Práce v kanceláři bývá spojována s vyššími výdělky, skutečná mzdová data ale ukazují, že tomu tak zdaleka nemusí být. Někteří řemeslníci, technici nebo pracovníci v dopravě vydělávají výrazně více než běžní administrativní zaměstnanci. V některých profesích přesahuje typická měsíční mzda dokonce 70 tisíc korun. Která zaměstnání se vyplatí a kolik si v nich lidé skutečně vydělají?
Zatímco část Čechů tráví pracovní den u počítače, jiní opravují stroje, řídí vlaky nebo pracují na elektrických vedeních. Přestože se jejich práce výrazně liší, jedno mají společné. V řadě těchto profesí dosahují zaměstnanci vyšších výdělků než lidé na běžných administrativních pozicích.
Ukazují to výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který sleduje skutečné mzdy zaměstnanců v České republice. Podle údajů za rok 2025 činil medián hrubé měsíční mzdy všeobecných administrativních pracovníků 33 523 korun. V širší kategorii úředníků dosahoval 37 900 korun.
Pro srovnání jsme vybrali deset manuálních, technických a provozních profesí, ve kterých zaměstnanci podle stejného šetření vydělávají více. Nejde o deset absolutně nejlépe placených zaměstnání v Česku, ale o výběr profesí, které ukazují, jak výrazně se mohou výdělky mimo kancelář lišit. Seřadili jsme je podle výše mediánové mzdy.
Obsah článku – TOP 10 zaměstnání, ve kterých se dá vydělat více než v kanceláři:
- 1. Karosáři a autoklempíři: 72 501 Kč měsíčně
- 2. Strojvedoucí: 62 473 Kč měsíčně
- 3. Mechanici leteckých motorů a zařízení: 58 797 Kč měsíčně
- 4. Lakýrníci automobilů a jiných vozidel: 57 666 Kč měsíčně
- 5. Hasiči podnikových sborů: 57 528 Kč měsíčně
- 6. Montéři a opraváři silnoproudých elektrických vedení: 55 208 Kč měsíčně
- 7. Řidiči autobusů v městské hromadné dopravě: 53 121 Kč měsíčně
- 8. Mechanici a opraváři průmyslových strojů: 50 595 Kč měsíčně
- 9. Svářeči: 46 000 Kč měsíčně
- 10. Instalatéři vodovodů: 43 388 Kč měsíčně
- Proč některá řemesla vydělávají více než kancelářští pracovníci?
- Vyšší mzda nemusí automaticky znamenat výhodnější práci
- Vyplatí se tedy vyměnit kancelář za řemeslo?
1. Karosáři a autoklempíři: 72 501 Kč měsíčně
Jedním z největších překvapení jsou karosáři a autoklempíři. Podle údajů ISPV dosahoval jejich medián hrubé měsíční mzdy v roce 2025 částky 72 501 korun. To je více než dvojnásobek výdělku typického všeobecného administrativního pracovníka. A také podstatně více, než kolik si podle stejné statistiky vydělávají běžní mechanici osobních automobilů, jejichž medián činil 36 875 korun.
Rozdíl ukazuje, jak důležitá je konkrétní specializace. Opravy poškozených karoserií mohou vyžadovat přesnost, zkušenosti s různými materiály i znalost technologických postupů. Ne každý pracovník autoservisu proto musí dosahovat podobných výdělků. Údaj navíc vychází z konkrétní profesní kategorie, nikoliv ze všech automechaniků. V této skupině statistika evidovala přibližně 3 100 zaměstnanců.
Čtěte také: [TOP 10] Nejlepší práce z domova
2. Strojvedoucí: 62 473 Kč měsíčně
Řízení vlaků patří mezi zaměstnání, u kterých se vysoká míra odpovědnosti promítá také do odměňování. Medián hrubé měsíční mzdy strojvedoucích lokomotiv a vlaků dosahoval 62 473 korun. Ve srovnání s běžnou administrativní prací jde o výrazný rozdíl.
Za výdělkem se ovšem skrývá povolání, které vyžaduje odbornou kvalifikaci, zdravotní způsobilost a schopnost pracovat podle přísných bezpečnostních pravidel.
Pracovní režim navíc nemusí odpovídat klasické osmihodinové pracovní době od pondělí do pátku. Součástí provozu mohou být ranní, noční nebo víkendové směny, což se může odrážet také v příplatcích.
3. Mechanici leteckých motorů a zařízení: 58 797 Kč měsíčně
Mezi nadprůměrně placené technické profese patří také mechanici a opraváři leteckých motorů a zařízení. Jejich mediánová mzda činila 58 797 korun. Na rozdíl od běžného servisu automobilů se zde pracovníci pohybují v prostředí, kde mají technické postupy a kontrola kvality mimořádný význam.
Údržba letecké techniky vyžaduje specializované znalosti a dodržování přesně stanovených pravidel. Nesprávně provedená oprava totiž může mít závažné bezpečnostní důsledky.
Právě vysoké požadavky na odbornost a odpovědnost patří k charakteristikám této profese. Statistika však sama o sobě neříká, jak velkou část mzdy tvoří základní odměna a kolik připadá na příplatky či další složky.
Mohlo by Vás zajímat: Recenze XTB
4. Lakýrníci automobilů a jiných vozidel: 57 666 Kč měsíčně
Další překvapení přichází opět z automobilového průmyslu. Lakýrníci automobilů a dalších vozidel měli podle statistiky medián hrubé měsíční mzdy 57 666 korun. Jde přitom o poměrně úzce zaměřenou profesi, ve které je důležitá zkušenost, přesnost a znalost používaných technologií.
Kvalitní lakování automobilů není pouze otázkou nanesení barvy. Práce zahrnuje také přípravu povrchů, dodržování technologických postupů a kontrolu výsledku. Zajímavé je srovnání s širší skupinou lakýrníků a natěračů mimo stavebnictví. V té dosahoval medián mzdy 44 448 korun. Specializace na vozidla tak ve statistice vykazuje výrazně vyšší hodnotu. To zároveň připomíná, že ani v rámci jednoho řemesla nemusí být výdělky stejné.
5. Hasiči podnikových sborů: 57 528 Kč měsíčně
Méně očekávanou položkou žebříčku jsou hasiči podnikových sborů. Jejich medián hrubé měsíční mzdy činil 57 528 korun.
Nejde ovšem o údaj, který by popisoval výdělky všech hasičů v České republice. Statistika se v tomto případě vztahuje konkrétně na podnikové hasičské sbory působící například ve výrobních a průmyslových areálech.
Jejich pracovníci se podílejí na požární ochraně, prevenci a připravenosti na mimořádné události. V některých provozech mohou být součástí nepřetržitého zajištění bezpečnosti.
Povolání je spojeno s fyzickou připraveností, odborným výcvikem a odpovědností za ochranu osob i majetku. Právě u podobných profesí je ale důležité připomenout, že celková hrubá mzda může zahrnovat také odměny a příplatky související s pracovním režimem.
6. Montéři a opraváři silnoproudých elektrických vedení: 55 208 Kč měsíčně
Zajímavé výdělky nabízí také práce v energetice. Montéři a opraváři silnoproudých elektrických vedení dosahovali mediánu 55 208 korun hrubého měsíčně. Práce může zahrnovat instalace, údržbu a opravy částí elektrické infrastruktury. Vedle technických znalostí je zásadní důsledné dodržování bezpečnostních postupů.
Zaměstnanci navíc nemusí pracovat pouze v dílnách nebo průmyslových halách. Některé činnosti se odehrávají přímo v terénu a mohou být fyzicky náročné.
Rozdíl mezi jednotlivými elektrotechnickými profesemi je přitom značný. Například stavební a provozní elektrikáři měli medián 45 373 korun. Specializace na silnoproudá vedení tak podle statistiky představuje výrazně lépe odměňovanou oblast.
7. Řidiči autobusů v městské hromadné dopravě: 53 121 Kč měsíčně
Také řízení městského autobusu může přinést vyšší výdělek než běžná kancelářská pozice. Podle ISPV dosahoval medián hrubé měsíční mzdy řidičů autobusů v městské hromadné dopravě 53 121 korun.
Povolání přitom představuje mnohem více než samotné řízení vozidla. Řidiči odpovídají za bezpečnost cestujících, dodržování jízdních řádů a zvládání dopravních situací. Významnou roli může hrát také rozvržení pracovní doby. Městská doprava funguje od časného rána do pozdních večerních hodin, včetně víkendů a svátků.
Zajímavé je i srovnání s dálkovou autobusovou dopravou. U řidičů autobusů v dálkové přepravě osob činil medián 47 132 korun, tedy méně než u jejich kolegů v městské hromadné dopravě.
8. Mechanici a opraváři průmyslových strojů: 50 595 Kč měsíčně
Průmyslové podniky potřebují nejen zaměstnance, kteří obsluhují výrobní linky, ale také odborníky schopné udržovat technologie v provozu. Mechanici a opraváři průmyslových strojů a zařízení dosahovali mediánu 50 595 korun hrubého měsíčně.
Jejich práce zahrnuje hledání technických závad, opravy zařízení a údržbu strojů. Schopnost rychle diagnostikovat problém může být důležitá zejména v provozech, kde odstávka zařízení narušuje výrobu. Právě kombinace praktických zkušeností a technických znalostí dává této profesi specifické postavení.
Pro srovnání, v širší skupině mechaniků a opravářů zemědělských, průmyslových a dalších strojů činil medián 47 061 korun. Zaměření na průmyslová zařízení tedy vykazuje vyšší hodnotu.
Čtěte dále: : crypto4me – První bezpečná cesta ke kryptu s licencí MiCA
9. Svářeči: 46 000 Kč měsíčně
Svařování patří mezi tradiční řemeslné profese. Ani zde ale nemusí výdělek odpovídat představě o nízko placené manuální práci. Medián hrubé měsíční mzdy svářečů dosahoval podle ISPV přesně 46 000 korun.
Výše odměny může záviset na konkrétní technologii, typu výrobků, odborné způsobilosti nebo náročnosti pracovního prostředí. Jiné požadavky jsou například při opakovaném svařování jednodušších konstrukcí a jiné u specializovaných průmyslových aplikací.
Údaj 46 tisíc korun je nicméně mediánem celé sledované profesní kategorie, nikoli zaručeným nástupním platem nebo odměnou každého zkušeného svářeče. Oproti všeobecným administrativním pracovníkům jde o rozdíl přesahující 12 tisíc korun měsíčně.
10. Instalatéři vodovodů: 43 388 Kč měsíčně
Žebříček uzavírají instalatéři vodovodů s mediánovou hrubou měsíční mzdou 43 388 korun. Přestože se řemeslná práce někdy považuje za méně atraktivní alternativu ke kancelářskému zaměstnání, údaje ukazují, že i v této oblasti lze dosahovat solidních výdělků.
Práce instalatéra vyžaduje technické znalosti, manuální zručnost a schopnost řešit problémy přímo na místě. Vedle nových instalací se může jednat také o opravy, údržbu nebo rekonstrukce.
Je však důležité rozlišovat zaměstnance a samostatně podnikající řemeslníky. Statistika ISPV zachycuje mzdy zaměstnanců, nikoliv tržby živnostníků. Úspěšný podnikatel v instalatérství tak může mít výrazně vyšší příjmy, současně ovšem nese náklady na podnikání, materiál, dopravu či vybavení. Jeho fakturované částky proto nelze přímo srovnávat se zaměstnaneckou mzdou.
Proč některá řemesla vydělávají více než kancelářští pracovníci?
Na první pohled může působit překvapivě, že karosář nebo strojvedoucí dosahuje vyššího výdělku než řada administrativních pracovníků. Ve skutečnosti ale samotné rozdělení na manuální a kancelářskou práci o výši mzdy mnoho neříká.
Důležitá je především konkrétní odbornost, odpovědnost a náročnost vykonávané činnosti. U části profesí vstupuje do hry také práce ve směnách, nepřetržitý provoz nebo potřeba speciálních oprávnění.
Výsledky proto neznamenají, že manuální zaměstnanci obecně vydělávají více než lidé pracující v kancelářích.
Podle výsledkové publikace ISPV za rok 2025 činil medián mzdy manuálních pracovníků 37 132 korun, zatímco u nemanuálních pracovníků dosahoval 52 350 korun.
Rozdíl ve prospěch nemanuálních zaměstnání je tedy v celkovém srovnání stále výrazný. Do této skupiny ovšem patří vedle administrativních zaměstnanců také manažeři, IT specialisté a další vysoce kvalifikované profese. Právě proto je užitečnější porovnávat konkrétní zaměstnání než pouze obecné kategorie.
Čtěte dále: Rozhovor s Evou Kellermann z Investování pro holky
Vyšší mzda nemusí automaticky znamenat výhodnější práci
Samotná částka na výplatní pásce navíc nevypovídá o všech podmínkách zaměstnání. U profesí v dopravě, průmyslu nebo energetice mohou mít zaměstnanci nepravidelnou pracovní dobu, směnný provoz či vyšší fyzickou zátěž. Důležité je také to, jak velkou část výdělku tvoří základní mzda a kolik připadá na příplatky nebo odměny.
Pro správné čtení statistik je zásadní ještě jeden detail. Uvedené částky představují medián hrubé měsíční mzdy, nikoliv průměr. Medián rozděluje zaměstnance v dané profesi na dvě stejně velké poloviny podle výše výdělku.
Jde o údaje za rok 2025, které byly v době přípravy článku nejnovějšími dostupnými celoročními výsledky podrobného šetření. Zachycují zaměstnance ve mzdové sféře, nikoliv všechny pracovníky bez rozdílu právní formy zaměstnání.
Vyplatí se tedy vyměnit kancelář za řemeslo?
Česká mzdová statistika ukazuje, že vyšší příjem nemusí být automaticky spojený s univerzitním diplomem ani s prací u počítače. V některých manuálních a technických profesích mohou zaměstnanci dosahovat výdělků, které překonávají nejen běžnou administrativu, ale také část odborných kancelářských pozic.
Přechod do takového zaměstnání ale není pouze otázkou rozhodnutí. Řada profesí vyžaduje odbornou přípravu, praxi, zvláštní oprávnění nebo zdravotní způsobilost. Při výběru povolání proto záleží nejen na samotné mzdě, ale také na pracovních podmínkách, osobních schopnostech a možnostech dlouhodobého profesního rozvoje.
Jedno je však z dat zřejmé – kancelářská židle sama o sobě vyšší výplatu nezaručuje. A některá tradiční řemesla mohou z hlediska odměňování překvapit více, než by se na první pohled zdálo.
Zdroj a metodika: Informační systém o průměrném výdělku, ISPV – mzdová sféra ČR, rok 2025, zejména tabulka MZS-M8. Všechny uvedené částky představují medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v dané kategorii CZ-ISCO. Žebříček je redakčním výběrem deseti profesí a není úplným pořadím nejlépe placených zaměstnání v ČR. Obecný kontext mzdového vývoje poskytuje také Český statistický úřad.
Zdroj obrázku: Unsplash
