Pak přišel únor 2022 a najednou bylo všechno jinak. Ruská armáda vtrhla na
Ukrajinu a rozbila všechny ty iluze o tom, že v Evropě se už bojuje jen na
fotbalových stadionech. Od té chvíle se i u nás začalo mluvit úplně jinak — o
tancích, o stíhačkách, o raketových systémech. Rozpočet a taky o tom, kolik to všechno bude stát.
Obsah článku:
Peněz máme omezeně – A rozpočet už dnes lapá po dechu
Momentálně dává Česko na obranu asi 1,5 procenta HDP, což vychází přibližně na 125 miliard
korun ročně. Už to je proti minulým letům znatelný nárůst. Na dlouho omílané 2 procenta,
která by chtělo NATO, bychom ale museli přidat dalších 40 miliard.
A teď si představte, že by se opravdu mělo investovat 5 procent HDP, jak někteří generálové a
politici navrhují. To už by znamenalo vyhrabat ze státní pokladny zhruba 410 miliard korun
každý rok. Pro představu — na zdravotnictví jde zhruba podobná částka. Máme na to?
Mohlo by se Vám líbit: Hru věnovanou pražské historii si za první měsíc stáhlo zhruba 39.200 lidí
Tři cesty – Každá někoho bolí
Jak by to šlo zaplatit? V zásadě máme tři varianty. První — zvýšit daně. Jenže kdo z nás by chtěl,
aby najednou stoupla třeba DPH o několik procentních bodů? Spotřeba by se utlumila,
obchodníci by zvedli ceny. Druhá možnost — najit alternativu jinde. Ale kde? V důchodech,
sociálních dávkách, dotacích na bydlení? To by vyvolalo bouři.
A třetí možnost? Půjčit si. Stát by vydal další dluhopisy, investoři by je koupili, jenže to by zvedlo
celkový státní dluh a hlavně roční splátky úroků. A to znamená ještě míň peněz na cokoliv
jiného. Teď už za úroky platíme ročně desítky miliard. Čím víc si půjčíme, tím víc nás to v
budoucnu sváže.
Rozpočet – Do toho všeho zelené investice
Aby toho nebylo málo, máme tu klimatické cíle a přechod na moderní energetiku. Green Deal
možná někdo zlehčuje jako „libůstku Bruselu“, jenže ve skutečnosti jde o to, aby Evropa (a my s
ní) nebyla tak závislá na ruském plynu a ropě. Kdybychom kvůli vyšším výdajům na zbrojení
zastavili projekty v obnovitelných zdrojích, paradoxně bychom Moskvě jen prodloužili dobu, po
kterou si z nás může tahat peníze za suroviny.
Nepřehlédněte: InvestingFox pod lupou
Ekonomika to neunese sama od sebe
Někdo říká: „Víc zbrojení, to přece pomůže domácím firmám, lidé budou mít práci.“ Ano, něco z
toho se jistě projeví — výrobci munice, strojírny, dopravci dostanou zakázky. Jenže ve výsledku
to není perpetuum mobile. Peníze, které stát vrazí do obrany, budou chybět jinde. A jestli se
kvůli tomu roztočí státní dluh a porostou úroky, za pár let se to projeví i v hypotékách, půjčkách
nebo v rozpočtech měst.
Chce to najít rozumnou míru
Co z toho plyne? Obrana je důležitá, o tom po dvou letech války za humny nemá smysl
diskutovat. Ale stejně tak nesmíme zapomenout na školství, nemocnice, dopravu nebo
energetickou soběstačnost. Kdybychom všechno vsadili jen na kanóny, za dvacet let bychom
mohli zjistit, že jsme sice dobře chránění, ale za to chudší, závislejší a technologicky pozadu.
Rozpočet – Možná to nejdůležitější
Budeme potřebovat chytré politiky, kteří se nebojí lidem říct, jak to je. Že vyšší bezpečnost něco
stojí. Že to možná znamená trochu vyšší daně, trochu míň dotací na některé zbytné projekty,
trochu víc přemýšlení, kam směřovat peníze. Ale že to stojí za to, pokud chceme, aby se tady i
za třicet let dalo žít stejně svobodně, jako dnes.
Čtěte dále: Revoluce v mezinárodních převodech s důrazem na transparentnost a nízké poplatky
