AI a pracovní trh: ekonomové varují před rychlou transformací. Nejvíc ohroženi mohou být junioři

Silným symbolem tohoto posunu se stal dokument We Must Act Now, který 13. července 2026 zveřejnila Stanford Digital Economy Lab. Pod stručné prohlášení se podepsalo více než 200 ekonomů, výzkumníků a představitelů technologického sektoru včetně 16 laureátů Nobelovy ceny, lidí z OpenAI, Anthropicu či Googlu a bývalého předsedy americké centrální banky Bena Bernankeho.

Jejich hlavní sdělení je jednoduché: umělá inteligence může během příštích deseti let výrazně zesílit, ekonomickou transformaci může urychlit na úroveň, kterou dosavadní instituce nemusí zvládnout, a kromě výrazného zvýšení životní úrovně může přinést také rozsáhlé vytlačování pracovníků z některých profesí. Signatáři proto vyzývají politiky, ekonomy a technologické firmy, aby se na tuto možnost začali připravovat už nyní.

Čtěte také: OVS míří do Česka

Co přesně říká dokument We Must Act Now

Samotné prohlášení je překvapivě krátké. Neobsahuje podrobný politický program ani seznam konkrétních regulací. Je postaveno na třech základních tvrzeních.

Prvním je předpoklad, že schopnosti AI mohou během následujících deseti let výrazně vzrůst. Druhým je možnost, že takový technologický posun způsobí ekonomickou transformaci srovnatelnou nebo větší než průmyslová revoluce, ovšem v podstatně kratším časovém horizontu. A třetím je výzva k vytvoření institucí, pobídek a pravidel, které by měly zajistit, aby AI lidskou práci spíše doplňovala, než pouze nahrazovala.

Právě časový faktor je důležitý. Historické technologické revoluce měnily zaměstnanost, produktivitu i strukturu ekonomiky, ale společnosti měly obvykle desetiletí na přizpůsobení vzdělávacího systému, legislativy, podniků a samotných zaměstnanců. U generativní a agentní AI může část změn probíhat podstatně rychleji.

Anton Korinek z University of Virginia, který v současnosti působí také v Anthropicu, upozornil, že zatímco společnosti měly na adaptaci na páru, elektřinu nebo počítače desítky let, AI jim může dát jen několik let. Stanfordský ekonom Erik Brynjolfsson zase zdůrazňuje potřebu směrovat vývoj tak, aby umělá inteligence člověka doplňovala a ekonomické přínosy nebyly soustředěny pouze u malé části společnosti.

Nenechte si ujít: Rozhovor s Petrem Žabžou z Air Bank

Daron Acemoglu a Simon Johnson: skutečně změnili názor na AI?

Mezi nejznámější signatáře patří Daron Acemoglu a Simon Johnson z MIT. Spolu s Jamesem A. Robinsonem získali v roce 2024 Cenu Švédské národní banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za výzkum toho, jak vznikají instituce a jak ovlivňují prosperitu jednotlivých zemí.

Je ale důležité jejich současný podpis interpretovat přesně. Nebylo by správné tvrdit, že Acemoglu a Johnson dlouhé roky říkali, že AI nepředstavuje pro pracovníky žádné riziko, a v červenci 2026 náhle otočili o 180 stupňů.

Ve skutečnosti oba ekonomové před riziky příliš jednostranně orientované automatizace varovali již několik let. Jejich kniha Power and Progress z roku 2023 stojí mimo jiné na argumentu, že technologický pokrok automaticky nevede k růstu životní úrovně všech vrstev společnosti. Technologie může zvyšovat produktivitu a současně koncentrovat ekonomické výnosy, oslabovat postavení pracovníků nebo nahrazovat lidskou práci, pokud je tímto směrem cíleně vyvíjena.

Acemoglu byl nicméně výrazně skeptičtější vůči nejoptimističtějším prognózám o ekonomickém dopadu AI. Ve své práci z roku 2024 odhadoval, že dopad generativní AI na celkovou produktivitu v následujícím desetiletí může být mnohem menší, než předpokládaly některé technologické a finanční prognózy. Jeho odhad předpokládal zvýšení celkové produktivity za deset let o méně než jedno procento.

Nenechte si ujít: crypto4me recenze

Právě tady je současný vývoj zajímavý. Acemoglu nepřechází z pozice „AI je bezpečná“ do pozice „AI zničí pracovní trh“. Spíše se ukazuje, že i ekonomové, kteří byli skeptičtí k představě bezprostřední AI revoluce, považují současný vývoj za dostatečně závažný na to, aby požadovali přípravu institucí ještě předtím, než budou dlouhodobé důsledky jednoznačně viditelné.

V červenci 2026 Acemoglu při zveřejnění Stanfordského prohlášení uvedl, že podporuje urgentní potřebu nasměrovat AI tak, aby její rizika byla minimalizována a technologie pracovala ve prospěch pracovníků a společnosti.

To je podstatně přesnější obraz současné ekonomické debaty. Neexistuje konsenzus, že AI způsobí masovou nezaměstnanost. Roste ale konsenzus, že možnost významného narušení trhu práce už nelze jednoduše ignorovat.

První problém se může objevit u juniorních pracovních míst

Jedním z nejzajímavějších míst, kde lze případný dopad umělé inteligence sledovat, nejsou celkové statistiky nezaměstnanosti. Jsou jím entry-level pozice.

Důvod je poměrně jednoduchý. Mnoho úkolů, které firmy tradičně přidělovaly začínajícím pracovníkům, patří zároveň mezi činnosti, které současné AI systémy zvládají nejlépe: práce s textem, základní analýzy dat, rešerše, příprava dokumentů, jednoduché programování, zákaznická podpora nebo administrativní činnosti.

Výzkum Stanford Digital Economy Lab zveřejněný na konci roku 2025 nalezl právě v této skupině výrazný signál. Autoři Erik Brynjolfsson, Bharat Chandar a Ruyu Chen analyzovali administrativní data z amerického trhu práce a zjistili, že zaměstnanost pracovníků ve věku 22 až 25 let v profesích silně vystavených generativní AI zaznamenala relativní pokles o 16 %. U zkušenějších pracovníků ve stejných profesích takový vývoj nepozorovali.

Autoři zároveň upozorňují, že jde o ranou evidenci a že je nutné být opatrný při určování příčinné souvislosti. V následné analýze z února 2026 například zkoumali, zda část změny nemohou vysvětlit vyšší úrokové sazby a další makroekonomické faktory. Jejich závěr zůstal takový, že samotné úrokové sazby pravděpodobně nevysvětlují neúměrný pokles zaměstnanosti mladých lidí právě v profesích nejvíce vystavených AI.

Pro dlouhodobou strukturu trhu práce je to důležitější, než může na první pohled vypadat.

Pokud zmizí junioři, kdo se jednou stane seniorem?

Kariérní systém většiny profesí stojí na určitém žebříčku. Člověk začne na juniorské pozici, kde vykonává jednodušší úkoly, získává zkušenosti, učí se od zkušenějších kolegů a postupně se dostává ke složitějším rozhodnutím.

AI může tento model narušit zvláštním způsobem. Nemusí automatizovat celou profesi. Stačí, když automatizuje významnou část nejjednodušších úkolů, na kterých se nový pracovník učil.

Firma potom může dojít k logickému závěru, že místo pěti juniorních analytiků potřebuje jednoho nebo dva zkušenější zaměstnance vybavené výkonnými AI nástroji. Z krátkodobého pohledu jde o zvýšení produktivity. Z dlouhodobého pohledu ale vzniká otázka, odkud firma za deset let vezme zkušené analytiky, jestliže výrazně omezí systém, který je tradičně vychovával.

Právě otázka „Pokud AI zlikviduje juniorní pozice, kdo se pak stane seniorem?“ proto vystihuje jeden z nejzávažnějších strukturálních problémů automatizace.

Nejde jen o počet pracovních míst v jednom roce. Jde o způsob, jakým ekonomika vytváří lidský kapitál.

Nenechte si ujít: Ozios recenze – Regulovaný broker

Propouštění kvůli AI už není pouze hypotetické

Současně přibývá případů, kdy firmy AI přímo nebo nepřímo spojují se změnou počtu zaměstnanců.

Silným příkladem je Amazon. V říjnu 2025 firma oznámila zrušení přibližně 14 000 korporátních pozic a v lednu 2026 následovalo dalších zhruba 16 000 míst. Amazon oficiálně zdůvodňoval změny snahou o snížení počtu řídicích vrstev, omezení byrokracie a zvýšení rychlosti organizace. Současně však otevřeně uváděl, že současná generace AI zásadně mění způsob fungování firem.

CEO Amazonu Andy Jassy už v červnu 2025 zaměstnancům napsal, že rozsáhlé využívání generativní AI povede v některých oblastech k potřebě menšího počtu pracovníků a v jiných naopak k vytvoření nových typů práce. Podle něj firma v důsledku produktivitních přínosů AI očekává v následujících letech snížení celkového počtu korporátních zaměstnanců.

Současně by ale bylo zavádějící tvrdit, že všech 30 000 pozic Amazon zrušil výhradně kvůli AI. Firma sama hovoří také o zjednodušování organizace, nadměrném růstu v předchozích letech a změně firemní struktury. To ukazuje jednu z komplikací současné debaty: AI často není jediným důvodem propouštění, ale stává se technologií, která firmám umožňuje fungovat s jinou personální strukturou než dříve.

AI byla v roce 2026 jedním z nejčastěji uváděných důvodů rušení pracovních míst

Ještě výraznější signál nabízejí data společnosti Challenger, Gray & Christmas, která sleduje oznámená propouštění amerických zaměstnavatelů.

V květnu 2026 americké firmy oznámily zrušení 97 006 pracovních míst. AI byla podle Challengeru uvedena jako důvod u 38 579 z nich, tedy zhruba u 40 % všech oznámených květnových škrtů. Technologický sektor zároveň za prvních pět měsíců roku oznámil 123 653 zrušených pracovních míst.

V červnu tempo celkového propouštění výrazně zpomalilo, ale AI zůstala již čtvrtý měsíc za sebou nejčastěji uváděným důvodem. Za první pololetí roku 2026 byla podle Challengeru umělá inteligence zmíněna u 101 743 oznámených zrušených pracovních míst, tedy přibližně u 23 % všech škrtů sledovaných firmou.

Ani tato čísla nelze číst jako důkaz, že AI „vzala“ přesně 101 743 pracovních míst. Jde o důvody uváděné zaměstnavateli při oznamování škrtů a restrukturalizace mohou mít více příčin současně. Data ale ukazují, že AI již přestala být teoretickým faktorem v prognózách a začala se objevovat přímo v rozhodování firem o jejich pracovních silách.

Mohlo by Vás zajímat: Akcie ASML pod lupou

Goldman Sachs už vidí měřitelný dopad na tvorbu pracovních míst

K podobnému závěru dochází také Goldman Sachs Research. Jeho ekonomové v dubnu 2026 odhadli, že AI v předchozím roce snížila měsíční růst americké zaměstnanosti přibližně o 16 000 pracovních míst a zvýšila míru nezaměstnanosti zhruba o 0,1 procentního bodu.

Důležitý je přesný význam tohoto čísla. Neznamená, že každý měsíc AI přímo propustila 16 000 konkrétních pracovníků. Goldman Sachs odhaduje čistý dopad na růst zaměstnanosti – tedy kombinaci zanikajících míst, pomalejšího náboru a nových míst, která naopak díky AI vznikají.

Analýza zároveň upozorňuje na zásadní rozdíl mezi dvěma způsoby využití AI. Pokud technologie pracovníka přímo nahrazuje, zaměstnanost v dané profesi může klesat. Pokud ale AI člověka doplňuje a umožňuje mu vyrábět více nebo poskytovat kvalitnější službu za nižší cenu, může zvýšená poptávka naopak vytvářet nová pracovní místa.

Právě rozdíl mezi automatizací a augmentací lidské práce bude pravděpodobně jednou z nejdůležitějších ekonomických otázek dalších let.

Americký pracovní trh zatím neukazuje masovou AI nezaměstnanost

Přes všechny uvedené signály je potřeba udržet perspektivu. Americký pracovní trh se zatím nezhroutil a data nepodporují tvrzení, že by AI již způsobovala masovou nezaměstnanost.

Podle nejnovějších údajů amerického Bureau of Labor Statistics činila nezaměstnanost v červenci 2026 4,1 %. Počet pracovních míst mimo zemědělství v červenci klesl o 23 000 a výsledky za květen a červen byly společně revidovány o 103 000 pracovních míst směrem dolů. Jde tedy o citelně slabší dynamiku trhu práce, nikoli však o kolaps zaměstnanosti.

Také počet volných pracovních míst zůstává vysoký. V červnu 2026 jich americké firmy podle statistiky JOLTS nabízely přibližně 7,4 milionu. Ve stejném měsíci bylo přijato 5,3 milionu lidí a počet propuštění a dalších nedobrovolných ukončení pracovního poměru činil přibližně 1,8 milionu.

Makroekonomický obraz je tedy podstatně složitější než jednoduchý příběh o tom, že „AI bere lidem práci“.

Celková zaměstnanost zatím drží relativně dobře. Současně se ale pod povrchem mohou měnit konkrétní segmenty trhu, především technologické, administrativní a začínající kancelářské pozice. Právě proto mohou agregovaná čísla ještě určitou dobu vypadat relativně normálně, i když v některých profesích probíhá výrazná transformace.

AI nemusí zničit celé profese. Stačí, když změní jejich ekonomiku

Při diskusi o automatizaci se často používá otázka: „Které profese AI nahradí?“

Ekonomicky je ale možná důležitější jiná otázka: Kolik lidí bude potřeba k vykonání stejného množství práce?

AI totiž nemusí kompletně nahradit účetního, programátora, právníka, analytika nebo marketéra. Pokud ale jeden zaměstnanec s AI zvládne práci, na kterou byli dříve potřeba dva lidé, může být dopad na zaměstnanost podobně významný.

Firma přitom ani nemusí nikoho okamžitě propustit. Může jednoduše přestat nabírat nové pracovníky.

A právě omezení náboru se ve statistikách často projeví později než klasická vlna propouštění. Pro mladé pracovníky vstupující na trh práce však může mít podobné důsledky.

Stanfordská data naznačující pokles zaměstnanosti mladých lidí v AI-exponovaných profesích jsou z tohoto pohledu mimořádně důležitá. Pokud se trend potvrdí i v následujících letech, největší prvotní dopad AI nemusí být masové propouštění zkušených zaměstnanců, ale postupné zavírání dveří lidem, kteří teprve chtějí svou kariéru začít.

Mohlo by Vás zajímat: Zpětný odkup akcií (Buybacky) vs. Dividendy

Dopad na spotřebu může být větší než samotné propouštění

Z investičního pohledu proto není důležité sledovat pouze technologický sektor.

Pokud by se zhoršila schopnost mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí najít dobře placené první zaměstnání, sekundární dopady by se postupně mohly přenést do spotřeby, bydlení, úvěrů a investování.

Člověk bez stabilní kariérní perspektivy pravděpodobně odkládá nákup bydlení, čerpá méně úvěrů, méně utrácí za zboží dlouhodobé spotřeby a vytváří menší investiční portfolio. Pokud by šlo pouze o několik konkrétních profesí, makroekonomický efekt zůstane malý. Pokud by se stejný trend rozšířil napříč kancelářskou ekonomikou, jeho význam by byl podstatně větší.

Jde zatím o scénář, nikoliv o potvrzený vývoj. Pro investory je ale právě takový přenos mezi pracovním trhem a spotřebou jedním z ukazatelů, které má smysl sledovat dříve, než se objeví v hlavních ekonomických statistikách.

Kdo může z automatizace naopak profitovat

Druhou stranou celé transformace jsou společnosti, které nástroje automatizace prodávají.

Pokud podniky skutečně dokážou díky AI snižovat náklady, automatizovat administrativu, programování, podporu zákazníků, analýzu dat nebo interní procesy, bude poptávka po infrastruktuře a softwaru umožňujícím tuto změnu pravděpodobně růst.

Pro investora je ale potřeba rozlišovat mezi růstem využívání AI a atraktivitou konkrétní akcie. Firma může stát uprostřed dlouhodobého technologického trendu a její akcie mohou být současně příliš drahé. Strukturální růst odvětví proto automaticky neznamená vysokou budoucí návratnost každé společnosti, která má ve své prezentaci označení „AI“.

Zajímavější může být sledovat, zda společnosti dokážou investice do umělé inteligence převést do skutečného růstu tržeb, marží, cash flow nebo úspor nákladů.

Nejdůležitější údaj možná nebude počet propuštěných lidí

V následujících kvartálech budou titulky pravděpodobně dál sledovat především velké vlny AI propouštění. Z dlouhodobého hlediska však může být důležitější vývoj jiného ukazatele: kolik nových lidí firmy vůbec přijímají.

Pokud technologická společnost propustí několik tisíc pracovníků, je to okamžitě viditelné. Pokud ale deset let přijímala každý rok pět tisíc absolventů a nyní jich přijme dva tisíce, nevznikne žádný dramatický titulek.

Pro pracovní trh však může být druhý příklad postupně významnější.

Z tohoto důvodu bude mít stále větší význam sledovat počet juniorských nabídek, tempo náboru absolventů, mzdy na začátku kariéry a rozdíl mezi vývojem zaměstnanosti zkušených a mladých pracovníků v profesích silně vystavených generativní AI.

Nepřehlédněte: Rozhovor s Jakubem Rychlým z Nekrachni

Co vlastně ekonomové požadují

Dokument We Must Act Now nepožaduje zastavení vývoje umělé inteligence. Nenavrhuje ani konkrétní daň z automatizace, univerzální základní příjem nebo zákaz určitého typu AI.

Jeho smyslem je vytvořit základní shodu na tom, že ekonomické dopady pokročilé umělé inteligence si zaslouží přípravu ještě předtím, než budou všechny důsledky jednoznačně viditelné.

Stanford Digital Economy Lab uvádí, že cílem je prohloubit výzkum ekonomických dopadů AI a začít vytvářet instituce a pobídky podporující technologie, které lidské schopnosti doplňují.

Podobný směr dlouhodobě prosazují Acemoglu, Simon Johnson a David Autor. V roce 2026 například zveřejnili návrh zaměřený na takzvanou pro-worker AI, tedy využití umělé inteligence k rozšiřování lidských schopností místo pouhé automatizace existujících činností.

Jde o důležitý rozdíl.

AI asistent, který umožní zdravotní sestře rychleji pracovat s informacemi a vykonávat složitější úkoly, může lidskou práci učinit hodnotnější. AI systém, jehož jediným ekonomickým cílem je vykonat stejnou činnost bez zaměstnance, má na pracovní trh úplně jiný dopad.

Technologie samotná proto nemusí předurčovat konečný výsledek. Hodně bude záležet na tom, jakým směrem ji firmy, investoři a státy nasměrují.

Stojíme před novou průmyslovou revolucí?

To zatím nikdo spolehlivě neví.

Nejoptimističtější scénář předpokládá výrazné zvýšení produktivity, vznik nových profesí, levnější služby a růst životní úrovně podobný tomu, který v minulosti přinesly jiné technologické revoluce.

Pesimističtější scénář počítá s rychlejší automatizací, než jakou dokáže pracovní trh absorbovat, tlakem na mzdy, omezením náboru mladých pracovníků a koncentrací větší části vytvořené hodnoty mezi vlastníky kapitálu a několik nejúspěšnějších technologických společností.

Je možné, že realita skončí někde mezi těmito dvěma extrémy.

Právě nejistota je ale jedním z hlavních důvodů, proč je dokument We Must Act Now zajímavý. Neříká, že katastrofický scénář určitě nastane. Říká, že pokud existuje realistická možnost velmi rychlé ekonomické transformace, čekat na definitivní důkaz může znamenat začít reagovat příliš pozdě.

Mohlo by Vás zajímat: Investování do komodit

Co by měli v roce 2026 sledovat investoři

Pro investory bude v dalších měsících důležité méně poslouchat obecná prohlášení firem o AI a více sledovat jejich skutečná personální a finanční rozhodnutí.

Klíčové bude tempo zaměstnanosti, počet nových pozic a především nábor absolventů ve firmách, které AI nasazují nejrychleji. Pokud budou společnosti současně růst, zvyšovat výnosy na zaměstnance a omezovat počet nových pracovníků, bude to jeden z nejsilnějších důkazů, že se produktivita AI skutečně začíná propisovat do struktury pracovního trhu.

Druhou oblastí jsou firmy prodávající automatizační infrastrukturu a software. U nich bude potřeba sledovat, zda vysoká očekávání investorů odpovídají skutečnému růstu tržeb a ziskovosti.

A třetím indikátorem je spotřebitelské chování. Pokud by nejistota kolem pracovních míst začala ovlivňovat větší část dobře placené střední třídy, problém by přestal být omezen pouze na technologické společnosti a začal by být relevantní také pro banky, bydlení, maloobchod, automobilový průmysl a další oblasti závislé na spotřebitelské poptávce.

Nepřehlédněte: Spořicí účet vs. investování: kdy se vyplatí držet hotovost a kdy už pálíte peníze?

AI propuštění zatím není masový problém. Signálů ke sledování ale přibývá

Současná data nedávají dostatek důkazů pro tvrzení, že umělá inteligence už způsobila masovou nezaměstnanost. V červenci 2026 činila nezaměstnanost v USA 4,1 % a americká ekonomika stále nabízí miliony volných pracovních míst.

Současně ale existuje stále více konkrétních signálů, které nelze jednoduše odmítnout jako hypotetické obavy.

Firmy otevřeně spojují AI s budoucím snižováním počtu některých pracovníků. Challenger eviduje desítky tisíc oznámených škrtů, u kterých zaměstnavatelé uvádějí AI jako jeden z důvodů. Goldman Sachs už odhaduje měřitelný negativní dopad AI na tempo růstu zaměstnanosti. A Stanfordská data ukazují neúměrný pokles zaměstnanosti mladých pracovníků v profesích, kde je generativní AI nejsnáze použitelná.

Proto je možná příliš brzy říct, jak velkou část pracovního trhu umělá inteligence skutečně změní.

Není ale příliš brzy položit si otázku, jak bude ekonomika fungovat, pokud AI začne nahrazovat právě první příčky kariérního žebříčku.

Protože pokud firmy přestanou potřebovat juniory, problém se nemusí projevit pouze v letošních statistikách zaměstnanosti.

Problém může přijít za několik let, kdy zjistíme, že už nemáme dost lidí, ze kterých by se mohli stát senioři.

Zdroje:

1. https://digitaleconomy.stanford.edu/news/wemustactnow/
2. https://www.techtimes.com/articles/320398/20260714/nobel-economists-who-doubted-ai-job-fears-now-sound-alarm-white-collar-displacement.htm
3. https://www.prnewswire.com/news-releases/we-must-act-now-sixteen-nobel-laureates-join-leading-economists-and-ai-researchers-in-call-to-prepare-for-ais-economic-transformation-302823418.html
4. https://247wallst.com/investing/2026/07/21/we-must-act-now-16-nobel-laureates-issue-stark-warning-about-ai-job-threats/
5. https://www.cnn.com/2026/01/28/tech/amazon-layoffs-ai
6. https://247wallst.com/investing/2026/07/13/amazon-cut-16000-jobs-while-bezos-predicts-ai-will-create-a-labor-shortage/
7. https://www.axios.com/2026/01/28/amazon-layoffs-ai-jobs-market
8. https://www.cfodive.com/news/ai-linked-over-12000-us-job-cuts-year-challenger-amazon-block/814271/

Zdroj úvodního obrázku: Generováno AI (ChatGPT)

Zdroj obrázku v textu: Adobe Stock

Nenechte si ujít: Investice do nemovitostí – jak začít a jak se vyhnout častým chybám