Commerzbank Zdroj fotky: Adobe Stock

Německo stanovilo podmínky pro převzetí Commerzbank italskou UniCredit

Německo: Boj o druhou největší německou banku se láme. Berlín se přestal snažit převzetí zablokovat. Teď spíš diktuje, za jakých podmínek ho přijme.

Obsah článku:

Schůzka, po které se změnil tón

V pondělí 14. září se v Berlíně potkali dva muži, na kterých teď osud Commerzbank docela dost stojí. Ministr financí Lars Klingbeil a šéf UniCredit Andrea Orcel. Ministerstvo v prohlášení, které cituje Reuters, mluví o prvním osobním jednání, kde Berlín konečně nahlas řekl, co od případného převzetí čeká.

Klingbeil to shrnul poměrně smířlivě. Pro vládu je prý zásadní, aby banka i dál financovala německou ekonomiku a střední firmy, uvádí Euronews. Jenže smířlivý tón nic nemění na podstatě věci – otázka už dávno nezní „jestli“, ale „za jakých podmínek“.

Nepřehlédněte: Rozhovor s Jiřím Lošťákem

Tři body, na kterých Berlín trvá

Ministerstvo chce, aby Commerzbank zůstala kótovaná na burze a sídlila ve Frankfurtu. Potvrzuje to Retail Banker International. Třetí podmínka se týká Mittelstandu – banka má dál půjčovat středním firmám, doma i v zahraničí.

Berlín by rád viděl i to, že se instituce soustředí hlavně na domácí SME, tuzemské domácnosti a provoz v Polsku, a naopak omezí okrajové mezinárodní aktivity. Investice do AI, technologií a rekvalifikace zaměstnanců mají zůstat prioritou. To není jen formalita – spíš vzkaz, že Berlín chce banku zevnitř modernizovat, ne ji jen konzervovat.

Kde přesně UniCredit stojí

A tady je číslo, kvůli kterému je celá věc naléhavá. UniCredit dokončila přijímací období nabídky s příspěvkem akcií odpovídajícím 17,6 % základního kapitálu Commerzbank. Podíl tím vyskočil na 47,59 %. Vlastní akcie Commerzbank ale nemají hlasovací práva – takže reálně jde, podle vyjádření samotné italské banky, o 49,65 % hlasovacích práv. Kousek pod polovinou.

Německý stát drží v bance kolem 12 až 13 %. Shodují se na tom EU Today i Retail Banker International. Vliv to dává. Poslední slovo ne.

Nepřehlédněte: Portu recenze a analýza DIP

Co je ve hře

Spojení obou institucí by podle Reuters vytvořilo banku s víc než 1,3 bilionu eur v aktivech – napříč dvěma z největších ekonomik eurozóny. Přesně tohle si dlouhodobě přeje Evropská centrální banka, která tlačí na přeshraniční konsolidaci evropského bankovnictví.

Cena může bolet na straně zaměstnanosti. Orcel už dřív mluvil o propadu počtu zaměstnanců zhruba o 7 000 lidí. Sama banka přitom v květnu oznámila plán zrušit 3 000 míst a zpřísnit ziskové cíle – obranný tah, jak si zvýšit šanci zůstat samostatná. Dnes zaměstnává kolem 40 000 lidí, píše server Ad-Hoc-News s odkazem na Finanzen.net.

Čtěte dále: : crypto4me – První bezpečná cesta ke kryptu s licencí MiCA

Jak se sem Berlín vlastně dostal

Ještě před rokem vláda převzetí odmítala úplně. Orcel mezitím svůj podíl potichu stavěl už od roku 2024 a zaskočil tím banku i Berlín zároveň. Jakmile bylo jasné, že se blíží polovičnímu vlastnictví, odpor povolil a nastoupilo vyjednávání. EU Today to popisuje trefně – nejde o změnu názoru, spíš o důsledek toho, že Berlín postupně ztrácel páky, kterými by šlo transakci zastavit.

Trh na schůzku reagoval s úlevou. Akcie Commerzbank v pátek před jednáním posílily. Investoři zjevně sázejí na dohodu, ne na další roky patu.

Zdroje:

Zdroj fotky: Adobe Stock

author avatar
Oxana Risko Odborná redaktorka
Více než 8 let se věnuje tvorbě obsahu v oblasti ekonomiky a financí. Zaměřuje se na srozumitelné a přehledné podávání informací o investicích, finančních trzích a aktuálním dění ve světě peněz. Investování je pro ni dlouhodobě klíčové téma, které sleduje jak profesně, tak z osobního zájmu. Baví ji hledat souvislosti a vysvětlovat, co stojí za pohyby na trzích. Jejím cílem je přinášet čtenářům informace, které jim pomáhají lépe se orientovat a činit informovaná rozhodnutí.

Mohlo by se vám líbit ...