Otevřít si vlastní lékařskou ordinaci dnes znamená investici v řádu milionů korun. Zatímco před třiceti lety lékařům často stačilo základní vybavení a vhodné prostory, dnes musí přemýšlet také o drahých technologiích, zaměstnancích nebo ekonomické návratnosti celého podnikání. Proměnu českého soukromého zdravotnictví dlouhodobě sleduje Petr Harcuba, jednatel společnosti EkoRent, která se specializuje na financování lékařských ordinací a od roku 2021 patří do portfolia Banky CREDITAS. Harcuba ve společnosti působí už od roku 1994 a stál také za jejím zaměřením na financování stomatologie. EkoRent dnes podporuje lékaře napříč zdravotnickými obory a jen v roce 2025 uzavřel 473 smluv v hodnotě přesahující 723 milionů korun.
Ve společnosti EkoRent působíte už od roku 1994, takže jste měl možnost sledovat proměnu českého soukromého zdravotnictví prakticky od jeho začátků. Když dnes za Vámi přijde mladý lékař, který si chce otevřít vlastní ordinaci, v čem je jeho situace nejvíce odlišná od té, kterou řešili lékaři před třiceti lety?
Před třiceti lety se soukromé zdravotnictví teprve vytvářelo. Lékaři přecházeli ze státních zařízení do vlastních ordinací a často začínali s poměrně skromným vybavením. Důležité bylo získat prostory, základní přístroje a postupně si vybudovat pacientskou základnu. Dnes je situace úplně jiná. Mladý lékař musí od začátku přemýšlet nejen o odborné stránce své práce, ale také o ekonomice celé ordinace.
Vstupní investice jsou výrazně vyšší, technologie jsou náročnější a větší důraz se klade na organizaci provozu. Lékař navíc potřebuje zaměstnance, informační systémy a často i vlastní nebo dlouhodobě pronajaté prostory. Na druhou stranu má dnes mnohem více možností, jak své podnikání financovat. Za těch více než třicet let vidím ještě jednu podstatnou změnu. Lékaři stále častěji přistupují k ordinaci jako k dlouhodobému projektu, který chtějí rozvíjet a postupně modernizovat. A právě s tím jim pomáháme.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Miroslavem Novákem
S tím souvisí i samotná finanční náročnost podnikání ve zdravotnictví. Kolik dnes vlastně stojí vybudovat moderní ordinaci, například stomatologickou, od úplného začátku? A které položky bývají pro začínající lékaře největším překvapením?
U stomatologické ordinace se dnes bavíme o investici v řádu několika milionů korun. Hodně záleží na tom, zda lékař přebírá hotové prostory, nebo buduje ordinaci úplně od začátku. Rozhoduje také rozsah vybavení. Jiná bude investice do jednoho stomatologického křesla se základní diagnostikou, jiná do pracoviště s vlastní 3D diagnostikou nebo dalšími specializovanými technologiemi.
Lékaři většinou dobře vědí, kolik stojí přístroje, které chtějí používat. Často ale podcení související náklady. Úpravy prostor, rozvody, sterilizaci, software nebo vybavení pro zaměstnance. A pak jsou tu provozní výdaje, které vznikají ještě předtím, než ordinace začne naplno vydělávat. Proto s klienty řešíme nejen samotný přístroj, ale také financování rekonstrukce, vybavení nebo nemovitosti. Důležité je, aby lékaři po otevření ordinace zůstaly peníze i na její běžný provoz.
Z Vašich výsledků za rok 2025 vyplývá, že jste uzavřeli 473 smluv za více než 723 milionů korun. Počet smluv se přitom výrazně nezměnil, ale jejich průměrná hodnota vzrostla. Znamená to, že lékaři dnes investují odvážněji, nebo jsou jejich investice jednoduše stále dražší?
Je to kombinace obojího. Technologie i stavební práce zdražily, ale současně vidíme, že lékaři investují do větších projektů. Dříve za námi častěji přicházeli s požadavkem na financování jednoho přístroje. Dnes řešíme také odkupy ordinací, rekonstrukce nebo pořízení vlastní nemovitosti. Lékař zkrátka nechce investovat jen do dalšího vybavení, ale do budoucnosti své praxe.
Je to dobře vidět na našich výsledcích. Zatímco objem financování zdravotnických přístrojů se pohybuje kolem 340 milionů korun ročně, financování odkupů ordinací se loni téměř ztrojnásobilo na 100 milionů korun. U nemovitostí a rekonstrukcí jsme zaznamenali růst ze 67 na 105 milionů. Průměrná hodnota jedné smlouvy tak přesáhla 1,5 milionu korun.
Nevnímal bych to tedy jako nějaké bezhlavé zadlužování. Lékaři se více pouštějí do investic, které jim mají zajistit fungování ordinace na dalších deset nebo dvacet let. A samozřejmě je důležité, aby takové investice odpovídaly jejich ekonomickým možnostem.
Výrazně Vám roste také financování odkupů již fungujících ordinací. Je tedy dnes pro mladého lékaře ekonomicky výhodnější převzít zavedenou praxi po starším kolegovi, nebo si vybudovat úplně novou? A podle čeho by se měl při takovém rozhodování řídit?
Převzetí zavedené ordinace má jednu velkou výhodu. Lékař obvykle získává fungující pracoviště, pacienty, zaměstnance a určitou představu o budoucích příjmech. Nemusí začínat úplně od nuly. Proto také vidíme, že zájem o financování odkupů roste. Jen za loňský rok jsme na tyto účely poskytli úvěry v objemu 100 milionů korun, zatímco o rok dříve to bylo 34 milionů.
Neznamená to ale, že převzetí je vždy výhodnější. Je potřeba vědět, v jakém stavu jsou přístroje, jaké jsou náklady na provoz a zda ordinace nepotřebuje zásadní modernizaci. Důležité jsou smlouvy se zdravotními pojišťovnami, nájemní vztahy nebo možnost pokračovat v daném místě. Samotný počet pacientů ještě nevypovídá o ekonomické hodnotě praxe.
Založení nové ordinace zase umožňuje vybudovat pracoviště přesně podle vlastních představ, ale znamená větší nejistotu v prvních letech. Mladému lékaři bych proto doporučil, aby se při rozhodování nedíval jen na pořizovací cenu. Podstatné je, co za své peníze skutečně získává a kolik ho bude provoz stát v dalších letech.
Představme si mladého lékaře, který má několik let praxe, dobré odborné výsledky, ale prakticky žádný vlastní kapitál. Má dnes reálnou šanci získat několikamilionové financování na vlastní ordinaci, nebo je podnikání ve zdravotnictví stále spíše příležitostí pro ty, kteří už mají určité finanční zázemí?
Určitě má šanci. Právě začínající lékaři patří mezi klienty, kterým se dlouhodobě věnujeme. Mají kvalitní vzdělání, několik let odborné praxe a jasnou představu o tom, jak chtějí ordinaci provozovat. Chybí jim ale podnikatelská historie, kterou běžně požadují banky. A samozřejmě jim schází několik milionů korun vlastních úspor.
Při posuzování financování nás zajímá také odbornost a zkušenosti lékaře, jeho záměr, předpokládané příjmy a celková ekonomika projektu. Jinak budeme posuzovat převzetí fungující ordinace a jinak budování nového pracoviště.
V některých případech dokážeme financovat i celou pořizovací cenu investice. Neznamená to ale, že lékař žádné vlastní prostředky nepotřebuje. Musí počítat s běžným provozem ordinace a mít určitou finanční rezervu. Naším cílem není klienta maximálně zadlužit, ale umožnit mu začít podnikat tak, aby byl schopen své závazky dlouhodobě splácet.
Čtěte také: Máte na účtu volných 100 000 Kč? Tři cesty, jak je letos ochránit
Uvádíte, že v některých případech dokážete financovat až 100 procent pořizovací ceny. Z pohledu běžného investora nebo bankéře to může znít poměrně rizikově. Čím si vysvětlujete, že si právě u lékařů můžete dovolit takový přístup? Jsou z Vaší zkušenosti skutečně spolehlivějšími dlužníky než podnikatelé v jiných odvětvích?
Zdravotnictví má proti řadě jiných oborů určité výhody. Poptávka po zdravotní péči je dlouhodobá a v mnoha odbornostech převyšuje dostupné kapacity. Lékař navíc vstupuje do podnikání s kvalifikací, kterou získával řadu let. To jsou faktory, které při financování hrají důležitou roli.
Samozřejmě to ale neznamená, že každý lékař automaticky dostane úvěr na celou investici. Posuzujeme konkrétní projekt, jeho ekonomiku i schopnost splácet. Díky tomu, že se financování zdravotníků věnujeme přes třicet let, dokážeme mnohem lépe rozlišit, jaké náklady a příjmy lze u jednotlivých typů ordinací očekávat.
Znalost oboru je pro nás zásadní. Když financujete například stomatologické vybavení nebo převzetí ordinace, musíte rozumět tomu, jak dané pracoviště funguje. Jinak se na riziko dívá instituce, která financuje široké spektrum podnikatelů, a jinak společnost, která se na zdravotnictví dlouhodobě specializuje.
Přesto se jistě setkáváte i s projekty, které na první pohled vypadají zajímavě, ale ekonomicky nedávají smysl. Co je pro Vás při posuzování financování ordinace největším varovným signálem? A stává se, že musíte lékaři jeho podnikatelský sen rozmluvit?
Největší problém nastává ve chvíli, kdy lékař podcení, kolik peněz bude potřebovat na běžný provoz. Má velmi dobře připravenou odbornou stránku projektu, vybrané přístroje, prostory, ale už méně promyšlené, z čeho bude platit zaměstnance, nájem nebo splátky v prvních měsících. A právě začátek podnikání může být finančně nejnáročnější.
Díváme se také na to, zda rozsah investice odpovídá reálnému využití ordinace. Nemá smysl pořizovat velmi drahé technologie, pokud pro ně lékař nebude mít dostatek pacientů nebo je nebude schopen pravidelně využívat.
Pokud v projektu vidíme rizika, chceme je s klientem otevřeně probrat. Někdy může být rozumnější investici rozdělit do několika etap nebo začít s menším rozsahem vybavení. Financování má lékaři pomoci vybudovat úspěšnou praxi, nikoliv ho dostat do situace, kdy bude pracovat především na splácení úvěru.
Pojďme se podívat také na druhou stranu rovnice, tedy na samotné příjmy. Jak ekonomicky výnosné je dnes provozování vlastní lékařské ordinace? Existují podle Vašich zkušeností výrazné rozdíly mezi jednotlivými odbornostmi a může si například úspěšný stomatolog vydělat násobně více než praktický lékař?
Rozdíly mezi jednotlivými odbornostmi určitě existují, ale nebylo by správné porovnávat pouze jejich příjmy. Například stomatologická ordinace může dosahovat vysokých tržeb, současně ale potřebuje velmi nákladné vybavení, drahé materiály a často také větší tým zaměstnanců. Praktický lékař má zase jinou strukturu příjmů i nákladů. Výnosnost ordinace proto nelze posuzovat jen podle toho, kolik peněz měsíčně přijde na účet.
Důležité je, kolik prostředků po zaplacení všech nákladů skutečně zbývá. Z naší zkušenosti také vidíme, že velmi záleží na organizaci práce. Dvě ordinace ve stejné odbornosti mohou mít výrazně odlišné hospodářské výsledky. Rozhoduje počet pacientů, rozsah poskytované péče, personální obsazení nebo to, jak efektivně lékař využívá své vybavení.
Vlastní ordinace může lékaři nabídnout velmi dobré profesní i ekonomické zázemí, ale podnikání přináší i odpovědnost. Lékař už není jen odborníkem, musí se starat také o zaměstnance, investice a každodenní fungování celého pracoviště.
Do ekonomiky ordinací významně vstupují také zdravotní pojišťovny a úhrady za poskytovanou péči. Nakolik jsou dnes soukromí lékaři závislí na veřejném zdravotním pojištění a nakolik na přímých platbách pacientů? A nemůže rostoucí tlak na ekonomickou návratnost ordinací postupně vést k tomu, že některé zdravotní služby budou dostupnější především lidem s vyššími příjmy?
Záleží především na odbornosti a rozsahu poskytované péče. U praktických lékařů tvoří úhrady zdravotních pojišťoven zásadní část příjmů, zatímco například ve stomatologii nebo některých specializovaných ambulancích mohou mít větší význam také přímé platby pacientů. Pro financování ordinace je podstatné, aby její příjmy byly dlouhodobě předvídatelné.
Otázka dostupnosti péče je ale širší. Pokud se zvyšují náklady na vybavení, zaměstnance a provoz, musí na to ordinace nějak reagovat. Ne všechny nové technologie nebo náročnější výkony se přitom promítnou do úhrad od pojišťoven. To může vytvářet tlak na rozšiřování placených služeb.
Nemyslím si ale, že řešením je zastavit investice do zdravotnictví. Právě modernější vybavení může zrychlit diagnostiku, zlepšit organizaci práce a umožnit ošetřit více pacientů. Důležité je, aby systém úhrad i podmínky pro provoz ordinací umožňovaly lékařům dlouhodobě fungovat. Samotné financování přístrojů problém dostupnosti péče nevyřeší, ale může pomoci odstranit jednu z překážek jejího rozvoje.
Nenechte si ujít: [TOP 10] „Nudné“ české firmy, které v tichosti ovládly svět
Právě dostupnost péče se výrazně liší podle regionů. V Praze nebo Brně může mít ordinace větší prostor pro dražší zákroky, zatímco v menších městech je situace odlišná. Je tedy dnes z čistě podnikatelského hlediska výhodnější otevřít ordinaci ve velkém městě, i když je tam silnější konkurence? Nebo mohou být ekonomicky zajímavé právě regiony, kde lékaři chybějí?
Určitě bych neřekl, že nejvýhodnější je automaticky Praha nebo Brno. Velká města nabízejí širší pacientskou základnu a v některých odbornostech také větší poptávku po specializovaných výkonech. Na druhou stranu jsou tam vyšší náklady na prostory, zaměstnance a často také silnější konkurence.
V menších městech může být situace opačná. Pokud tam chybí praktický lékař, stomatolog nebo pediatr, může nová ordinace poměrně rychle disponovat dostatkem pacientů. Z ekonomického hlediska je přitom důležité nejen to, kolik pacientů lékař získá, ale také zda dokáže udržet přiměřené provozní náklady.
Při financování proto posuzujeme konkrétní lokalitu a její potřeby, nikoliv pouze velikost města. Lékař, který převezme zavedenou ordinaci v regionu, může mít velmi dobrou výchozí pozici. Samozřejmě musí vědět, jaká je tam poptávka po jeho odbornosti, zda sežene zaměstnance a jaké budou podmínky provozu. Nedostatek lékařů je vážným problémem českého zdravotnictví, ale současně vytváří prostor pro mladší generaci, která chce začít podnikat.
Velkým tématem jsou také moderní technologie. Zejména stomatologové investují do digitálních přístrojů, pokročilé diagnostiky nebo automatizace. Dokážou se takové investice ordinacím skutečně vrátit, nebo se lékaři někdy dostávají do situace, kdy musejí neustále pořizovat dražší vybavení, aby vůbec udrželi krok s konkurencí?
Technologie se ve zdravotnictví mění velmi rychle a je přirozené, že lékaři chtějí pracovat s moderním vybavením. Ne každá novinka ale automaticky znamená ekonomicky výhodnou investici. Záleží na tom, jak ji lékař využije v každodenní praxi.
Například digitální diagnostika může zkrátit dobu vyšetření, zpřesnit výsledky nebo omezit potřebu některé úkony zajišťovat externě. To už může mít přímý dopad na hospodaření ordinace. Pokud ale lékař pořídí technologii za několik milionů korun a využije ji jen několikrát týdně, návratnost může být podstatně delší, než původně očekával.
Financování zdravotnických přístrojů je stále největší částí našeho podnikání. Loni jsme na ně poskytli přibližně 340 milionů korun. Pracujeme přitom s lékaři napříč odbornostmi, nejen se stomatology. Modernizace se týká také diagnostických pracovišť, gynekologie, oftalmologie nebo dalších ambulantních oborů. Podstatné je, aby nová technika přinesla skutečné zlepšení péče a zároveň ekonomicky dávala smysl. Lékař nemusí mít za každou cenu nejdražší přístroj na trhu.
Vedle technologií ale rostou také náklady na zaměstnance, energie a samotný provoz. Jak se podle Vás v posledních letech změnila finanční odolnost českých ordinací? Jsou dnes lékaři schopni lépe plánovat své hospodaření, nebo se i ve zdravotnictví stále častěji setkáváte s problémy, které známe z běžného podnikatelského prostředí?
Zdravotnictví není vůči rostoucím nákladům imunní. Lékaři musí řešit mzdy zaměstnanců, ceny energií, nájemného, zdravotnického materiálu i servis přístrojů. U některých ordinací přitom není jednoduché zvýšené náklady promítnout do příjmů, protože významnou část úhrad určují zdravotní pojišťovny.
Vnímám ale, že lékaři se ekonomice svých praxí věnují mnohem více než dříve. Zajímají se o dlouhodobé financování, plánují rekonstrukce a uvažují o vlastních nemovitostech. Právě pořízení vlastních prostor může být jednou z cest, jak získat větší kontrolu nad budoucími náklady.
Za důležité považuji také správné načasování investic. Ordinace nemusí mít všechno nové během jediného roku. Pokud lékař plánuje rozvoj postupně a ponechává si rezervu na provoz, dokáže se lépe vyrovnat i s nečekanými výdaji. Z tohoto pohledu se podnikání ve zdravotnictví čím dál více podobá jiným oborům. Samotná odbornost lékaře totiž nestačí, pokud ordinace nemá zdravé hospodaření.
Mohlo by Vás zajímat: Rozhovor s Karlem Oblukem o Angel investování
V zahraničí je poměrně běžné, že se jednotlivé ordinace spojují do větších zdravotnických skupin a řetězců. Podobný vývoj postupně sledujeme i v Česku. Myslíte si, že samostatné ordinace budou v budoucnu stále schopné konkurovat velkým zdravotnickým společnostem? Nebo nás čeká období konsolidace, kdy se z lékařské péče stane ještě výraznější investiční byznys?
Určité spojování ordinací a vznik větších zdravotnických skupin budou podle mě pokračovat. Dává to ekonomický smysl zejména tam, kde je možné sdílet drahé přístroje, administrativu, zaměstnance nebo některé provozní náklady. Velká zdravotnická zařízení mají v tomto ohledu nespornou výhodu.
Neznamená to ale konec samostatných ordinací. Především v ambulantní péči má osobní vztah mezi lékařem a pacientem velkou hodnotu. Řada pacientů chce chodit dlouhodobě ke stejnému lékaři, a právě menší pracoviště jim to mohou nabídnout. Samostatná ordinace může být ekonomicky velmi dobře fungujícím byznysem, pokud má dostatek pacientů, kvalitní tým a rozumně nastavené náklady.
Velkou roli podle mě sehraje generační obměna. Část starších lékařů své ordinace prodá mladším kolegům, některé praxe se stanou součástí větších skupin. Oba modely mohou fungovat vedle sebe. My financujeme především konkrétní projekty lékařů a jejich další rozvoj. Pro budoucnost českého zdravotnictví bude důležité, aby mladá generace měla reálnou možnost samostatně podnikat a aby převzetí ordinace nebylo dostupné jen těm, kteří mají dostatek vlastního kapitálu.
Váš vlastní byznys se ostatně také postupně proměňuje. Po spojení s Bankou CREDITAS a rozšíření aktivit do dalších zdravotnických oborů jste letos oznámili také zapojení do financování investic rodinných podniků. Znamená to, že už začínáte narážet na hranice růstu ve zdravotnictví a hledáte nové příležitosti, nebo jde o přirozené rozšíření Vaší dosavadní strategie?
Hranice růstu ve zdravotnictví určitě nevnímáme jako vyčerpané. Naopak.
Věnujeme se lékařům napříč zdravotnickými odbornostmi a poskytujeme úvěry na odkupy ordinací, rekonstrukce, nemovitosti, zdravotnickou techniku i automobily. Máme za sebou více než třicet let zkušeností a zázemí Banky CREDITAS.
Rozšíření aktivit směrem k rodinným podnikům vnímám jako využití zkušeností, které jsme ve financování menších podnikatelských projektů získali. Rodinné firmy se při investicích často potýkají s podobnými otázkami jako lékaři. Potřebují pořídit nové technologie, rozšířit provoz nebo financovat vlastní nemovitost, ale současně si musejí zachovat zdravé hospodaření. Naše hlavní specializace na zdravotnictví tím ovšem nezaniká.
Na závěr bych se rád vrátil k českému zdravotnictví jako celku. Když se podíváte pět nebo deset let dopředu, co podle Vás nejvíce promění ekonomiku soukromých ordinací? Bude to generační obměna lékařů, technologický pokrok, rostoucí náklady, nebo příchod velkých investorů? A jste v tomto ohledu spíše optimista?
Myslím, že největší změnu přinese generační obměna lékařů. V příštích letech bude velké množství ordinací potřebovat nové provozovatele. Mladší generace přitom přichází s jinými představami o organizaci práce, využívání technologií i rovnováze mezi profesním a osobním životem. To se promítne také do ekonomiky ordinací.
Druhým velkým tématem budou technologie. Digitalizace, moderní diagnostika nebo využití umělé inteligence mohou lékařům ušetřit čas a zlepšit péči o pacienty. Samy o sobě ale nestačí. České zdravotnictví podle mě nepotřebuje pouze stále dražší přístroje. Potřebuje je také správně využívat, lépe organizovat práci a umožnit lékařům věnovat co nejvíce času pacientům.
Jsem spíše optimista. Za více než třicet let jsem viděl, jak se české soukromé zdravotnictví vyvíjelo a kolik kvalitních ordinací u nás vzniklo. Zájem mladých lékařů o vlastní praxi nezmizel. Naší zkušeností je, že pokud dostanou možnost své plány rozumně financovat, dokážou vybudovat velmi dobře fungující pracoviště. Největší výzvou bude, aby tuto možnost měli nejen ve velkých městech, ale také v regionech, kde dnes pacienti lékaře obtížně hledají nebo za ním musejí dojíždět.
Mohlo by Vás zajímat: Erste akcie
Zdroj fotky: archiv Petra Harcuby
Zdroj pozadí: Canva.com
