Ruská invaze na Ukrajinu s největší pravděpodobností vyžene inflaci v Evropské unii a eurozóně na nová maxima. Jenže s tím také současně roste riziko, že evropská ekonomika ztratí dech. Objevují se tedy úvahy, že by zpřísňování měnové politiky mělo probíhat pomaleji.
S tím, jak inflace v eurozóně v posledních měsících stále zrychluje, se trhy začaly připravovat na zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky. První krok v podobě ukončení nákupů dluhopisů měl přijít na měnověpolitickém zasedání ECB 10. března.
Agentura Reuters ale přišla s tvrzením, že šest zdrojů zevnitř ECB si dovede představit i rychlejší postup v boji proti inflaci, a to včetně zvyšování úrokových sazeb už letos na jaře. Naproti tomu ale stojí hlasy, které takové spekulace považují za předčasné.
Mezi zastánce mírnějšího postupu proti inflaci patří dlouhodobě také prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Podle zdrojů, na něž Reuters odkazuje, klíčová bitva na půdě ECB bude probíhat o to, jak dlouhé rozmezí by mělo nastat mezi ukončením nákupů dluhopisů a prvním zvýšením úrokových sazeb. Konec kvantitativního uvolňování by prý mohl přijít klidně až ve třetím čtvrtletí.