Před schůzkou OPEC+ se ropa Brent vyšplhala nad 70 USD, a dosáhla tak svého čtyřměsíčního maxima. I WTI se obchoduje na nejvyšší hladině od října 2018. Země OPEC+ drží svou produkci zkrátka, rostoucí proočkovanost zvyšuje mobilitu, a tak globální poptávka znovu stoupá a dohání nabídku.
Za rychlým vzestupem cen, který kulminoval průlomem v polovině týdne, stojí hned několik faktorů. Tím hlavním byla ropa WTI, ale hned za ní následoval nízký stav amerických zásob benzínu před zahájením letní automobilové sezóny a stav zásob ropy v Cushingu, distribučním centru WTI, který je zhruba 17 % pod pětiletým průměrem.
Oživení poptávky po pohonných hmotách ovšem není ani zdaleka ve všech zemích stejné. Panují zejména obavy ze zpřísnění protipandemických opatření v Asii. Zdá se však, že v krátkodobém horizontu trhu stačí slibné vyhlídky na růst poptávky v USA a různých částech Evropy.
Na setkání zástupců skupiny OPEC+ se sice neočekává další navýšení produkce nad odsouhlasených 0,8 milionu barelů denně v červenci, trh se však utěšuje značně optimistickým hodnocením Společného technického výboru (JTC) kartelu OPEC. Ten potvrdil svůj zatím poslední odhad a nadále očekává v letošním roce výrazné zvýšení poptávky po ropě, v průměru o 6 milionů barelů za den. Pokud na konci července nedojde k dalšímu navýšení produkce, OPEC očekává, že nárůst globální poptávky o téměř 100 milionů barelů za den vyvolá do prosince deficit 2,3 milionu barelů za den.
Zdroj: Interní údaje OPEC+ poskytnuté agentuře Reuters
Kam až může ropa v nadcházejících měsících vystoupat, bude záviset na tom, jakým způsobem skupina OPEC i producenti mimo ni na rostoucí deficit zareagují. Pokud nic nepodniknou, může cena ropy Brent do konce roku atakovat 80 USD za barel. Ale i tuto předpověď může zhatit celá řada okolností. Například navýšení produkce ze strany kartelu OPEC+, případně ze strany Íránu, pokud bude dosaženo jaderné dohody, a samozřejmě i stále se prodlužující (či dokonce nové) lockdowny kvůli COVID-19, zejména v Asii.
Na rozdíl od poslední schůzky se tentokrát neočekává prudké zvýšení produkce ropy mimo země OPEC+. Naftařské firmy navzdory rostoucím cenám se zvýšením produkce nijak nespěchají. Často jsou pod tlakem investorů z Wall Street, kteří se dožadují aktivního boje proti klimatické změně. A tak se zatím i těžaři z bohaté texaské Permské břidličné pánve drží ukázněně zpátky, aby znovu neodstartovali cykly konjunktury a krachu z minulého desetiletí. Kartel tak může být v pokušení nic nedělat a nechat ceny dál stoupat, aby si pořádně namastil kapsy, než začne poptávka za pár let znovu nevyhnutelně upadat.
To by ovšem přineslo další problém, s nímž by se musela skupina OPEC+ vyrovnat. Delší období nečinnosti, které by přineslo další růst cen, by mohlo kvůli dražším pohonným hmotám způsobit dlouho trvající a špatně zvladatelnou inflaci, která by ve svém důsledku utlumila hospodářský růst – a s ním i poptávku po ropě.
Po zvážení všech těchto faktorů máme za to, že navzdory nedávnému průlomu nad 70 nepustí naftařské společnosti cenu ropy k 80 dolarům za barel. Další mezní úroveň bude už v okolí 72 dolarů, kde se rozhodne, jestli má ropa Brent dostatečné momentum, aby zvrátila třináctiletý sestupný trend od roku 2008. Ten v současnosti odpovídá zhruba 78 dolarům. Něco takového bychom však považovali za přehnané a patrně pouze přechodné.
Zdroj: Saxo Group
Autor: Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank