Data z ČSÚ potvrdila to, co všichni pociťují ve svých peněženkách. Reálná mzda v ČR za druhé čtvrtletí tohoto roku meziročně klesla o 9,8 %. To jednoduše znamená, že inflace je natolik velká, že lidé si za mzdu koupí stále méně a méně.
Spotřebitelská inflace se ve stejném období vyhoupla o 15,8 %, ale mzdy šly nahoru jen o 4,4 %. Průměrná nominální mzda vzrostla na 40 086 korun.
Nezaměstnanost se drží nepatrně nad 3 % a v EU patříme stále na špičku mezi všemi zeměmi. Fakt, že lidé mají práci je hlavní důvod, proč problémy v ekonomice nejsou výrazně hlubší. Ty mohou přijít s tím, jak bude zpomalovat německá ekonomika a průmyslové objednávky od českých dodavatelů. Pokles zakázek se pak projeví i na domácí nezaměstnanosti a delší dobu predikovaný pád ekonomiky dorazí brzy.
Dostat přidáno vs bát se o práci
Mzdy nejspíš nominálně porostou i v dalších měsících, ale už ne tak rychle. Prostor pro neustálé navyšování mezd není nekonečný, ale především obavy o budoucnost budou mít za následek, že Češi si budou chtít udržet práci a nebudou riskovat změnu práce. To bude hrát do karet zaměstnavatelům a ti nepůjdou s platy nahoru tak rychle.
Růst cen je hlavním otazníkem. Vysoká srovnávací základna se do velké míry vyčerpá na přelomu roku, takže v prvním čtvrtletí by domácí zdražování v meziročním vyjádření mělo podstatně zpomalit. To však neznamená, že ceny půjdou dolů, jen se bude zdražovat pomaleji. Do celé situace však kdykoli mohou přijít problémy na trhu s energiemi, a především s jejich cenami. To je ovšem proměnná, kterou nyní nedokáže nikdo odhadnout.
