Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu světové ekonomiky na letošní rok na 2,7 procenta, zatímco v březnu čekala o desetinu procentního bodu pomalejší růst. Tempo růstu ale bude nejnižší od globální finanční krize v letech 2008-2009, s výjimkou pandemií zasaženého roku 2020. Příští rok tempo růstu zrychlí jen mírně, protože se plně projeví efekt zvyšování úrokových sazeb, který zmírní příznivý vliv nižší inflace.
Naplnění očekávání
V příštím roce hrubý domácí produkt (HDP) podle aktualizovaného výhledu vzroste o 2,9 procenta, což je stejné tempo, jaké OECD očekávala v březnové prognóze. Dopad zvyšování úrokových sazeb hlavními centrálními bankami za poslední rok stále více snižuje soukromé investice, v čele s realitním trhem.
Hlavní úroková sazba americké centrální banky (Fed) by měla brzy dosáhnout maxima na úrovni 5,25 až 5,50 procenta, domnívá se OECD. V druhé polovině příštího roku pak čeká mírně snížení úroků. V eurozóně by Evropská centrální banka (ECB) měla podle OECD pokračovat ve zvyšování úroků vzhledem ke stále vysoké jádrové inflaci. Na vrchol se úroková sazba zřejmě dostane ve třetím čtvrtletí a ECB by pak měla nechat hlavní úrokovou sazbu až do konce roku 2024 na úrovni 4,25 procenta.
Světové ekonomiky
Americká ekonomika letos vykáže růst o 1,6 procenta, příští rok pak tempo růstu zpomalí na jedno procento. Důvodem bude zpožděný dopad zvyšování úrokových sazeb. Čínská ekonomika za pomoci ukončení restrikcí spojených s pandemií nemoci covid-19 letos poroste tempem 5,4 procenta, příští rok zpomalí na 5,1 procenta.
Eurozóně pak OECD předpovídá na letošní rok vzestup o 0,9 procenta. Díky odeznívání šoku z vysokých cen energií v Evropě by pak příští rok měla ekonomika zrychlit růst na 1,5 procenta.
Zdroj: ČTK
