nenechte si ujít: Podílové fondy vs. ETF
Zdroj fotky: archiv Pascala Eberle
Zdroj pozadí: Adobe Stock / Se svolením
