Drobní investoři se často nadchnou pro jednotlivé akciové tituly a s nimi spojené příběhy. Nejednou také začínají tím, že se ptají, které akcie si povedou nejlíp. To ale není dobrý začátek – nejprve se musí zamyslet nad základními stavebními kameny svého portfolia, kterým se říká beta a alfa, a nad tím, kolik do těchto dvou komponent investovat. Teprve když jsou položené základy, měl by investor začít přemýšlet o jednotlivých titulech.
Klienti, přátelé i příbuzní se mě často ptají, jaké akcie koupit. A já, i když se nepovažuji za nového Warrena Buffetta, mám v téhle oblasti spoustu dobrých nápadů. Ale ptát se na jednotlivé akciové tituly není dobrý začátek. Hned vám to vysvětlím.
Vaše rozhodování o penězích je v ideálním případě úlohou typu má dáti – dal. Jde vlastně o optimalizaci bilance vaší domácnosti, takže je třeba zohlednit vaše aktiva, pasiva, příjmy, věk, výdaje a tak dále. Celá úloha se tak velice rychle komplikuje a jejímu řešení se obvykle mohou věnovat jen majetní lidé. Já se raději soustředím na to, jak uvažovat o aktivech, která můžete investovat – o investicích do likvidních finančních instrumentů, jako jsou akcie, pevně úročené cenné papíry apod.
Alfa a beta koktejl
Návratnost investic lze rozdělit na dvě komponenty – alfa a beta. Beta jsou tržní výnosy a alfa ty ostatní. Co jsou to tržní výnosy? Ve své nejčistší formě jsou odvozeny z globálního tržního portfolia, což je portfolio tvořené všemi dostupnými typy aktiv s vahami odpovídajícími tržní hodnotě těchto aktiv, ať už se jedná o akcie, papíry s pevným výnosem, nemovitosti, nebo cokoli jiného. Většina drobných investorů nemůže takové portfolio v praxi nikdy sestavit. Ale i jednodušší heuristické řešení, jako je například mix globálních akcií a papírů s pevným výnosem ve formě ETF, dokáže investorovi nabídnout v zásadě globální tržní portfolio, i když je třeba počítat s jistou odchylkou, která se nazývá tracking error (ve většině případů nepodstatný detail).
A jak vypadá typická alfa komponenta? Jde o investice, které představují výrazný odklon od tržního portfolia. Řekněme, že investujete 10 % svého jmění do firmy Vestas. Pak tedy aktivně sázíte na to, že bude mít Vestas lepší výsledky než tržní portfolio. Sázky na alfu se sice nemusejí omezovat na akcie, ale pro většinu drobných investorů to je přirozená volba.
Jak moc riskovat?
Další otázkou je, jakou část aktiv určených na investice vložit do beta komponenty a jakou do alfy? To závisí na mnoha faktorech, například na vaší toleranci rizika, na vašem věku, příjmech, dalších aktivech apod. Neexistuje jednoduchá odpověď. Já osobně investuji 30 % do alfa subportfolia a 70 % do tržního portfolia.
Z čeho by se mělo tržní portfolio skládat? U většiny drobných investorů by mělo mít rovnovážnou alokaci aktiv s využitím fondů ETF. Na trhu je celá řada příležitostí s nízkým ukazatelem nákladovosti a Saxo nabízí vynikající portfolio s vybalancovanou alokací aktiv sestavené firmou BlackRock, největší investiční manažerskou firmou světa. Já jsem si vytvořil vlastní portfoliový rámec, který optimalizuje 14 druhů aktiv (akcií, vládních dluhopisů, firemních dluhopisů, nemovitostí, komodit apod.) s cílem minimalizovat CVaR (neboli podmíněnou Value at Risk, případně také koncové riziko) s minimálním ročním výnosem 6,5 % a pár dalšími omezeními. Tento rámec navíc využívá i statistickou metodu zvanou blokový bootstrapping, aby nedocházelo ke zkreslení směrem k historickému vzorku. Takto optimalizované portfolio dosáhne postupem času celkového toku výnosů, který vidíte na následujícím obrázku (osa y je logaritmická) a který je zčásti simulovaný a zčásti reálný. Tato strategie má roční Sharpeho koeficient 0,91.
Postřehy k alfa portfoliu
Moje alfa portfolio tvoří 30 akciových titulů a všechny mají zajímavý dlouhodobý potenciál. Konkrétně jsem investoval do zachytávání oxidu uhličitého, polovodičů, sportovního oblečení, palivových článků, editace genomu, internetového obchodování v Asii, cloud computingu, energeticky efektivních tlakových čerpadel, sociálních sítí, těžby mědi, léků na ztrátu sluchu, nákladní dopravy, rostlinných plastů, platforem pro elektronické obchodování, 3D tisku, herního průmyslu, podnikových softwarových aplikací, robotiky a plodnosti.
Tyto alfa sázky považuji za rizikové a vyžaduji od nich vysoký výnosově-rizikový profil. Podle mě jde při investování do akcií o to, dosáhnout u alfa portfolia co nejvyššího růstu. Vaším cílem by mělo být vsadit na některého z budoucích vítězů. Akcie mají být sázkou na budoucnost, inovace a růst produktivity. „Hodnotová“ část investování tak nějak přirozeně vyplývá z globálního tržního portfolia a ukotvuje celé vaše portfolio na bezpečnější hladině, než kdyby šlo o rizikové portfolio složené výhradně z akcií. Drobní investoři mají také často v oblibě dividendy, ale pravdou je, že dividendoví aristokrati (tj. firmy, které průběžně vyplácejí dividendy) mají už celá desetiletí horší výsledky než firemní dluhopisy s vysokým výnosem. Globálně byl index celkového výnosu u těchto vysoce výnosných dluhopisů od srpna 2002 v přepočtu na rok 8,9 %, zatímco dividendoví aristokrati z celého světa se mohli pochlubit jen indexem celkového výnosu 7,8 %.
To jen potvrzuje můj názor, že investování do akcií není o dividendách. To budu raději investovat do firmy, která neustále vyhledává nové příležitosti k růstu a přebytečný výnos investuje právě tam. A na závěr bych rád poznamenal, že pokud pracujete v nějakém odvětví, může se vám jeho znalost hodit při hledání příležitostí pro vaše alfa portfolio.
Dlouhodobá očekávání a rizika
Jaká mám tedy od svého portfolia dlouhodobá očekávání? Tržní portfolio jsem si poskládal tak, aby mi dlouhodobě vynášelo 6,5 % ročně. To jsou má očekávání od bety. Od svého alfa portfolia očekávám 20% roční výnos, což může vypadat jako nehoráznost, ale tady vycházím ze svého vysokého výnosově-rizikového profilu, z pozic postavených primárně na mém přesvědčení, z orientace na oblasti s vysokým růstem a z příležitosti investovat kvůli mému malému základnímu kapitálku do firem s menší tržní kapitalizací. Výsledky alfa sázek je ale nutné neustále kontrolovat, a pokud nenaplňují očekávání, snižovat jejich váhu v portfoliu. Když výnosy svého alfa a beta portfolia vynásobím jejich relativní vahou, dostávám dlouhodobá výnosová očekávání ve výši 10,6 % ročně.
Správně odhadnout, kolik procent investic má tvořit alfa portfolio, není jednoduché. Ale jednoduchou a užitečnou pomůckou je položit si otázku, jakou maximální ztrátu můžete utrpět a jak byste se při takové ztrátě cítili. Moje beta portfolio už zažilo propad o 22 % a u agresivního alfa portfolia z konkrétních akciových titulů může dojít i k propadu o 60 %. Stačí, aby na trzích došlo k takovému obratu, jako když praskla internetová bublina nebo když přišla globální finanční krize. Když to vynásobím relativní vahou alokací, dostanu maximální očekávaný propad zhruba o 33,4 % (v průměru je maximální propad samozřejmě nižší, ale člověk musí počítat i s největší možnou ztrátou). To vcelku odpovídá mé toleranci rizika vzhledem k mým poměrům.
Pokud vám takový propad přijde příliš veliký, měli byste zvážit změnu tržního portfolia tak, aby mělo o něco nižší rizikový profil (řekněme mírně defenzivní), ale zase ne příliš, protože pak už se odkláníte od globálního tržního portfolia, a tím aktivně sázíte na dluhopisy proti akciím. Nebo můžete prostě jen omezit alokační váhu svého alfa portfolia.
Doufám, že jsem vás svým zamyšlením nad investiční strategií trochu inspiroval. Začínat byste měli velkými stavebními kameny a teprve potom, pokud vás láká riziko, postupně budovat alfa komponentu a přemýšlet nad tím, které akciové tituly by se vám do ní hodily.
Autor: Peter Garnry, vedoucí kapitálové strategie Saxo Bank