Průliv Hormuz: 55 kilometrů vody, které mohou rozhodnout o ceně ropy, inflaci i vašem portfoliu

TL;DR – To nejdůležitější v bodech

• Průliv Hormuz patří mezi nejdůležitější energetická místa světa. Na mapě vypadá jako úzký pás vody mezi Íránem a Ománem, ve skutečnosti jde ale o jeden z nejcitlivějších bodů globální ekonomiky. Přes Hormuz denně proudí desítky milionů barelů ropy a významná část světového obchodu se zkapalněným zemním plynem.
• Pro investory je Hormuz důležitý proto, že nejde jen o geopolitickou zprávu ze vzdáleného regionu. Pokud se průliv naruší, trh okamžitě řeší cenu ropy, cenu plynu, inflaci, sazby centrálních bank, firemní marže i spotřebitelskou poptávku. Jinými slovy: problém v Hormuzu se velmi rychle může přenést do cen benzínu, účtů za energie, akciových indexů i výkonnosti portfolia.
• Největším rizikem není pouze samotná cena ropy. Skutečný problém vzniká ve chvíli, kdy se vyšší ceny energií spojí se zpomalující ekonomikou. To je prostředí, kterému se říká stagflace. Pro centrální banky jde o jeden z nejtěžších scénářů, protože boj s inflací může dál brzdit ekonomiku, zatímco podpora ekonomiky může živit další růst cen.
• Z investičního pohledu mohou z vyšších cen ropy krátkodobě těžit energetické firmy, producenti LNG, vybrané obranné společnosti nebo aktiva spojená s energetickou bezpečností. Naopak pod tlakem bývají aerolinky, chemický průmysl, energeticky náročná výroba a rozvíjející se ekonomiky závislé na dovozu ropy. Pro běžného investora je proto klíčové sledovat nejen cenu Brentu, ale také vývoj diplomatických jednání, rizikovou prémii na ropě a reakci centrálních bank.

Čtěte také: Recenze BITmarkets.com – Co vám přinese Utility token BTMT?

Proč je průliv Hormuz tak důležitý

Průliv Hormuz je úzká námořní trasa mezi Íránem a Ománem, která spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem. V nejužším bodě má zhruba 54 až 55 kilometrů. Na první pohled to nepůsobí jako vzdálenost, která by měla rozhodovat o světové ekonomice. Jenže právě tudy proudí jedna z největších koncentrací energetických dodávek na světě.

Přes Hormuz vyvážejí ropu a plyn státy Perského zálivu, mezi které patří Saúdská Arábie, Irák, Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Írán. Některé země mají částečné alternativní trasy, například přes ropovody k Rudému moři nebo k terminálům mimo Perský záliv. Tyto alternativy ale nemají dostatečnou kapacitu na to, aby plně nahradily běžný provoz průlivem.

To je důvod, proč se Hormuzu říká energetický chokepoint. Chokepoint je místo, kde se obrovský objem světového obchodu musí vejít do úzké geografické trasy. Pokud se takové místo naruší, problém není lokální. Okamžitě se promítá do světových cen, přepravních nákladů, pojištění, dostupnosti surovin a očekávání investorů.

U Hormuzu je tento efekt mimořádně silný, protože ropa je stále základní vstup pro dopravu, průmysl, zemědělství a část chemické výroby. I když svět rychle investuje do obnovitelných zdrojů, elektromobility a energetické efektivity, globální ekonomika zatím není na ropě nezávislá. Ropný šok proto stále dokáže zasáhnout nejen trhy, ale i běžné domácnosti.

Co znamená 20 % světové ropy v praxi

Číslo kolem 20 % světové spotřeby ropných kapalin je pro pochopení Hormuzu zásadní. Neznamená to jen, že průlivem prochází velký objem ropy. Znamená to, že jakékoli omezení může ovlivnit cenu barelu na světových trzích, i když se konkrétní ropa fyzicky nedováží přímo do Evropy nebo Spojených států.

Ropa je globálně obchodovaná komodita. Cena Brentu nebo WTI nevzniká pouze podle toho, co se děje v jedné zemi. Vzniká podle očekávání nabídky a poptávky na celém trhu. Pokud investoři, obchodníci a rafinerie začnou počítat s tím, že část dodávek z Perského zálivu může být omezená, cena ropy roste ještě předtím, než se výpadek plně projeví ve fyzických zásobách.

To je pro investory důležité. Trhy nereagují jen na realitu, ale také na pravděpodobnost budoucí reality. Pokud roste riziko uzavření, útoků na tankery, dražšího pojištění nebo zdržení dodávek, ropa může zdražit už na základě rizikové prémie. Jinými slovy: i nejistota má cenu.

Dopad se navíc neomezuje jen na ropu. Přes Hormuz proudí také významná část světového obchodu s LNG, tedy zkapalněným zemním plynem. To je citlivé hlavně pro země, které po omezení ruského plynu více spoléhají na globální LNG trh. Pokud se LNG z Kataru nebo Spojených arabských emirátů dostane pod tlak, Evropa i Asie se mohou začít přetahovat o alternativní dodávky. Výsledkem jsou vyšší ceny energií pro průmysl i domácnosti.

Nenechte si ujít: Co jsou to Blue Chip akcie a patří do vašeho portfolia?

Proč neexistuje jednoduchá alternativa

Na první pohled se nabízí otázka: proč se ropa jednoduše nepřesměruje jinudy? Odpověď je nepříjemná. Část se přesměrovat dá, ale celý objem nikoli.

Saúdská Arábie má ropovod East-West Pipeline, který vede z východní části země směrem k Rudému moři. Spojené arabské emiráty mají trasu k exportnímu terminálu Fujairah v Ománském zálivu. Tyto ropovody jsou strategicky důležité, protože umožňují obejít Hormuz alespoň části exportu. Jejich kapacita ale nedokáže nahradit celý objem, který běžně prochází průlivem.

U některých zemí je závislost ještě vyšší. Katar, Kuvajt, Irák nebo Bahrajn nemají stejně silnou možnost dostat své energetické exporty na světový trh mimo tuto trasu. U LNG je problém ještě citlivější, protože nejde jen o ropu v tankeru, ale o specializovanou infrastrukturu, terminály, lodě a dlouhodobé kontrakty.

Tento nedostatek alternativ dělá z Hormuzu mnohem víc než regionální problém. Je to strukturální slabina globalizované energetiky. Svět během posledních desetiletí diverzifikoval zdroje, ale ne vždy dostatečně diverzifikoval trasy. A právě trasa je v energetické bezpečnosti často stejně důležitá jako samotná těžba.

Jak Hormuz ovlivňuje cenu ropy

Cena ropy reaguje na Hormuz několika kanály najednou. Prvním je fyzická nabídka. Pokud trhem začne proudit méně barelů, nabídka klesá a cena roste. Druhým je riziková prémie. I když ropa zatím proudí, trh si do ceny započítává možnost, že se situace zhorší. Třetím kanálem jsou přepravní a pojišťovací náklady.

V době zvýšeného napětí kolem Hormuzu pojišťovny zvyšují sazby za pojištění tankerů. Rejdaři požadují vyšší kompenzaci za riziko. Některé lodě mohou volit delší trasy, jiné mohou čekat na bezpečnostní záruky. To všechno zvyšuje cenu dopravy. A vyšší cena dopravy se postupně přelévá do ceny komodity.

Ropa je navíc specifická tím, že krátkodobě má nízkou cenovou elasticitu. Svět nemůže ze dne na den přestat používat ropu. Lidé musí jezdit do práce, firmy musí vyrábět, zboží se musí přepravovat a zemědělství potřebuje paliva i vstupy navázané na energetiku. Když se nabídka sníží, poptávka neklesne okamžitě ve stejném rozsahu. Proto může cena růst velmi rychle.

Tento mechanismus je důvodem, proč jsou ropné šoky historicky tak bolestivé. Nejde jen o to, že ropa zdraží. Jde o to, že zdraží vstup, který je zabudovaný do obrovské části ekonomiky.

Od ropy k inflaci

Dražší ropa se do inflace dostává rychleji, než si mnoho lidí uvědomuje. Nejviditelnější dopad je na čerpacích stanicích. Vyšší cena ropy se promítá do cen benzínu a nafty, i když s určitým zpožděním a podle lokálních daní, marží a rafinérských kapacit.

Druhý dopad je méně viditelný, ale ekonomicky důležitější. Doprava zdražuje firmám náklady na zásobování. Výroba zdražuje tam, kde se používají energeticky náročné procesy. Zemědělství čelí vyšším cenám paliv a vstupů. Chemický průmysl je zasažen nejen přes energie, ale i přes ropu jako surovinu.

Výsledkem je nákladová inflace. Firmám rostou vstupní náklady a část z nich se snaží přenést na zákazníky. Pokud jsou spotřebitelé už vyčerpaní předchozí inflací, firmy nemohou zdražovat donekonečna. Pak se tlak přesouvá do marží. To je pro akciové trhy důležité, protože nižší marže znamenají nižší zisky, a tedy často i tlak na valuace.

Dražší energie mají navíc psychologický efekt. Paliva a energie patří mezi ceny, které lidé sledují velmi pozorně. Pokud lidé vidí zdražení benzínu, plynu nebo elektřiny, jejich inflační očekávání se mohou zhoršit. A centrální banky právě inflační očekávání sledují velmi pečlivě.

Nenechte si ujít: crypto4me recenze

Proč je největším rizikem stagflace

Samotná inflace je problém. Samotné zpomalení ekonomiky je také problém. Ale kombinace obojího je mnohem horší. Právě tomu se říká stagflace.

Stagflace znamená prostředí, ve kterém ceny rostou, ale ekonomický výkon slábne. Pro domácnosti je to bolestivé, protože jim rostou životní náklady a zároveň se zhoršuje výhled mezd, práce nebo podnikání. Pro firmy je to náročné, protože čelí vyšším vstupním nákladům, slabší poptávce a nejistotě. Pro centrální banky je to téměř nejhorší možná kombinace.

Když centrální banka zvyšuje sazby, bojuje proti inflaci. Jenže vyšší sazby zároveň zdražují úvěry, brzdí investice a mohou dál zpomalit ekonomiku. Když sazby sníží, podpoří ekonomiku, ale riskuje, že se inflace znovu rozjede. Ropný šok proto vytváří měnověpolitickou past.

Historická paralela se 70. lety není dokonalá, ale je užitečná. Tehdejší ropné šoky ukázaly, že energie nejsou běžná komodita. Jsou to systémový vstup. Když energie prudce zdraží, ekonomika může zpomalit i bez toho, aby centrální banka udělala chybu. A pokud centrální banka zareaguje špatně, problém se může ještě zhoršit.

Proč to zatím nemusí znamenat katastrofu

I při velké krizi existují tlumicí mechanismy. Svět má strategické zásoby ropy, část zemí dokáže dočasně zvýšit produkci, některé dodávky lze přesměrovat a vyšší ceny samy o sobě postupně snižují poptávku. Když ropa zdraží, domácnosti méně jezdí, firmy optimalizují logistiku a energeticky náročná spotřeba se omezuje.

Dalším důležitým faktorem jsou očekávání. Pokud trh věří, že konflikt bude krátký a diplomatická jednání povedou ke stabilizaci, cena ropy může zůstat pod extrémními scénáři. Pokud ale investoři začnou věřit, že omezení bude trvat měsíce nebo roky, cena se může držet vysoko mnohem déle.

To je důvod, proč cena ropy někdy nereaguje tak dramaticky, jak by odpovídalo samotným titulkům. Trh totiž zvažuje nejen aktuální riziko, ale i pravděpodobnost jeho trvání. Krátkodobé narušení je nepříjemné. Dlouhodobé narušení je strukturální problém.

Důležité je také to, že světová ekonomika je dnes jiná než v 70. letech. Je energeticky efektivnější, má více zdrojů, větší roli hraje plyn, obnovitelné zdroje, jaderná energetika a v dopravě postupně roste elektromobilita. To ale neznamená, že ropný šok přestal být nebezpečný. Znamená to pouze, že jeho dopady se rozlévají jinými kanály a na různé sektory rozdílně.

Co znamená Hormuz pro investory

Pro investora je Hormuz především připomínkou, že portfolio nežije ve vakuu. I když vlastníte ETF na americký index, technologické akcie nebo evropské dividendové firmy, geopolitický šok v energetice se může promítnout do vašich výnosů.

První dopad jde přes ceny energií. Energetické firmy mohou těžit z vyšších cen ropy a plynu, pokud nejsou přímo zasaženy výpadky produkce nebo přepravy. Američtí producenti ropy a plynu mohou být v relativně lepší pozici než firmy závislé na Blízkém východě, protože jejich produkce neleží přímo v oblasti průlivu.

Druhý dopad jde přes inflaci a sazby. Pokud ropa zvýší inflační tlak, centrální banky mohou držet sazby výše déle. To obvykle není ideální pro růstové akcie s vysokými valuacemi, protože vyšší sazby snižují současnou hodnotu budoucích zisků. Zároveň se zvyšuje atraktivita hotovosti, krátkodobých dluhopisů nebo defenzivnějších aktiv.

Třetí dopad jde přes firemní marže. Firmy s vysokou spotřebou energií, letecké společnosti, logistika, chemický průmysl nebo část průmyslové výroby mohou čelit růstu nákladů. Pokud nemají silnou cenovou sílu, jejich zisky mohou být pod tlakem.

Čtvrtý dopad jde přes měny a rozvíjející se trhy. Země, které dovážejí ropu, mají slabší měny a vysoký dluh v dolarech, mohou čelit dvojímu tlaku. Platí dražší komoditu a zároveň se jim prodražuje financování. To je problém hlavně pro rozvíjející se ekonomiky bez dostatečných rezerv.

Nenechte si ujít: Ozios recenze – Regulovaný broker

Které sektory mohou z krize těžit

Energetika je první sektor, který investoři při ropném šoku sledují. Velké integrované ropné společnosti mohou profitovat z vyšších cen ropy, pokud jejich produkce a dodavatelské trasy nejsou přímo zasaženy. Typicky se mluví o firmách jako ExxonMobil nebo Chevron, které jsou navázané na americký energetický sektor.

Důležitou roli může mít také LNG infrastruktura. Pokud je pod tlakem export z Perského zálivu, svět hledá alternativní dodávky z USA, Austrálie nebo jiných regionů. Firmy spojené se zkapalňováním, přepravou a exportem LNG se mohou dostat do centra pozornosti, protože energetická bezpečnost se stává politickou prioritou.

Dalším sektorem je obrana a bezpečnost. Konflikt v oblasti, jako je Perský záliv, zvyšuje význam námořní bezpečnosti, protivzdušné obrany, radarových systémů, munice a vojenské logistiky. Firmy jako Lockheed Martin, RTX nebo Northrop Grumman bývají v podobném prostředí sledované, protože vlády zvyšují důraz na bezpečnostní kapacity.

Je ale důležité dodat, že růst těchto sektorů není automatický. Akcie nereagují jen na zprávy, ale i na valuace, očekávání, výsledky, politické kontrakty a širší tržní sentiment. Energetická nebo obranná akcie může růst v krizi, ale pokud už je drahá a trh s tímto scénářem počítal, reakce může být slabší.

Které sektory jsou pod tlakem

Nejviditelnějším poraženým bývají aerolinky. Palivo je pro letecké společnosti jedna z největších nákladových položek. Pokud ropa zdraží prudce a firmy nedokážou náklady rychle přenést do cen letenek, marže klesají. Navíc v době ekonomické nejistoty mohou lidé a firmy omezovat cestování.

Pod tlakem je také chemický průmysl. Ropa a plyn nejsou jen zdroje energie, ale také suroviny pro výrobu plastů, hnojiv a dalších produktů. Vyšší ceny vstupů zde mohou mít přímý dopad na ziskovost.

Energeticky náročný evropský průmysl je další citlivé místo. Evropa už v posledních letech prošla bolestivou energetickou transformací po omezení ruských dodávek. Pokud se globální LNG a ropa znovu dostanou pod tlak, evropské firmy mohou čelit vyšším nákladům než konkurenti v regionech s levnější energií.

Specifickou kategorií jsou rozvíjející se ekonomiky. Ty často kombinují závislost na dovozu energií, slabší měnu, vyšší úrokové náklady a menší fiskální prostor. Pokud ropa zdraží, dopad na jejich rozpočty, inflaci a sociální stabilitu může být výraznější než ve vyspělých zemích.

Kontrariánský pohled: kde může vzniknout příležitost

Každá krize vytváří nejen rizika, ale i přecenění. To neznamená, že investor má automaticky nakupovat padající akcie. Znamená to, že některá aktiva mohou být pod tlakem více, než odpovídá jejich dlouhodobé hodnotě.

Typickým příkladem může být evropský průmysl. Pokud jsou průmyslové firmy trestány kvůli drahým energiím, slabší poptávce a geopolitické nejistotě, jejich valuace mohou klesnout na úrovně, které začnou být zajímavé pro dlouhodobé investory. Pokud se krize vyřeší diplomaticky a ceny energií klesnou, může přijít prudké zotavení.

Podobně mohou být zajímavé firmy, které mají silné bilance, nízké zadlužení a schopnost přenášet náklady na zákazníky. V inflačním prostředí je cenová síla klíčová. Firma, která dokáže zdražit bez velké ztráty zákazníků, je v lepší pozici než firma, která musí absorbovat vyšší náklady do marží.

Kontrariánský přístup ale vyžaduje disciplínu. Investor musí odlišit dočasný tlak od strukturálního problému. Aerolinka pod tlakem drahé ropy může být levná, ale pokud má slabou bilanci a klesající poptávku, levná akcie se může stát ještě levnější. Naopak kvalitní průmyslová firma s globální pozicí může být dočasně zasažená, ale dlouhodobě přežít a posílit.

Mohlo by Vás zajímat: Jak číst ukazatele ziskovosti

Jak sledovat Hormuz jako investor

Nejdůležitější číslo není pouze aktuální cena ropy. Důležitější je směr rizika. Investor by měl sledovat, zda se zvyšuje nebo snižuje pravděpodobnost dlouhodobého narušení průlivu.

Prvním ukazatelem je cena Brentu. Brent je globální benchmark a často nejlépe zachycuje rizika v mezinárodních dodávkách. Pokud Brent roste rychleji než WTI, může to naznačovat větší tlak na globální obchodované dodávky mimo Severní Ameriku.

Druhým ukazatelem jsou přepravní náklady a pojištění tankerů. Pokud rostou válečné přirážky, trh tím říká, že fyzická přeprava je rizikovější. To může být důležitější než samotná spotová cena ropy.

Třetím ukazatelem jsou zásoby a strategické rezervy. Pokud státy uvolňují zásoby, mohou krátkodobě tlumit cenový šok. Pokud se ale zásoby vyčerpávají a krize trvá, tlak se vrací.

Čtvrtým ukazatelem je diplomacie. Každé jednání, příměří, bezpečnostní dohoda nebo naopak eskalace může s cenami pohnout během hodin. V takovém prostředí investor neinvestuje jen do firemních výsledků, ale i do pravděpodobnosti politického scénáře.

Přehled dopadů na portfolio

Oblast	Možný dopad krize v Hormuzu	Co sledovat
Ropa a energetika	Vyšší ceny ropy mohou podporovat producenty mimo ohrožený region	Brent, WTI, produkce USA, kapacita OPEC+
LNG a plyn	Výpadky v Perském zálivu mohou zvýšit poptávku po alternativním LNG	TTF, LNG kontrakty, export USA a Austrálie
Inflace	Dražší energie zvyšují náklady firem i domácností	CPI, ceny paliv, inflační očekávání
Centrální banky	Vyšší inflace může oddálit snižování sazeb	Fed, ECB, výnosy dluhopisů
Akcie	Energetika a obrana mohou být relativně silnější, průmysl a doprava slabší	Marže firem, valuace, sektorová rotace
Rozvíjející se trhy	Dovozci ropy se slabou měnou mohou být pod tlakem	Kurz dolaru, běžný účet, zadlužení
Spotřebitelé	Vyšší paliva a energie mohou omezit spotřebu	Maloobchodní tržby, spotřebitelská důvěra

Co by měl dělat dlouhodobý investor

Dlouhodobý investor by neměl reagovat na každou geopolitickou zprávu panikou. Zároveň by ale neměl předstírat, že podobná rizika neexistují. Hormuz je připomínkou, že diverzifikace není jen fráze, ale praktická ochrana před světem, který se nedá přesně předvídat.

Diverzifikace by neměla znamenat pouze vlastnit více akcií. Měla by zahrnovat různé regiony, sektory, měny a typy aktiv. Investor, který má celé portfolio navázané na jeden scénář nízké inflace, levné energie a klesajících sazeb, je zranitelný. Naopak portfolio, které počítá i s obdobím vyšší inflace, komoditních šoků a geopolitického stresu, může být odolnější.

Důležité je také rozlišit investování a spekulaci. Krátkodobé obchodování ropy kolem geopolitických zpráv je extrémně náročné, protože rozhodují titulky, vyjádření politiků a zprávy z jednání. Pro většinu investorů dává větší smysl pracovat s expozicí nepřímo, například přes sektorovou diverzifikaci, kvalitní energetické firmy, inflačně odolná aktiva nebo konzervativnější řízení rizika.

Nejhorší strategií bývá přehnaná jistota. Nikdo přesně neví, jak dlouho bude krize trvat, jak budou reagovat státy Perského zálivu, jak silná bude diplomatická dohoda nebo jak rychle se obnoví důvěra v námořní trasy. Investor by proto neměl sázet celé portfolio na jediný výsledek.

Proč je energetická bezpečnost geopolitická bezpečnost

Hormuz ukazuje jednoduchou pravdu: energetická bezpečnost není jen otázka cen. Je to otázka geopolitiky, infrastruktury, vojenské rovnováhy a diplomacie. Trh může modelovat nabídku, poptávku a zásoby. Hůř se mu ale modeluje rozhodnutí vlády, riziko útoku nebo kolaps jednání.

Svět se během posledních desetiletí výrazně změnil, ale klíčové energetické trasy zůstaly překvapivě podobné. Ropa stále proudí úzkými průlivy, tankery stále spoléhají na námořní bezpečnost a velká část světové ekonomiky stále závisí na tom, že se tyto trasy nezastaví.

To je důvod, proč by investoři měli sledovat Hormuz nejen jako zprávu ze zahraničí, ale jako jeden z barometrů globálního rizika. Když se situace uklidňuje, riziková prémie může klesat a trhy si oddechnou. Když se napětí vrací, ropa zdražuje, inflace se stává tvrdohlavější a portfolia se dostávají pod tlak.

Závěr: 55 kilometrů, které trhy nemohou ignorovat

Průliv Hormuz je důkazem, že v globální ekonomice někdy rozhodují velmi konkrétní místa. Ne abstraktní modely, ne dlouhé prezentace centrálních bank, ale úzký pás vody mezi Íránem a Ománem.

Přibližně 55 kilometrů vody může ovlivnit cenu ropy, cenu plynu, inflaci, sazby, firemní zisky i náladu investorů. To neznamená, že každá krize v Hormuzu musí skončit katastrofou. Znamená to, že riziko je skutečné a trhy ho nemohou ignorovat.

Pro investora je hlavní lekce jednoduchá. Nesázet vše na klidný svět. Energetická bezpečnost je součástí investičního rizika. Geopolitika se může během několika dní propsat do portfolia, i když se odehrává tisíce kilometrů daleko. A v prostředí, kde každá zpráva o příměří může tlačit ropu dolů a každá eskalace ji může poslat nahoru, je pokora možná cennější než jakákoli předpověď.

Čtěte dále: Rozhovor s Evou Kellermann z Investování pro holky

FAQ – Časté dotazy k tématu

Mohlo by Vás zajímat: Rozhovor s Lucienem Bourdonem z Trezoru

Použité zdroje:

1. https://www.iea.org/topics/the-middle-east-and-global-energy-markets
2. https://unctad.org/news/hormuz-disruption-deepens-global-economic-strain-across-trade-prices-and-finance
3. https://unctad.org/publication/strait-hormuz-disruptions-growth-and-financial-implications
4. https://blogs.worldbank.org/en/opendata/strait-of-hormuz-disruption-sends-oil-prices-surging
5. https://www.brookings.edu/articles/the-timing-of-the-impending-crude-crisis/
6. https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2026/05/OEF-149.pdf
7. https://www.congress.gov/crs-product/R45281
8. https://markets.financialcontent.com/stocks/article/marketminute-2026-3-2-irgc-blocks-strait-of-hormuz-following-us-israel-strikes-brent-crude-tests-100
9. https://markets.financialcontent.com/stocks/article/marketminute-2026-3-5-global-energy-markets-braced-for-impact-as-conflict-in-the-strait-of-hormuz-risks-20-of-world-oil-supply
10. https://www.aljazeera.com/amp/video/counting-the-cost/2026/3/17/could-the-iran-war-trigger-a-global-recession
11. https://en.wikipedia.org/wiki/Economic_impact_of_the_2026_Iran_war

Zdroj obrázku: Generováno AI