Znáte to. Sednete si k počítači nebo mobilu, brouzdáte po internetu a narazíte na web s čínskými výrobky. Mají tam všechno tak levné, že si toho radši objednáte víc. A pak, do pár dnů, dorazí balíček z Číny. Tričko skoro zadarmo, drobné doplňky, gadgety nebo drobnosti do bytu.
A všechno za cenu, kterou by si tuzemský obchodník ani nepovolil. Dřív to byl spíše doplněk k běžné nabídce, jenže dneska je to pro mnoho lidí standard. A za touhle jednoduchostí stojí globální mašinérie, která mění trh. A dneska se na ně podíváme trochu blíž a řekneme si, jaký vliv to celé má na evropský a český trh.
Obsah článku:
- Známe je všichni – A skoro všichni u nich nakupujeme
- Čínské firmy nemají stopu jen v EU, ale také u nás v Česku
- Jaký je konkrétní efekt čínských “šuntů”?
- Čínské výrobky nejsou jen méně kvalitní – Můžou být i rizikové
- Jak EU plánuje porazit čínský trh pomocí jednoduché zbraně
- Čínské výrobky jsou levné – Ale stojí nám to za to?
- Každá objednávka z Číny je morální rozhodnutí
- Co tedy přinese budoucnost?
- Příklad z Česka – Jak se podnikatelé a firmy úspěšně adaptují na čínské výrobky
Známe je všichni – A skoro všichni u nich nakupujeme
V Evropě jsou dnes už běžně známá jména jako SHEIN nebo Temu. Nejsou to malé projektíky. Jsou to gigantické e-commerce platformy s obrovskou silou. SHEIN například v roce 2023 zaznamenal, že jeho evropská entita vykázala tržby 7,684 miliardy eur (meziročně nárůst o 68 %). Taková částka znamená, že obrovské množství lidí v Evropě nakupuje právě tam, a že trh, který dřív patřil místním obchodníkům, se rychle přetváří.
Temu, který expandoval v Evropě až v posledních letech, také neroste pomalu. Jeho evropská centrála hlásí pro 2024 obrat 1,7 miliardy dolarů a nezdaněný zisk téměř 120 milionů dolarů. A to mají jenom 8 zaměstnanců! Jeho model je jednoduchý: ultra-nízké ceny, agresivní reklama (často přes sociální sítě), a zásilky posílané přímo z Číny zákazníkovi.
Tím se obejdou náklady, které má běžný e-shop s ohledem na mzdy, regulace, sklady či distribuci. Je tedy pochopitelné, že když děláš nákup a porovnáš si cenu u čínské platformy a u tuzemského e-shopu. Výsledek pak často vypadá bezkonkurenčně. A když tisíce lidí takto přejdou ke „kvazi lacinnému“ zboží ze zahraničí, zanechá to znatelný dopad nejen na prodejce, ale i na celou strukturu trhu.
Mohlo by se Vám líbit: Apple varuje uživatele po celém světě
Čínské firmy nemají stopu jen v EU, ale také u nás v Česku
Nástup čínských platforem nechává stopy i u nás. Podle reportu z tohoto roku ztrácí české e-shopy kvůli těmto dovozům z Číny 10–15 % svého obratu. I kdyby se nějaký e-shop vyvíjel relativně v klidu a stabilně, může být znehodnocení deseti až patnácti procent obratu natolik zásadní, že ohrozí jeho další existenci. A to už je docela problém.
Jedním z hlavních důvodů je cenová konkurence. Čínské platformy mohou prodávat levné zboží proto, že neplatí stejné náklady na pracovní sílu, sklady, testování výrobků, regulace, bezpečnostní normy nebo servis a reklama v rámci Evropy. Jejich logistika je přitom postavená na přímém zásilkování: objednávky jdou rovnou od výrobce v Číně k zákazníkovi v Evropě. Bez prostředníků, bez složitých distribučních sítí, s co nejnižšími náklady.
Pro českého prodejce to znamená, že když poměrně seriózně investuje do bezpečnosti produktů, do reklamy, do provozu, do servisních služeb — a zároveň má marže vypočítané tak, aby pokryly tyto reálné náklady. Často prostě nemá s čínskou konkurencí šanci. A zákazník? Ten většinou uvidí jen cenu. Pokud je rozdíl znatelný, pravděpodobně sáhne po levném variantě.
Jaký je konkrétní efekt čínských “šuntů”?
Takový tlak má vícero důsledků. Někteří prodejci omezují investice. Jiní zase snižují ceny, což zmenšuje marže. Některé obchody mohou skončit. To vede k úbytku diverzity na trhu. Je čím dál tím méně malých specializovaných e-shopů, méně alternativ pro zákazníky, méně rozmanitosti a často i poklesu kvality toho, co je dostupné.
Navíc v situaci, kdy část prodejců odpadá, přibývá závislost na tom, co nabízí velké platformy. To znamená, že trh se může postupně homogenizovat. A vaše možnosti se zužují na to, co je nejlevnější a nejdostupnější. A to je problém z hlediska konkurence, kvality i stability trhu.
Výhody cenové dostupnosti jsou ale samozřejmě vykoupeny nějakými riziky. A ta se neprojeví hned. Většina výrobků, co si objednáváme přes velké platformy, putují jako „low-value“ zásilka. Neboli balíček malé ceny. A to je často klíčové, protože jak asi víte, tyhle „drobné“ balíčky jsou v EZ osvobozeny od cla a celních kontrol. V roce 2024 se do EU takhle dovezlo (podle údajů Evropská komise) až 4,6 miliardy takových zásilek.
Zkuste si to přepočítat. Je to asi 12 milionů balíčků denně. Z toho 91 % pocházelo právě z Číny. To je obrovský proud zboží, který prakticky přesahuje kapacity běžných celních či kontrolních systémů. A jak upozorňují regulátoři, mnoho z těchto položek neodpovídá normám. A je jedno, jestli jde o bezpečnost, složení materiálů, označení, povinné certifikace, nebo ekologické parametry.
Nenechte si ujít: MONETA MONEY BANK
Čínské výrobky nejsou jen méně kvalitní – Můžou být i rizikové
Takové zboží často nikdy neprojde seriózní kontrolou. Pokud nějakou kontrolou vůbec projde. A zatímco český nebo evropský prodejce musí dodržovat normy, investovat do bezpečnosti, záruk, případné reklamační služby, čínské platformy často tyto náklady vůbec nemají. Pro spotřebitele tak může levné zboží znamenat vyšší riziko — horší kvalitu, kratší životnost, někdy i riziko zdraví. Jde o nerovné podmínky: systém, který umožňuje prodej ultra-levného zboží bez dodržení standardů, staví poctivé prodejce do nevýhodné pozice. A spotřebitel, byť ušetří pár eur dnes, může zaplatit víc. Z hlediska kvality, bezpečnosti nebo životnosti se to fakt vyplácí.
Jak EU plánuje porazit čínský trh pomocí jednoduché zbraně
Situace už dlouho není ignorována. V roce 2025 se členské státy EU rozhodly zakročit proti masivnímu dovozu levných zásilek. Evropské ministerstvo cel schválilo, že výjimka na clo a daně pro malé zásilky do 150 eur bude postupně zrušena. Výrobky dovezené z třetích zemí tak budou podléhat clu a daním od „prvního eura“. Jde o zásadní změnu. Pokud regulace dorazí do praxe, ztratí čínské platformy jednu ze svých největších výhod – neplacení cla a daní pro malé zásilky. To může významně zvýšit cenu jejich zboží, a tím pádem trochu vyrovnat podmínky pro evropské prodejce.
Je ale otázka, jak rychle se tyto změny projeví, a jestli nebudou mít nežádoucí vedlejší efekty. Zdražení dopravy, opoždění dodávek, vyšší administrativní zátěž – to všechno se může objevit během chvíle. Systém, který dovoluje tak masivní dovoz levného zboží bez regulí, je dlouhodobě neudržitelný. Z hlediska férové konkurence, spotřebitelské bezpečnosti i environmentálních důsledků.
Čínské výrobky jsou levné – Ale stojí nám to za to?
Zákazníci dnes mají obrovskou volnost: chtějí-li cenu, je tady pro ně SHEIN nebo Temu. Tisíce produktů, často za zlomek ceny, kterou by zaplatili v kamenném obchodě nebo u místního e-shopu. A to je přitažlivé. Zvlášť v době, kdy cena a rozpočet hrají velkou roli. Ale tento model má své stinné stránky. Levná cena přichází často na úkor kvality, trvanlivosti, odpovědnosti. A někdy i bezpečnosti. Pokud se cena stane hlavní hodnotou, stojí za ní často neprůhledná výroba, obcházení norem, nestandardní podmínky. Trh zkrátka postupně degraduje.
Pro podnikatele to znamená, že kdo se dříve spoléhal jen na běžnou konkurenci v rámci EU, musí dnes přehodnotit strategii. Místo soupeření cenou je možné jít cestou kvality, servisu, záruky, transparentnosti. Ty, kdo dokážou nabídnout něco, co masový dovoz nemůže (dlouhověkost, důvěru, zodpovědnost) mají šanci. Regulace navíc může část výhody čínských platforem zredukovat. Pokud se cla na malé zásilky zavedou, doprava a clo zvýší cenu, která není už tak hystericky nízká. To může přivést část zákazníků zpět k evropským a českým obchodníkům. Teda pokud nabídnou rozumnou cenu i kvalitu.
Každá objednávka z Číny je morální rozhodnutí
Současný trend přináší i určité pokušení: co když se dočkáme masivní levné módy, dostupné pro všechny, a tím pádem lepší dostupnosti zboží pro lidi, kteří nemají vysoký rozpočet. To zní sociálně a spravedlivě. Ale na druhé straně je tu otázka. Co když tím zaplatíme cenu v podobě degradace kvality, environmentálních škod, nižších standardů práce a bezpečnosti, nebo vymizení menších firem, které dělají věci poctivě?
Je to dilema: jestli preferujeme co nejnižší cenu hned, nebo udržitelný trh, férové podmínky a kvalitu. Pokud zůstaneme jen u ceny, patříme do kategorie „spotřebitel-turista“. Bereme to, co je levné. Když ale zvažujeme širší kontext, jak prodejce, tak ekologii i společenskou stabilitu, je to už jiná otázka.
Co tedy přinese budoucnost?
Pokud regulace EU opravdu odstraní výhodu clo-free zásilek pro malé balíčky, můžeme čekat, že ceny na platformách jako SHEIN nebo Temu se zvýší. To by mohlo snížit rozdíl mezi nimi a evropskými obchody – zejména mezi kvalitou-orientovanými či specializovanými e-shopy. V takovém případě by část zákazníků mohla vrátit nákupy na evropské platformy, které nabízejí lepší záruky, servis, rychlejší dodání (pokud drží zásoby v EU) a jistotu regulí. Malí a střední prodejci by měli šanci stabilizovat marže, investovat do kvality, rozvíjet specializované nabídky.
Na druhou stranu, část trhu se pravděpodobně vrátí k levnějšímu dovozu pokaždé, když cena bude výrazně nižší. Takže širší segment „low-cost, nízký standard, levné doplňky“ nezmizí. Jen možná změní strukturu a bude mít méně výhody. Pokud se to povede, mohou vzniknout “ostrovy kvality”. Tedy relativně malá, ale stabilní skupina obchodů, které obstojí. Ale pokud se regulace zdrží nebo bude slabá, hrozí další tlak na nízkonákladový model . A s ním i riziko degradace trhu, kvality a stability maloobchodu v Evropě.
Příklad z Česka – Jak se podnikatelé a firmy úspěšně adaptují na čínské výrobky
Oslovili jsme jednoho z podnikatelů, který spravuje stovky stánků s předměty na vánočních trzích v Praze i dalších městech. Zaměřuje se na drobné výrobky a předměty svítící figurky, keramiku, malované postavičky, korálky, ozdoby na stromeček, zimní oblečení a další vánoční výrobky. Stánky, které spravuje, mají tedy široký záběr a obchodují s drobnými předměty, jejichž alternativy bychom na čínských serverech nejspíš našli. Zajímalo nás proto, zda a jak těmto stánkům na vánočních trzích způsobují čínské výrobky škody.
Podnikatel uvedl, že nejen on, ale i další obchodníci se na čínský trh už dávno museli adaptovat. Skupuje z Číny takové výrobky, které nefigurují na stránkách typu Temu, Sheen a podobně. Domlouvá si tedy individuální spolupráce s tamními firmami. Zároveň tyto výrobky často nechává modifikovat nebo upravit ve státech východní Evropy (např. na Ukrajině). Získají tak náhle nové (slovanské) vzory a odlišný styl. Součástí jeho nabídky jsou i výrobky, vyráběné přímo na Ukrajině bez doplňků z Číny. Tyto předměty jsou pak nabízeni jako “tradiční domácí výroba”, což zvyšuje jejich hodnotu a umožňuje, aby konkurovali čínským výrobkům. Podle majitele stánků se většina jeho kolegů musela naučit, jak s čínskou konkurencí pracovat a jak ji zapojit do svého výrobního procesu. Kvalita čínských výrobků navíc není ideální, takže se z původních “domácích” výrobků mohou při správném brandingu stát cennější komodity. Uvedl, že ceny některých předmětů vyrobených v Evropě dokonce stouply, protože jsou náhle zákazníky vnímány jako kvalitní alternativa čínskému trhu.
Kupodivu se tak zdá, že čínské firmy nemusí mít automaticky likvidační efekt na české firmy a podnikání. Záleží spíš an tom, jak je daný podnikatel nebo firma schopná se adaptovat a rozložit si svou výrobu do duálního módu. Otázka brandingu pak v celém procesu hraje stěžejní roli. Naše obyčejné “české ručičky” se v kontrastu s čínskou masovou výrobou najednou zdají šikovnější a cennější. Jen je to nutné správně akcentovat.
Čtěte více: Wonderinterest
