Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) po licencích na léky proti HIV buduje další cesty, jak z laboratorních objevů dělat byznys. Přes dceřinou společnost IOCB Tech, inkubátor i&i Prague, spin-offy a nové licence. Zajímavost pro podnikatelskou sféru také dokládá aktuální úspěch chemika Tomáše Pluskala, který získal Cenu Invence společnosti ABB (SIX Swiss Exchange: ABBN; Nasdaq Stockholm: ABB) v soutěži Česká hlava 2026.
„Na práci Tomáše Pluskala oceňujeme, že propojuje špičkový základní výzkum s technologiemi, které dnes využívají laboratoře i průmysl po celém světě. Spojení unikátních dat s digitálními technologiemi a umělou inteligencí je cesta, kterou dobře známe i z našeho oboru, a jsme rádi, že ji s takovou invencí rozvíjí právě český vědec,“ uvedl na slavnostním galavečeru České hlavy za rok 2026 Aleš Rychetský, Country Holding Officer ABB v České republice.
Že ÚOCHB funguje obdobně jako sofistikovaný průmyslový podnik, ukazují jeho hospodářské výsledky. V roce 2025 dosáhly celkové výnosy ústavu 7,82 miliardy korun a čistý zisk 1,93 miliardy korun.

Zdroj fotky: ABB
Konec jedné éry
Po léta tvořily podstatnou část příjmů ústavu licenční poplatky od americké farmaceutické firmy Gilead Sciences (Nasdaq: GILD) za antivirotika, která objevil chemik Antonín Holý. „Po roce 2025 přichází doba, kdy se budeme muset bez těchto zdrojů obejít,“ napsal ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka v úvodníku výroční zprávy za rok 2025. Důvodem je vypršení patentové ochrany antivirotik Gilead Sciences na významné části světového trhu, s nímž skončila podstatná část licenčních příjmů.
Za tyto peníze ústav proměnil celý kampus v moderní instituci se špičkovým vybavením. Současně vytvořil rezervy: vlastní kapitál ÚOCHB dosáhl ke konci roku 2025 téměř 29,4 miliardy korun. Část volných prostředků spravuje pět finančních společností, které je zhodnocují mimo jiné ve státních dluhopisech; hodnota tohoto portfolia činila ke konci roku 6 miliard korun.
Továrna na transfer
Na konec „Holého éry“ se ústav připravuje roky. Už v roce 2009 založil dceřinou společnost IOCB TTO, dnes IOCB Tech, která hledá výsledky výzkumu s komerčním potenciálem, chrání duševní vlastnictví, shání partnery a vyjednává licenční smlouvy.
Konkrétní obchodní výsledky jsou zatím skromnější, ale přibývají. V roce 2025 ústav uzavřel dvě licenční smlouvy se zahraničními komerčními partnery – s italskou Dompé farmaceutici na metodu kvantově mechanického hodnocení vazby léčiva na bílkovinu (SQM) a výhradní licenci s dánskou Incipiam Pharma v oblasti metabolických onemocnění. K tomu přidal dvě softwarové licence, s firmou Eli Lilly and Company (NYSE: LLY) z Indianapolisu a s pražskou Deep MedChem, a prodloužil smlouvu s americkou BullFrog AI Holdings (Nasdaq: BFRG).
Dvanáct spin-offů a vlastní fond
Druhou nohou je zakládání firem. Inkubátor i&i Prague, dceřiná firma IOCB Tech, měl ke konci roku 2025 v portfoliu 12 spin-off společností s majetkovou účastí a další tři projekty v inkubaci. S ústavem jsou propojeny zejména Dracen Pharmaceutical, Adalid Sciences, Reecyclium, Deep MedChem a v prosinci 2025 založená Taveren Therapeutics. Inkubátor se rozšiřuje do Polska, kde na konci roku 2026 připravuje pobočku i&i Polska.
Příkladem z poslední doby je Taveren Therapeutics, která vyvíjí látky reaktivující nádorový supresor LACTB, tedy přirozenou „brzdu“ nádorového bujení. Největším společníkem je BTCZ Ventures ze skupiny bpd partners, podíl mají i vědci kolem Zuzany Kečkéšové a i&i Prague. Klinické studie firma plánuje do dvou let.
Jiným směrem jde Reecyclium, založené v roce 2023 na technologii skupiny Miloslava Poláška. Firma chce průmyslově recyklovat prvky vzácných zemin, například neodym a dysprosium, z permanentních magnetů. Příbuznou technologii ústavu na separaci radioizotopu lutecia-177 pro nukleární medicínu dnes využívá americká SHINE Technologies.
Do firem z celé střední Evropy investuje venture kapitálový fond i&i Biotech Fund se sídlem v Lucembursku, který vznikl spoluprací i&i Prague, Evropského investičního fondu a České spořitelny. V roce 2025 se mimo jiné účastnil seedového kola německé KyDo Therapeutics v objemu 4,5 milionu eur a kola Series A firmy T-CURX v objemu 20 milionů dolarů.
Od softwaru pro laboratoře k umělé inteligenci
Jak může vypadat cesta od základního výzkumu k byznysu, ukazuje tým Tomáše Pluskala. Ten letos získal Cenu Invence společnosti ABB v soutěži Česká hlava za výpočetní nástroje, které s pomocí umělé inteligence vyhodnocují data z hmotnostních spektrometrů, přístrojů, které při jediném měření zachytí tisíce různých molekul.
Pluskalova práce začala programem MZmine, který dnes po celém světě slouží ke zpracování dat z hmotnostní spektrometrie. Z akademického projektu postupně vznikla softwarová platforma a později komerční technologie pro biotechnologický, farmaceutický a chemický průmysl.
Pluskal s kolegy kvůli tomu založil firmu mzio. Ta prodává software schopný zpracovat data ze všech typů přístrojů, nabízí k němu podporu a konzultace, akademikům ho ale dává zdarma a zdrojový kód nechává otevřený. Podle analýz vedení firmy utratí laboratoře hmotnostní spektrometrie po světě za software zhruba 300 milionů dolarů ročně. „Naše firma je příkladem úspěšného propojení akademické sféry a byznysu,“ řekl Pluskal a dodal, že v orientaci v biotechnologickém byznysu firmě výrazně pomohl inkubátor i&i Prague.
Novější je model DreaMS, který Pluskal vyvinul se studentem Romanem Bushuievem a kolegy z CIIRC ČVUT. Podobně jako se jazykové modely typu ChatGPT učí z textů, učil se DreaMS na desítkách milionů hmotnostních spekter z rostlin, mikrobů, potravin či půdy a pomáhá rozpoznat strukturu dosud neznámých molekul. Ústav zařadil DreaMS mezi nejvýznamnější výsledky roku 2025 a sám zdůrazňuje rostoucí roli výpočetních metod a umělé inteligence ve svém výzkumu.
Zdroj fotky: ABB








