Když se kurs ruského rublu bezprostředně po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu propadl až k úrovni 140 rublů za dolar, vypadalo to, že ruská měna je blízko svého kolapsu. Jenže rubl se nejen vzpamatoval, ale dokázal vystoupat na silnější hodnoty než před zahájením vojenské agrese.
Rubl se v pátek na moskevské burze obchodoval v kursu 61,10 rublů za euro a 59,02 rublů za dolar. Silnější byl rubl jen v červnu 2015. Jenže nejde o výraz zájmu zahraničních investorů o ruskou měnu, nýbrž o výsledek restrikcí, které byly na obchodování s rublem zavedeny bezprostředně po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Umělá poptávka po rublu
Ruské firmy, které obchodují se zahraničím, musí utrženou zahraničí měnu převádět na rubly a úřady značně omezují nákup zahraničních měn. Poptávka po rublu je tak de facto stimulována uměle. Rublu také hraje do karet požadavek Kremlu, aby zahraniční odběratelé ruského plynu, kteří sídlí v oficiálně vůči Rusku nepřátelských zemích, kupovali tuto komoditu za rubly.
Podmínky Kremlu
Přestože Evropská unie obecně takové transakce v rámci protiruských sankcí neumožňuje, některé země získaly výjimku. A tak si už 54 klientů původem z EU otevřelo účet u ruské Gazprombanky, aby podmínky Kremlu splnili.
