Ryanair dneska patří mezi úplně nejviditelnější firmy evropské dopravy. Zároveň patří mezi ty, co v lidech vyvolávají extrémně protichůdné emoce. Na jedné straně nabízí letenky za ceny, co ještě před 10 lety byly nemyslitelné. Letenky do exotické destinace stojí kolikrát stejně jako večeře v dražší restauraci. Jenže na druhé straně je tenhle dopravce symbolem tvrdého a často až bezohledného přístupu k zákazníkům, regulátorům, a vlastně i vlastním zaměstnancům. A nedávná pokuta v Itálii je jen jedním z mnoha podobných případů. Ryanair rozhodně nemá dobrou pověst a v dnešním článku se podíváme blíž na to, jak k tomuhle došlo.
Obsah článku:
- Počátek Ryanair byl slibný – Příběh Tonyho Ryana z Irska
- Přichází Michael O’Leary – Trump mezi dopravci
- Ryanair má strašnou pověst – A může si za to sám
- Španělsko byla první zemí, které přetekla trpělivost s Ryanair
- Evropské země už se neostýchají – Sází Ryanair jednu pokutu za druhou
- Pokuty jsou k ničemu, když má Ryanair stále zákazníky
- Ryanair plánuje další flotily – Ale jednou bude stejně muset změnit přístup
Počátek Ryanair byl slibný – Příběh Tonyho Ryana z Irska
Kořeny téhle firmy sahají do roku 1984. Tehdy irský podnikatel Tony Ryan spolu s Christopherem Ryanem a Liamem Lonerganem založil společnost původně nazvanou Danren Enterprises. O rok později se přejmenovala na Ryanair. Firma začala létat mezi irským Waterfordem a londýnským Gatwickem s jedním malým letadlem.
V prvních letech Ryanair rozhodně nepřipomínal dnešní mašinu na peníze. Firma se tehdy snažila konkurovat klasickým aerolinkám. Nabízela relativně plnohodnotný servis. Velmi rychle se ale dostala do ztrát. Ty ji na přelomu osmdesátých a devadesátých let přivedly vlastně skoro až na hranici krachu.
Zlom přišel ve chvíli, kdy byl Tony Ryanem pověřen tehdejší finanční ředitel Michael O’Leary. Ten měl firmu buď radikálně změnit, nebo ji rovnou připravit na zavření. O’Leary se tehdy inspiroval americkým Southwest Airlines. Rozhodl se jít cestou extrémně nízkonákladového dopravce bez jakýchkoli zbytečných služeb navíc.
Přichází Michael O’Leary – Trump mezi dopravci
Od poloviny devadesátých let se Ryanair začal rychle měnit. Šel tvrdě po objemu. Zaměřil se na maximální využití letadel. Současně brutálně škrtal náklady. To znamenalo jednotnou flotilu Boeingů 737. Znamenalo to také létání hlavně na menší a levnější letiště. Přibyly rychlé obrátky letadel na zemi. Postupně se zpoplatňovalo všechno, co nebylo nutné k samotnému přesunu člověka z bodu A do bodu B.
Právě tehdy se začal rodit model, co Ryanair definuje dodnes. Základní cena letenky je extrémně nízká. K tomu se přidává široká nabídka poplatků. Týkají se zavazadel, výběru sedadla, priority boardingu nebo třeba změny jména na letence. Firmě to umožňuje vydělávat obrovské peníze na takzvaných doplňkových službách.
Michael O’Leary se postupně stal nejen výkonným ředitelem. Stal se i hodně výraznou veřejnou tváří firmy. Jeho styl řízení i komunikace je dlouhodobě konfrontační a provokativní. Je to takový Trump mezi leteckými dopravci. A samozřejmě to funguje. Dnešní doba nahrává autoritářskému přístupu. A ten O’Leary rozhodně má. Často je otevřeně pohrdavý vůči regulátorům, odborům i nespokojeným zákazníkům. Tenhle přístup pochopitelně přitahuje média a O’Leary se řídí zásadou, že i špatná reklama je reklama.
Mohlo by se Vám líbit: TOP 5 obranných titulů 2026: geopolitika jako motor zisků
Ryanair má strašnou pověst – A může si za to sám
Jednou z nejkritizovanějších oblastí chování Ryanairu je dlouhodobě přístup k zavazadlům. Firma nastavila extrémně přísná pravidla na rozměry i hmotnost příručních a odbavených kufrů. Kontroly často probíhají tvrdě a bez tolerance. V praxi to znamená okamžité a vysoké doplatky i za minimální překročení limitů.
Spousta cestujících popisuje situace, kdy byli donuceni zaplatit desítky eur navíc přímo u gate. Stačil rozdíl několika centimetrů. Někdy šlo jen o kolečka na kufru. Tyhle zkušenosti se masově šíří na sociálních sítích i spotřebitelských fórech. Ryanair je tam často označován za firmu, co svůj byznys staví hlavně na penalizaci zákazníků.
Opakovaně se také objevují informace o tom, že personál na letištích je pod tlakem interních cílů a různých motivací. Ty mají zajistit, aby se poplatky za zavazadla skutečně vybíraly. To pak vede k napjatým a konfliktním situacím mezi zaměstnanci a cestujícími.
Španělsko byla první zemí, které přetekla trpělivost s Ryanair
Tyhle praktiky logicky přitahují pozornost regulačních úřadů. Ryanair se v posledních letech stal jednou z aerolinek, co dostávají pokuty nejčastěji. Sankce se týkají jak zavazadel, tak transparentnosti cen. Často jde také o způsob prodeje letenek.
Třeba v roce 2024 udělily španělské úřady několika aerolinkám pokuty – v celkové výši 179 milionů eur. Šlo přitom hlavně o porušování práv obyčejných zákazníků. Třeba to, jaké poplatky za příruční zavazadla a další služby si tyhle firmy účtovaly. A hádejte, komu připadla největší část pokuty, přes 100 milionů eur. Samozřejmě Ryanair.
Čtěte více: ePojisteni.cz
Evropské země už se neostýchají – Sází Ryanair jednu pokutu za druhou
Ještě tvrdší zásah přišel v Itálii v roce 2025. Antimonopolní úřad AGCM tehdy uložil Ryanairu pokutu kolem 255 milionů eur. Důvodem bylo zneužití dominantního postavení vůči cestovním kancelářím a online prodejcům letenek. Ty firma systematicky omezovala. Cílem bylo tlačit zákazníky k nákupu přímo přes vlastní web.
Ryanair se proti téhle pokutě ihned odvolal. Označil rozhodnutí regulátora za právně chybné a politicky motivované, což je v dnešní době docela účinné. A je to přístup, co firma používá dlouhodobě. V tom se učí právě od Trumpa. Ví, že soudy se potáhnou roky, a mezitím se na vše zapomene.
Pokuty jsou k ničemu, když má Ryanair stále zákazníky
Z ekonomického pohledu je ale klíčové, že ani takhle vysoké pokuty Ryanairu zatím moc neublížily. Firma pořád obsluhuje obrovské množství cestujících. Její ziskovost zůstává velmi vysoká ve srovnání s většinou evropských aerolinek. Až se tomu nechce věřit, když právě obyčejní zákazníci si na Ryanair nejvíc stěžují. Jenže ty nízké ceny! A tak se Ryanairu pořád nadprůměrně daří.
V roce 2025 Ryanair vykázal čistý zisk zhruba 1,6 miliardy eur. To sice znamenalo meziroční pokles asi o 16 procent, ale stejně to znamená, že obsloužili 200 milionů cestujících. Díky tomu se z Ryanair stala opět největší aerolinkou v Evropě (vztaženo na počty pasažérů).
V průběhu roku 2025 navíc Ryanair oznámil velmi silné výsledky v první části dalšího fiskálního roku. Zisk za prvních šest měsíců přesáhl 2,5 miliardy eur. Firma to prezentovala jako jasný důkaz, že tenhle tvrdý model funguje i navzdory regulacím.
Zajímavé je, že reputační škody způsobené opakovanými kauzami se zatím výrazně neprojevují v poptávce. Velká část zákazníků je ochotna nepříjemný servis tolerovat. Důvodem je extrémně nízká cena. Platí to hlavně v době, kdy je cestování obecně drahé.
Ryanair dneska taky těží z toho, že jeho obchodní model je relativně odolný vůči krizím. Nízkonákladové cestování se většinou zotavuje rychleji než prémiové segmenty. Bylo to vidět po pandemii. Ukázalo se to i během energetické krize. A Ryanair se navíc daří dobře snižovat své náklady.
Ryanair plánuje další flotily – Ale jednou bude stejně muset změnit přístup
Do budoucna má firma hodně ambiciózní plány. Počítají s dalším růstem flotily. Klíčové jsou pokračující dodávky letadel Boeing 737 MAX. A cílem je dostat se až na 300 milionů přepravených cestujících ročně během příští dekády.
Zároveň je ale čím dál jasnější, že tlak regulačních úřadů poroste. Týká se férovějšího zacházení se zákazníky i partnery. Ryanair tak bude muset balancovat mezi udržením extrémně tvrdého přístupu a rizikem dalších obřích pokut.
Příběh Ryanairu je tak dneska ukázkou toho, jak může být jedna firma zároveň ekonomicky mimořádně úspěšná a společensky extrémně kontroverzní. Zároveň ukazuje, že i v dnešní Evropě pořád existuje prostor pro byznys, co jede na hraně pravidel. Klíčem je nabídnout cenu, na co konkurence dlouhodobě nedokáže reagovat.
Nenechte si ujít: MadisonSix
