Energetická a ekologická transformace jsou mezi prioritami spolupráce Evropské unie se zeměmi Latinské Ameriky, kterou se v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí snaží unie posílit. Řekl to v Buenos Aires šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se tam dnes účastní jednání ministrů zahraničí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a EU.
„Je pravda, že válka (na Ukrajině) otevřela novou příležitost. Venezuela může prodávat do Evropy plyn a ropu, Argentina může do Evropy dodávat plyn, obě za dobré ceny,“ řekl německé televizi Deutsche Welle španělský politik Ramón Jáuregui. „Pokud by tato schůzka ministrů zahraničí dokázala dohodnout summit CELAC a EU, byl by to velký úspěch,“ dodal. Summit by se podle něj mohl konat v červenci 2023 v Bruselu a byl by to tak první summit EU s tímto společenstvím po osmi letech.
Spory vedoucí k odchodu
Poslední vrcholná schůzka EU-CELAC se konala v roce 2015, další se měla konat v roce 2017, ale byla odložena kvůli sporům mezi zeměmi CELAC a kvůli evropským prioritám, řekl Jáuregui. Velkou překážkou byla Venezuela, s jejíž autoritářskou vládou nechtěly mnohé země usednout k jednomu stolu. Brazílie v roce 2020 dokonce kvůli tomu pozastavila členství ve společenství CELAC, které sdružuje tři desítky zemí a vzniklo v prosinci 2011 podpisem deklarace v Caracasu. Podle Jáureguiho se levicová argentinská vláda snaží přimět Brazílii ke změně postoje, od ledna příštího roku navíc může mít tato největší latinskoamerická země novou hlavu státu, pokud nedělní volby vyhraje levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Nekonečné jednání
O neshodách mezi EU a některými zeměmi Latinské Ameriky svědčí i obchodní dohoda EU se skupinou Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), která byla uzavřena až v roce 2019 po téměř 20 letech jednání a která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Stále se ji ale nepodařilo ratifikovat, v posledních letech ji blokovala zejména Francie či Rakousko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko.
Zdroj: ČTK
