Adam Ruschka – Proměna vnímání kryptoměn, rostoucí role alternativních aktiv i posuny v investičním chování bohatých Čechů a Slováků – to jsou témata, která dlouhodobě mapuje každoroční J&T Banka ve svém výzkumu Wealth Report. Ten sleduje, jak uvažují dolaroví milionáři, tedy investoři s disponibilním majetkem přesahujícím jeden milion dolarů, a odhaluje, jak se jejich strategie vyvíjejí v reakci na proměnlivé ekonomické i geopolitické prostředí.
Jedním z hlasů, který tato data interpretuje, je Adam Ruschka. Ekonom s praxí z České národní banky, kde se věnoval makroekonomické analýze a podkladům pro měnovou politiku, dnes v J&T Bance sleduje vývoj finančních trhů a investiční chování klientů.
V rozhovoru proto rozebírá, proč se kryptoměny postupně posouvají z okraje do širšího investičního mainstreamu, jakou roli v tom hraje regulace nebo makroekonomické prostředí, ale i to, zda mohou jednou plnit podobnou funkci jako tradiční „bezpečné přístavy“ typu zlata.
Nenechte si ujít: Co jsou to Blue Chip akcie a patří do vašeho portfolia?
Ještě před pár lety byly kryptoměny vnímány spíš jako spekulativní nebo okrajové aktivum, zatímco dnes se o nich mluví jako o „standardnější“ součásti portfolií. Co se podle vás v posledních letech změnilo, že se jejich vnímání tak výrazně posunulo?
Už 15 let systematicky sledujeme názory a přístupy českých dolarových milionářů (z pohledu disponibilního majetku) v rámci výzkumu J&T Banka Wealth Reportu a naše data potvrzují zajímavé trendy v oblasti kryptoměn. Ještě před 10 lety byly internetové měny pro českou elitu prakticky neexistujícím aktivem. Očekávání nejzajímavějšího zhodnocení u nich tehdy uváděla pouze 2 % českých dolarových milionářů. V aktuálním průzkumu ale vidíme pomalé zvyšování náklonosti. Podíl dolarových milionářů, kteří do kryptoměn vůbec neinvestují, klesl v ČR z 85 % (v roce 2021) na současných 78 %. Kryptoměny nepochybně zůstávají spíše okrajovým aktivem pro alokaci kapitálu, ale vzhledem k vysoké medializovanosti alternativních měn lze pochopit, proč pragmaticky smýšlející investoři více diverzifikují také tímto směrem.
Do jaké míry v tom sehrála roli regulace a snaha států kryptoměny více ukotvit v pravidlech, která jim dodávají větší důvěryhodnost?
Změna regulace nepochybně přispěla ke zlepšení mediálního obrazu kryptoměn, z pofidérního aktiva využívaného k financování kriminální činnosti směrem k regulérnímu investičnímu nástroji. Velkým krokem v tomto směru byla změna regulace u penzijních fondů v USA v rámci jejich přístupu k investování do kryptoměn. Velkým regulatorním krokem, který pomohl zpřehlednit investice do kryptoaktiv, byla také evropská legislativa MiCA (Markets in Crypto Assets). Ta vytváří jednotný, jasný a celoevropský rámec pro vydávání a poskytování služeb spojených s kryptoaktivy.
Proměnil se i přístup centrálních bank, které dříve kryptoměny spíše odmítaly. Jak byste popsal jejich současný postoj – jde spíš o akceptaci, nebo snahu mít tento segment pod kontrolou?
Stejně jako se proměnil přístup široké veřejnosti, proměnil se i přístup centrálních bank, které musí regulovat poskytovatele kryptoslužeb, stablecoiny i obchodní platformy a podobně. Vznik takové regulace také přispívá k normalizaci náhledu na kryptoměny z hlediska standardizovaného investičního aktiva. Z hlediska alokace vlastních devizových rezerv je přístup centrálních bank zatím spíše zdrženlivý. Že se ale zájem zvedá, dokládá například i zkušební kryptoměnové portfolio ČNB.
Zároveň vidíme, že centrální banky výrazně navyšují nákupy zlata. Naznačuje to podle vás hlubší nejistotu v globálním finančním systému, která se promítá i do zájmu o alternativní aktiva včetně kryptoměn?
Investice do zlata spíše než jako odraz nejistoty v globální finanční systém vnímám jako odraz nejistoty obecně. Svět se v posledních letech hodně rychle mění a větší alokace prostředků do stabilních instrumentů je z pohledu investorů jednoznačně racionální reakcí.
V J&T Banka Wealth Reportu zaznívá, že zlato dnes investoři vnímají jako pojistku v nepředvídatelném světě. Začínají podle vás kryptoměny plnit podobnou, byť zatím doplňkovou roli?
Určitě mohou hrát roli v diverzifikaci, ale vzhledem k tomu, že jedním z nejdiskutovanějších problémů posledních měsíců je vysoká volatilita bitcoinu a dalších, tak se kryptoměny nezdají jako vhodný nástroj obrany proti nepředvídatelným dynamickým pohybům finančního trhu. Naopak zlato se historicky jevilo jako stabilizátor (aktivum s nižší volatilitou), byť to v posledních měsících už také platí méně.
Znamená to, že se investiční uvažování posouvá od „buď zlato, nebo krypto“ spíš ke kombinaci různých forem ochrany majetku v jednom portfoliu?
Ano, to by mohl být jeden z přirozených důsledků. V J&T Banka Wealth Reportu jasně vidíme, že čeští dolaroví milionáři už nevnímají kryptoměny jen jako nevyzpytatelný hazard, ale 24 % zastává názor, že kryptoměny mají mít místo v portfoliu jako doplněk k hlavním nástrojům.
Jak se do zájmu o kryptoměny promítlo makroekonomické prostředí posledních let – tedy období levných peněz, následné zvyšování sazeb a celková nejistota na trzích?
Myslím, že zcela zásadně. Především v minulých dvou letech, kdy se projevila kombinace dezinflace, zahájeného cyklu uvolňování měnové politiky a obnovené ochoty k riziku. Navíc jsme se nacházeli v prostředí obnovujícího se ekonomického růstu a relativně stabilizované inflace. Obecně oživovala také spotřeba domácností. Všechny tyhle faktory nahrávají investování do rizikových či nekonvenčních aktiv.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Karlem Janečkem
V jakých situacích investoři vnímají kryptoměny jako typické „risk on“ aktivum a kdy naopak jako určitou alternativu k tradičním investicím?
Kryptoměny se spíše chovají jako typické „risk-on“ aktivum ve většině běžných tržních režimů – rostou spolu s akciemi, zejména s technologickým sektorem, když je na trzích optimismus, dostatek likvidity a uvolněná měnová politika. Naopak při výprodejích a útěku do bezpečí padají typicky rychleji než akciové indexy. Jako alternativu k tradičním investicím by je tedy investoři mohli vnímat v situacích, kdy je v sázce důvěra v samotný systém tradičních měn, při obavách z vysoké inflace, rostoucího zadlužení států nebo geopolitických zlomů. Nejedná se ovšem úplně o vlastnost, na kterou by byl stabilní spoleh.
Do jaké míry nízké úrokové sazby v minulých letech podpořily růst kryptotrhu tím, že investory motivovaly hledat výnos jinde?
Myslím, že zcela zásadně, potřeba realokace aktiv z konzervativních nástrojů kvůli klesajícím sazbám byla v minulých letech významná. Ruku v ruce s potřebou diverzifikovat své portfolio navíc i zkušení investoři začali využívat i méně rozšířené kategorie aktiv. Dokládá to i fakt, že podle našeho průzkumu v posledních letech rychle stoupá obliba private equity, tedy investic do firem mimo přesycený akciový trh, který dokáže nabídnout nižší volatilitu i ještě neobjevené investiční příběhy.
Teď, kdy se sazby stabilizují nebo začínají klesat, očekáváte návrat kapitálu do rizikovějších aktiv včetně kryptoměn?
Myslím, že v současnosti je hlavní hybatel nálady a rizikového apetitu geopolitická situace. Pokud se stabilizuje ta, riziková aktiva z toho pravděpodobně budou těžit.
Data ukazují, že mladší generace investorů má k novým aktivům blíž. Platí to podle vás i u kryptoměn a proměňuje se tím struktura investorů?
Je pravda, a vychází to ostatně i v J&T Banka Wealth Reportu, že mladší investoři mají větší náklonnost ke kryptoaktivům. Pouze 44 % mladých dolarových milionářů do kryptoměn vůbec neinvestuje a dvě třetiny z nich se shodnou, že mají mít v investičním portfoliu své místo jako doplněk k hlavním nástrojům.
Může to být dáno jednak vyšší otevřeností digitálnímu světu, ale i třeba faktem, že mladí jsou více zvyklí žít i obchodovat 24/7 na chytrých telefonech, což kryptoburzy často a relativně snadno umožňují.
Když se podíváme dopředu, čeká kryptoměny spíš další postupná integrace do tradičního finančního systému, nebo naopak nové období volatility a přehodnocování jejich role?
V současnosti je nejklíčovější otázka geopolitiky. Z hlediska celkového přístupu ke kryptoměnám v současnosti ve střednědobém horizontu nevidím žádné důvody pro nějaké zásadní změny. Kryptoměny tedy pravděpodobně i nadále budou fungovat jako rizikové aktivum, které bude sehrávat roli ve spekulacích a diverzifikaci portfolia. S postupující regulací se jejich obchodování může čím dál více standardizovat.
Nenechte si ujít: Práce z domova – Tipy, jak si vydělat z pohodlí domova
Foto: archiv Adama Ruschka
Logo: brandfetch.com
