eu, evropa

Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik

Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni tento týden zopakoval svůj dřívější odhad, že unie by nad rámec dosud navržených kroků měla do společného fondu vložit přinejmenším jeden bilion eur (28 bilionů Kč). Zatímco nejvíce zasažené jihoevropské země jako Itálie a Španělsko hovoří o ještě vyšších částkách – Madrid tento týden navrhl 1,5 bilionu eur – další státy zejména z takzvané spořivé skupiny v čele s Nizozemskem jsou s odhady opatrnější.

Haag spolu s Berlínem rovněž odmítá návrhy jihoevropských zemí, aby fond poskytoval státům přímé granty. Oba západoevropské státy trvají na tom, aby země dostávaly úvěry, které by později musely splácet, a aby tedy nevznikalo společné zadlužení EU.

Zatím přetrvávají velké názorové rozdíly, mezi nimiž musíme najít rovnováhu,“ uvedl dnes vysoce postavený unijní zdroj.

Předseda Evropské rady Charles Michel lídrům v úterý večer spolu s pozvánkou na čtvrteční videosummit zaslal „cestovní mapu k zotavení“, v níž popisuje obecné podmínky pro vznik fondu, o konkrétních parametrech se však nezmiňuje. Michelův návrh uvádí, že základem pro obnovu ekonomik by měl být příští sedmiletý rozpočet, podrobnosti plánu by v příštích týdnech měla připravit Evropská komise (EK).

Podle některých diplomatů by mohlo shodu částečně přiblížit pondělní vyjádření kancléřky Angely Merkelové, která podpořila plán EK, aby si Brusel vypůjčil prostředky, které vloží do fondu zotavení. Pokud s tímto návrhem souhlasily i další země, mohl by vyřešit dosud trvající spory o vydání takzvaných koronabondů, tedy dluhopisů, jimiž chtěla sdílet dluh vzniklý oživením ekonomiky zejména Itálie, která byla v problémech už před krizí.

Další potenciální spor se však objevil po úterním vyjádření francouzského ministra Bruna Le Maira, podle něhož by Paříž na rozdíl od Berlína chtěla fond zotavení z větší části vidět mimo příští víceletý rozpočet EU. Francie hovoří také o možném širším využití takzvaného rozpočtu eurozóny, které by však podle diplomatů narazilo na odpor zemí s vlastní měnou, včetně České republiky.

Zdroj: ČTK

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *