Stávající nastavení měnové politiky, tedy úrokových sazeb, odpovídá aktuálním potřebám české ekonomiky a příštím krokem bude s největší pravděpodobností zvýšení sazeb. Shodla se na tom bankovní rada na svém jednání ve čtvrtek 4. února. Riziko deflace, tedy poklesu cen, a pravděpodobnost využití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence, se podle rady snížilo. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 4. února. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.
Zároveň na jednání zaznělo, že při zpřísňování měnové politiky je zapotřebí postupovat opatrně. Členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub konstatovali, že část zpřísňování měnových podmínek předpokládaného prognózou již učinilo nedávné posílení kurzu koruny a zvýšení dlouhodobějších úrokových sazeb. Dále uvedli, že možnost zahájení normalizace úrokových sazeb ještě v letošním roce je reálná. Současně ale také vyslovili obavy z chyby v podobě předčasného zpřísňování měnové politiky.
ČNB minulý týden představila také novou prognózu. S ní je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. „Pokud bude vývoj podle našich předpokladů, pak někdy kolem poloviny roku by se situace mohla zlepšit. Pak čekáme, že bude prostor pro nějaké postupné kroky ve směru normalizace úrokových sazeb,“ uvedl ve čtvrtek guvernér ČNB Jiří Rusnok.
ČNB v nové prognóze letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok s růstem o 3,8 procenta. Bankovní rada podle záznamu na svém jednání ocenila odolnost domácího průmyslu během druhé vlny pandemie. „Relativně vysoký podíl průmyslu na domácí přidané hodnotě v současné situaci představuje komparativní výhodu České republiky,“ uvádí záznam.
ČNB dnes také vydala první Zprávu o měnové politice. Ta nahrazuje dosavadní Zprávu o inflaci, která byla publikována od roku 1998. Nově koncipovaná zpráva podle banky upouští od podrobného faktografického popisu minulého hospodářského a měnového vývoje a zaměřuje se na klíčová ekonomická témata, která mají dominantní vliv na budoucí vývoj našeho hospodářství, inflace a tím i na nastavení měnové politiky.
Zdroj: ČTK
